Dvojení v posledních pár dnech

Mám podezření, že shluk událostí, jaký nastal v posledních několika dnech, nějakým záhadným způsobem souvisí s výraznějším výskytem dvojení, zvláštních vibrací souvislostí či zrcadlení osob, slov či jmen a událostí. Možná to není zase až tak záhadné, ale vyplývá to z podstaty onoho nahromadění podobných skutečností v těsném časovém prostoru, nicméně některé okolnosti jsou běžným, předvídatelným způsobem nejspíš těžko uchopitelné. Většina lidí by to odbyla slovem, které pro takové jevy máme po ruce – náhoda. Ale přece jen…

Když jsem seděl u Mirka Matějky v jeho jičínském bytě ve Fügnerově ulici a domlouvali jsme si mou participaci na úvodním koncertu jeho projektu obnovených Jičínských nokturn, věnoval mně (dvoj)cédéčko, které natočil katalánský flétnista Claudi Arimany z díla dvou flétnových virtuozů 19. století Franze a Karla Dopplera (vol. 2 et 3). To je tedy dvojení hned několik najednou – už to jméno je úžasné, „doppelt“ je v němčině dvojí, „Doppelgänger“ dvojník, tady jsou tedy (na obálce na fotografii v dvojportrétu) dva bratři z širší hudební rodiny, a k tomu jsou v krabičce ještě dvě cédéčka. Neuvěřitelné.

Na koncertu (v neděli 22. září 2024, teprve teď si uvědomuji ještě ony dvakrát dvě dvojky, vynásobeno pak ještě čtyřka) v chrámu sv. Jakuba pak vystoupily vedle Miroslava Matějky (iniciály dvě MM, abychom pokračovali) dvě ženy, varhanice Linda Sítková a sopranistka Karolína Janů. Lindu Sítkovou, také pedagožku, jsem dosud znal podle jména, Karolínu Janů z festivalů, které Mirek Matějka pořádal (na Dvořákově festivalu zpívala na zámku Sychrov na koncertu s varhaníkem Alešem Bártou, v kostele sv. Šimona a Judy v rámci MHF České doteky hudby). A tři dny předtím vystoupila na „opačné straně náměstí“ (nepřesně řečeno, ale v podstatě je to tak) u sv. Ignáce na slavnostním koncertu zahajující 400. výročí založení jičínského gymnázia také sopranistka křestním jménem Karolína, tedy Karolína Cingrošová (dcera Václava Žmolíka, který výrazně participoval na moderování celých oslav).

A když jsem vstoupil do budovy kostela sv. Jakuba před koncertem, kde jsem byl „hostem slovem“, jak je uvedeno na programu, nestačím zírat, co vidím na skleněné výplni vstupu do samotného kostela. Plakát, na němž je uvedeno, v osmnáct hodin po mši vystoupí v kostele sv. Ignáce Michael Pospíšil a Literácy, na programu Stabat Mater českého skladatele Františka Ignáce Tůmy při příležitosti jeho dvojího výročí (narozen 1704, zemřel 1774, „dvě sedmičky“ už nechávám bez komentáře). Takže dva koncerty vážné hudby na dvou koncích jičínského náměstí v jednom dni, řečeno úhrnem. Raději už nebudu nic dodávat. Nebo přece jen? Tento komentář úzce souvisí s druhým samostatným textem dnes zapsaným (pravda, mohl jsem to dát do jednoho, ale myšlenky vznikly samostatně) s názvem Třetí zářijový týden a určeným pro tyto stránky.