Dopravní…

Dopravní…
inspirováno tiskem

Vlastně si nevím rady s názvem. Kalamity? Šílenství? Peklo? Nic z toho se tak úplně nehodí, s chladnou hlavou chci shrnout jen pár témat, které se objevily v novinách. Přitom mi kdesi vzadu na horizontu mysli tane zděšení, které nastalo v loňském roce na nedostavěných dálnicích, na které napadlo několik centimetrů sněhu (letos jsou, alespoň zatím, „vánoce na blátě“, takže nás to ještě čeká) i to, co jsem vše zažil při svých vcelku skrovných jízdách autem (vždy jsem litoval řidiče, pro něž jsou české silnice obsahem života, a obdivoval jejich trpělivost), a také si vzpomenu na vtip, který mi nedávno někdo poslal mejlem, kde se policista ptá řidiče, jak to, že nemá dálniční známku, a on mu odpovídá, a kde máte dálnice?

Titul ovšem odpovídá, protože nejde jen o stav silnic a budování dálnic, ale o dopravu vůbec. Takže oněch pár témat: (Bez)starostná jízda. Titulek v MF dnes 16. 12. 2019 v souvislosti se zavedením nových jízdních řádů v Čechách. Už jsem k tomu napsal samostatný příspěvek, zde jen pár faktických poznámek. Mapka v novinách ukazuje místa v Čechách, kde začaly jezdit soukromí dopravci, nejvíce se to nově týká Arrivy. Chaos (není jednotná národní jízdenka, protože ji příslušné úřady nedokázaly připravit) spočívá v rozdílnosti situace v jednotlivých krajích. Někde je integrovaná dopravní jízdenka (např. v Libereckém kraji už od doku 2009), jinde není a teprve se „připravuje“, někde běží dvojí možnost, tj. krajská jízdenka nebo jízdenka společnosti, jinde to není tolerována, cenu jízdenky určují různé instituce, navíc v různých termínech zavedení (v Plzni budou zavádět změny až v létě příštího roku), v některých soupravách jsou vyznačeny vagóny, kde platí ta či ona jízdenka (zřejmě pro kontrolu černých pasažérů, to je samozřejmě česká specialita, která to ještě dále komplikuje), někde ty či ony jízdenky platí jen pro určité typy přepravy (expresy, rychlíky apod.). A obecně: Ten, kdo si koupil u Českých drah celoroční jízdenku (v řádu desetitisíců), a na tratích, kde jezdí, došlo ke změně a obsluhuje je jiná, soukromá společnost, může mít prostě smůlu.

Tisíce železničních přejezdů zmizí. MF dnes 6. 12. 2019. Impulsem je (otázkou do jaké míry) stále se zvyšující počet střetů vozidel na železničních přejezdech (řadu z nich jsme v průběhu roku mohli sledovat v televizi), jeden článek na www.euro.cz uvádí 130 mimořádných událostí v roce 2918, 144 v roce 2019. Letos skoro tři desítky mrtvých. Není to ovšem jediný důvod, argumenty pro zrušení jsou přejezdy na polních cestách (právnicky komplikovaná záležitost, kdo je bude rušit?), které zvyšují celkovou hustotu přejezdů i finanční náročnost (celkem takřka osm tisíc přejezdů, necelé čtyři tisíce označené výstražnými kříži a podobný počet vybaveno světelnou a zvukovou signalizací, podrobněji v řadě článků na internetu). Tak jako u černých pasažérů ve vlacích, značnou úlohu tady hrají nezodpovědní řidiči (nicméně tvrzení jednoho zodpovědného činitele, že mohou za všechno, radikálně odmítám, když si uvědomím, v kolika případech například signalizace nefunguje). Celkový balík bezpečnosti na silnicích je ovšem daleko širší, jsou to třeba nezabezpečené trasy před zvěří (další samostatné téma, jeďte se podívat do Rakouska, jak mají ploty v lese vypadat), nebo mosty v havarijním stavu.

Nejjednodušší řešení tedy přejezdy zlikvidovat! Je to dlouhodobá netečnost vůči problémům v prostředí „tržního hospodářství“, které, orientováno na zisk, bude (a nebo taky nebude) plnit bezpečnostní regulaci, určenou státem (podtrhuju to slovo s vědomím, jaký oheň na střeše to může vzbudit u čtenáře orientovaného politicky určitým směrem, ale bohužel to prostě jinak nejde!). To, že se začne něco dít, teprve když dojde ke katastrofě, pro to je právě příklad mostů jedním z nejvýstižnějších příkladů (po několika nejznámějších případech, železniční havárii ve Studénce 2008, posledním je Trojská lávka v Praze), právě nařízené opravy mostů jsou výsledkem inspekční kontroly, jejíž výsledky musely rovněž u normálního občana rovněž vést ke zděšení. V letošním posledním vydání MF dnes (30. prosince 2019) jsou obyvatelé této země na situaci v příštím roce upozorněni otvírákem s názvem Silnice 2020: kolony, kam se podíváš s podtitulkem „Přehled nejdůležitějších oprav silnic a dálnic, které omezí v příštím roce řidiče“, tedy poslední z řady článků po celý rok, z nichž některé měly název „peklo na silnicích“. Na mapě na straně tři mezi kritickými místy dominují (vedle několika úseků dálnic a staveb na Jižní spojce) právě nejrůznější mosty – most u Nového Sedla, Dvorský most přes řeku Ohři v Karlových Varech, stavba mostu na průtahu Mostem, most v Roudnici n. Labem, ve Štětí, přes nádrž Nové Mlýny, v Kolíně, v centru Olomouce, kromě oprav a rekonstrukcí ale také nové mosty, jako v Ostravě či u Harrachova. V článku je jedna „filozofická“ věta – řidič si prostě musí vybrat, buď děravá nebo záplatovaná silnice nebo čekání před světly či komplikované průjezdy stavbami.

Na něco jsem zapomněl?