Dietrich Buxtehude / Membra Jesu Nostri (II)
27.04.2013 17:14Dietrich Buxtehude / Membra Jesu Nostri (II)
hudební skvosty minulosti
V informaci o souboru pašijí příslušníka severoněmecké varhanní školy Dietricha Buxtehudeho s názvem Membra Jesu Nostri jsem se spolehl na to, co se o skladbě píše v recenzi v časopisu Muzikus. Možná, že by si ale zasloužila ještě poněkud zevrubnější komentář.
Plný titul skladby Membra Jesu nostri patientis sanktissima znamená v českém překladu Nejsvětější údy našeho trpícího Ježíše a je to cyklus kantát, označený v seznamu Buxtehudeho skladeb číslem Bux75. Severoněmecký varhaník složil dílo v roce 1680. Dochováno je v autografu, který se nalézá ve sbírce stockholmského kapelníka a varhaníka Gustava Dübena. Rukopis s varhanní tabulaturou Düben věnoval svému příteli.
Text díla kombinuje verše z Bible se středověkým básnickým spisem s latinským názvem Domini Bernhardi Oratio Rhythmica, který byl v době Buxtehudeho považován za dílo sv. Bernharda z Clairvaux, zakladatele významného cisterciáckého kláštera severně od francouzského Dijonu, dnes je nicméně připisován jinému cisterciáckému mnichovi, Arnulfovi z Leuvenu. Báseň sestává ze sedmi částí, které tematicky řadí – vzestupně – jednotlivé části ukřižovaného Kristova těla: nohy – kolena – ruce – boky – hruď – srdce – obličej. Každá část obsahuje pět desetiveršových strof, pouze srdce má strof sedm. Sedmá část - Salve caput cruentatum – se stala již předlohou Paulu Gerhardtovi v jeho církevní písni O Haupt voll Blut und Wunden . Ta se stala pašijovou písní a použil ji i Johann Sebastian Bach v Matoušových pašijích.
Vždy z deseti či čtrnácti poloslok každé části Rhythmica Oratio vybral kompilátor, pravděpodobně sám Buxtehude, selbst) pro každou část těla tři. Jako rámec pro tyto tři polosloky doplnil pak vhodné pasáže z Bible, které se vztahují k příslušné části těla.
Cyklus sestává, podobně jako literární předloha, ze sedmi samostatných kantát, které jsou věnovány, rovněž vzestupně, jednotlivým částem Kristova těla. Jsou pak zpravidla kompozicí následujících částí: sonata – tj. instrumentální úvod, concerto – text z Bible, většinou ze Starého zákona, tři hudebně podobně či dokonce identické árie na text z Oratorio Rhytmica (většinou dvě sóla a jeden tercet) se dvěma instrumentálními ritornely mezi nimi, opakující se concerto.
Číslo / titul / text z bible / místo v Bibli / začátek strofy
1 / Ad pedes / Ecce super montes / Nahum 2,1 / Salve, mundi salutace
2 / Ad genua / Ad ubera portabimini / Izaiáš 66,12 / Salve Jesu, rex sanctorum
3 / Ad manus / Quid sunt plagae istae / Zachariáš 13,6 / Salve Jesu, pastor bone
4 / Ad latus / Surge amica mea / Kniha Šalamounova 2,13-14 / Salve latus salvatoris
5 / Ad pectus / Sicut modo geniti / 1. list Petrův 2,2-3 / Salve salus mea, deus
6 / Ad cor / Vulnerasti cor meum / Kniha Šalamounova 4,9 / Summi regis cor aveto
7 / Ad faciem / Illustra faciem tuam / Kniha žalmů 31,17 / Salve, caput cruentatum
———
Zpět