Dušičkový koncert – „Chanson“ * – hladivé tóny harfy

Dušičkový koncert – „Chanson“ * – hladivé tóny harfy

Jičínská nokturna aneb Setkávání – odcházení
Jičín, kostel sv. Jakuba / 1. 11. 2024, 18:00

Následující dokumentace druhého koncertu Mirka Matějky z jeho projektu „Jičínská nokturna“ zahrnuje přepis programu a mého krátkého vstupu na začátku koncertu.

JIČÍNSKÁ NOKTURNA aneb  SETKÁVÁNÍ – ODCHÁZENÍ
DUŠIČKOVÝ KONCERT / „CHANSON“ – HLADIVÉ TÓNY HARFY

Jitka Hosprová – viola

Kateřina Englichová – harfa

Miroslav Matějka – flétna

Marin Marais (1656–1728): Pět starých francouzských tanců pro violu a harfu (úprava  J. Hosprová a K. Eng­lichová)
L´Agréable
La Provençale
La Musette
La Matelotte
Le Basque 

Claude Debussy (1862–1918): Sonáta pro flétnu, violu a harfu (1915)
Pastorale. Lento, dolce rubato
Interlude. Tempo di Minuetto
Final. Allegro moderato ma risoluto

Maurice Ravel (1875-1937): Habanera a Pavana za mrvou infantku pro harfu a violu (úprava  J. Hosprová a K. Eng­lichová)

Gabriel Fauré (1845-1924): "Aprés une rêve" pro violu a harfu

Jacques Ibert (1890–1962): Dvě interludia pro flétnu a violu
Andante espressivo
Allegro vivo

Vážené dámy a pánové,

toto je druhý koncert projektu flétnisty a hudebního manažera Mirka Matějky, který nazval Setkávání – odcházení či Jičínská nokturna v návaznosti na někdejší úspěšné jičínské komorní koncerty, pořádané v Porotním sále jičínského zámku. Ve svém krátkém vstupu bych chtěl zopakovat to, o čem jsem hovořil v prvním koncertu, totiž zmínit skutečnost, obsaženou již v onom názvu Setkávání – odcházení, který mimochodem opakuje titul jedné z Matějkových nahrávek se souborem Ensemble Martinů ze začátku tohoto tisíciletí (nahráno 30. 6. 2004 – 12. 6. 2006, vydáno Triga 2006).

Vnímám velmi intenzivně právě tento moment „setkávání“, totiž dění v aktuálním žitém čase přítomnosti, vtělené do „hladivých tónů“ hudby, setkávání hudebníků v jejich společném výkonu, ale také setkávání hudebníků a publika, které představuje událost koncertu, a v tomto projektu ale zároveň i „návrat“ k někdejším událostem, které jsou samozřejmě neopakovatelné, s nimiž je nicméně to aktuální vystoupení propojeno. A stejně tak zároveň vnímám „přenesení“ z těch míst, v nichž se událost odehrála (doslovně hudebníky „odehrála“) do míst současných, v našem případě do magického prostoru původního farního kostela svatého Ignáce, nejstarší stavby v Jičíně.

V kontextu našeho projektu je fascinující, že tento chrám byl původně zasvěcen svatému Jakubovi Staršímu, a jeho patrocinium bylo změněno v roce 1622 na Ignáce z Loyoly, v souvislosti se sousední jezuitskou kolejí a stavbou nového chrámu, což se vše událo jako součást stavebních aktivit Albrechta z Valdštejna. Nový chrám, v němž se  uskutečnil první koncert obnovených Jičínských nokturn, převzal svěcení Jakubovi Staršímu, což je právě v souvislosti „setkávání a odcházení“ zajímavá okolnost.

Setkáváním je pak na dnešním koncertu především přítomnost opět dvou okouzlujících dam, jimiž jsou tentokrát violistka Jitka a Hosprová a harfistka Kateřina Englichová, které s Miroslavem Matějkou vnesou do večera kouzlo hudby. Obě vystupovaly při mnoha příležitostech na festivalech, které Mirek Matějka pořádal, ať to jsou České doteky hudby či regionální Dvořákův festival, vzpomínám na Slavnostní zahajovací koncert ČHD 2015 ve Španělském sále Pražského hradu, kdy Jitka Hosprová vystoupila společně s Václavem Hudečkem a Michaelou Fukačovou, Symfonický orchestr ČR dirigoval T. Brauner, dva roky předtím to byl pozoruhodný tříkrálový koncert Prague Viola Rhapsody v Obecním domě, společně s Miroslavem Matějkou na jevišti jsem ji zažil v pořadech Dvořákova festivalu Romeo a Julie na zámku Sychrov v červnu 2013 či také, rovněž  v červnu 2013, v synagoze v Hořicích  (Oheň – živel – vášně – lásky, spolu s Denisou Schneebaumovou – kytara), tedy to už jsou místa od Jičína nepříliš vzdálená.

A podobně to je s Kateřinou Englichovou, u níž zmíním (v opačném gardu) nejdříve pořad na Dvořákově festivalu 2016, kdy s harfistkou vystoupila spolu s dalšími také Jitka Hosprová a Miroslav Matějka, název koncertu Kateřina Englichová & hosté – Hladivé tóny harfy (to je ten konkrétní příklad „přenesení“) se promítá i do názvu toho dnešního vystoupení. Ve stejném obsazení (a v podstatě s týmž názvem) tito umělci vystoupili i v rámci Dvořákova festivalu v roce 2014 v chrámu sv. Jakuba v Jičíně. V Praze Kateřina Englichová byla první umělkyní na Slavnostním závěrečném koncertu ČDH 2021 ve Smetanově síni Obecného domu (na flétnu hrál Ital Giusseppe Nova, Moravskou filharmonii Olomouc dirigoval Gudni A. Emilsson). Moc se mně líbil koncert na Novoměstské radnici v lednu 2019, kde Englichová vystoupila s hobojistou Vilémem Veverkou a Mucha Quartetem. A tady poblíž ještě jsem se s harfistkou setkal na jednom z koncertů festivalu Hudba v ráji, pořádaném Václavem Žmolíkem, to bylo v srpnu 2020 v kostele sv. Jana Křtitele v Újezdu pod Troskami (zpívala Karolína Cingrošová, recitace Igor Bareš).

Na závěr ještě krátce: Dnešní koncert je uveden jako „koncert dušičkový“. Chtěl bych říci, že Miroslav Matějka svůj projekt promýšlí i v širším kulturním kontextu, v němž hraje důležitou roli vztah k místu a času. Máme tady křesťanský církevní kalendář, slavnost „Dušiček“ představuje rovněž jednu podobu „setkávání“, totiž s těmi, kteří z tohoto světa „odešli“. Téma kalendářů, u nichž Matějka uvažuje ale i o jiných „kalendářích“, tak třeba tom keltském, svázaném rovněž s naším krajem, si ale nechám na dobu a místo vhodnější k širší debatě. Nyní bych Vám chtěl, milí posluchači, popřát krásný zážitek z dnešního koncertu.

*Také část názvu koncertu „Chanson“ je záležitostí setkávání / přenesení, které je tématem mého úvodního vstupu na koncertu, odkazuje totiž k nahrávce Chanson dans la nuit (Supraphon 2012, nahráno 17.-19. listopadu a 5. prosince 2011 v Sukově síni Rudolfina), jejíž součástí jsou skladby Gabriela Fauré, Maurice Ravela, Pět starých francouzských tanců Marina Maraise, či Caude Debussyho. Vzhledem k nutné kompaktnosti krátké vstupní řeči jsem zde tuto další vrstvu geneze vlákna z dneška do minulosti již neuváděl. Do psané podoby řeči jsem zde doplnil i některé faktografické údaje.