„ Dvojdomky“

Už když jsem sestavoval výběr pražských věží do článku Pražské procházky / Fascinace věžemi (najdete zde fascinace-vezemi/) , napadlo mne, že dvě věže na opačných stranách Karlova mostu patří zároveň k projektu o dvojčatech, dvojnících a dvojicích na těchto stránkách. Tajemství oněch věží je, myslím, že jsem to v onom článku takto nepojmenoval, nejenom v tom, že tvoří dvojici staveb, které jsou si tvarově i funkcí příbuzné, ale i v tom, co za onou funkcí vlastně je – tedy co ony brány otevírají či uzavírají. Neohraničují jen prostor mostu, ale jsou zároveň vstupem do dvou různých světů, dvou pražských čtvrtí, z nichž každá má svoje poněkud jiné kouzlo. Dnes si to už tak neuvědomujeme, vnímáme Prahu jako jeden celek, ale ještě za doby Nerudovy tomu tak nebylo. Vzpomeňte na toho žebráka, který byl součástí společenství lidí, přestože byl na spodní příčce společnosti, ale když ho postihla pomluva odmítnuté ženy, a lidé mu už nic nedávali, domnívajíce se, že boháč si na žebráka jen hraje, odešel na druhou stranu mostu a už o něm jen slyšeli, že tam někde zahynul.

Německý a Francouzský dóm v Berlíně

V berlínské čtvrti Friedrichstadt je náměstí, kde proti sobě stojí dvě takřka identické budovy. V době, kdy jsem jej poznal, se jmenovalo Náměstí Akademie (Platz der Akademie), už tenkrát mne zaujalo. Dnes, ještě daleko krásnější než v oné době, je přejmenováno na Náměstí žandarmů (Gendarmenmarkt). Na dvou protilehlých koncích náměstí, označovaného i místními jako nejkrásnější v Berlíně, jsou budovy, označované jako Francouzský dóm a Německý dóm.
Náměstí vzniklo v roce 1688 jako součást Friedrichstadtu, i dnes centrální městské čtvrti Berlína, kterou založil kurfiřt Friedrich III., pozdějí pruský král Friedrich I. V tomto místě se usídlila velká část francouzských emigrantů, hugenotů, kterým kurfiřt Friedrich Wilhelm von Brandenburg zaručil Postupimským ediktem v roce 1685 náboženskou svobodu. Tady začíná ona historie architektonických dvojčat na náměstí. Král povolil oběma náboženským obcím, tedy německé – luteránské, i francouzské – francouzské reformované, postavit kostel. Obě vzájemně se zrcadlící se stavby vznikly v roce 1701 (dokonce si vzpomínám na někdejší výklad německého průvodce, historika, který říkal, že nejdřív byl impuls k jedné z nich, pak ke druhému, ale už si po třiceti letech nevzpomenu, kteráže byla ta první). Vlastní identickou podobu dostalo náměstí vlastně teprve po dostavbě obou věží v letech 1780–1785 podle plánů Carla von Gontarda. Impulsem tohoto nového ztvárnění bylo údajně náměstí Piazza del Popolo v Římě, o pravdivosti toho se nicméně historici přou. Charakteristika je v předimenzování obou věží, které jsou o mnoho větší než samotné stavby. Vzorem je údajně Old Royal Naval College v Greenwichi (1703). Náměstí mělo více jmen – nejdříve Linden-Markt, v osmnáctém století až do roku  1786 Mittelmarkt, popřípadě Friedrichstädtischer Markt, potom Neuer Markt. Svoje dnešní jméno obdrželo v roce 1799. Připomíná ustájení regimentu žandarmů, elitní jízdní pruské armády. Mezi oběma kostely bylo postaveno malé francouzské divadlo komedie, na začátku devatenáctého století bylo nahrazeno novým Národním divadlem s dvěma tisíci sedadly. Divadlo nicméně vyhořelo a významný berlínský architekt Karl Friedrich Schinkel na jeho místě postavil nové královské činoherní divadlo, dnešní Konzerthaus Berlin. Náměstí bylo místem celé řady významných historických událostí. K přejmenování na Náměstí Akademie došlo v roce 1950 při příležitosti 250. výročí založení Pruské akademie. Původní jménu mu bylo vráceno v roce 1991.

Jméno Francouzský dóm nemá stavba jako označení církevní stavby. Věž nemá žádnou církevní funkci. Francouzské slovo dôme znamená totiž „kopuli“. Podobně se pak přeneslo označení i na druhou stavbu Německý dóm. Francouzský dóm byl za druhé světové války těžce poškozen a v letech 1981-1988 znovu postaven. Rekonstruovaná věž byla při příležitosti 850. výročí založení Berlína předána veřejnosti s balustrádou ve výšce čtyřiceti metrů, restaurací ve čtvrtém podlaží  a zvonkohrou se 60 zvony.  Ve Francouzském dómu bylo už od roku 1935 umístěno Muzeum hugenotů, v napůl zničené věži mohlo být i nadále uchována, uzavřeno bylo pouze v letech 1981-2, v době rekonstrukce.
Rovněž Německý dóm byl v roce 1943 zničen, v tomto případě požárem. Rekonstrukce trvala poněkud déle, probíhala v letech 1982–1996. Od roku 2002 je zde umístěna výstava o budově Německého spolkového sněmu a vývoji německé parlamentární demokracie.

Dvojdomky
Typ budovy, který dal název tomuto článku. Napadlo mě to tak trochu náhodou. Chtěl jsem označit stavby, jak řečeno, které mají charakter dvojice či dvojčat. Pak jsem si vzpomněl na výraz, který bych mohl metaforicky použít. O dvojdomcích hovořila moje matka, byl to charakteristický architektonický útvar, čas od času na něj člověk na různých místech narazil. Osová souměrnost dvou vlastně samostatných domů s vlastními vchody. Vůči sobě se zrcadlovými půdorysy. Vlastně jsme podobně postupovali, když jsme na začátku 80. let stavěli náš dům jako „řadovku“ a v šestici jsme „obrátili“ vždy dva půdorysy tak, aby byly vchody a vjezdy do garáží vedle sebe. Nedávno jsem byl ve Zlíně, ale už jsem neměl čas a sílu dojít k baťovským domkům, kolem nichž jsem jel autobusem. Je tady ale odkaz a výklad, zaujala mne formulace, že výraz „dvojdomek“ už dnes neplatí jako označení typu. Zde úryvek z řečené stránky:

Dvojdomek s rovnou střechou  - nejrozšířenější typ baťovského domku - již při plánování výstavby v koloniích Zálešná kolem roku 1927 byl jako jeden ze dvou typů navržen dvojdomek s plochou střechou. Tento typ domku se nakonec stal masově nejrozšířenějším (i když kvalitativně asi nejslabším), při výstavbě dělnických kolonií ve Zlíně. Byl postupně použit při budování čtvrtí Zálešná, Podvesná, pozdeji Díly, stejně jako zahuštovací typ mezi- domku pro dostavbu kolonie Letná ve 30-tých letech. I v této variantě existuje několik typů, lišících se zejména v dispozici domu či místností a oken.

Je ale zřejmé, že pojem „dvojdomek“ zůstal v našem vědomí a lze nalézt příklady, že se nejen v nejrůznějších kontextech používá dál, ale je i podnětem ke ztvárňování okolního světa.

Odkazy

Fascinace věžemi
https://jan-k-celis.webnode.cz/news/prazske-prochazky-fascinace-vezemi/

Německý dóm a Francouzský dóm
https://de.wikipedia.org/wiki/Platz_der_Akademie
https://de.structurae.de/structures/data/photos.cfm?id=s0018180
Obrazové galerie
https://commons.wikimedia.org/wiki/Category:Franz%C3%B6sischer_Dom_%28Berlin%29?uselang=de
https://commons.wikimedia.org/wiki/Category:Deutscher_Dom_%28Berlin%29?uselang=de
https://www.flickr.com/photos/lychee_vanilla/page191/

Dvojdomky
Zlín
https://architekturazlin.cz/dvojdomek-s-rovnou-strechou
Náhodně vybrané odkazy
https://bast.webnode.cz/nabidka-domu/dvojdomek-2-x-4-1-i/
https://www.stavime-bydlite.cz/novinky/vystavba-dvojdomku-v-hovorcovicich
https://www.mhpojizerska.cz/fotogalerie-rodinne-domy
https://www.dracek.cz/dvojdomek-vyukovy/kapsare