Diana Gabaldon / Pověz včelám, že se nevrátím

Komentář k této knize je výjimečný tím, že jsem ji nečetl. Podivné, že? Nicméně i tento příspěvek má v paletě přístupu k literatuře své oprávnění, totiž je to kniha, která mě v několikerém smyslu zaujala a prošla mi rukama, byť ne čtenářsky, ale pouhým prolistováním. Aniž bych příliš věděl, o co v ní vlastně jde, zaujal mě už ten název a přiznám se, že kdybych v knihkupectví narazil na některý z předchozích dílů série Cizinka, do níž kniha patří, třeba Hořící kříž, nejspíš bych ji do ruky ani nevzal. A pak ovšem rozměry knihy, ještě umocněné, když jsem ji otevřel a (je to evidentně tenký papír, jinak by to nebylo možné) zjistil, že svazek má neuvěřitelných čtrnáct set stran, tedy více než tři čtyřsetstránkové knihy, které mám na druhé straně stolu. A ovšem právě to je důvod, proč se nemohu do Včel začíst, jestliže mám zvládnout přečíst všechno ostatní, co mám určeno jako vánoční dárky, v rozsahu třech či čtyř tisíc stran (pravda, jsou tam také i dětské knížky, ale i ty stojí za zamyšlení a někdy může být komentář i pracnější než u beletrie pro dospělé), vzhledem k tomu, že do Štědrého dne zbývá už jen opravdu pár dní. Nu a ještě jeden důvod, proč jsem knihu vybral, je ten, že v ní hraje úlohu Skotsko, tedy země, kterou mám v oblibě nejen já, ale i má dcera, která mi tuhle zemi ukázala, chtěla mi ji ukázat proto, že právě zde ona sama udělala své první delší kroky v cestách mimo rodnou zemi.

Ačkoli to nemohu přesněji pojmenovat, formulaci titulu s označením bytostí tak magických jako jsou tyto kulturní a pozoruhodné příslušnice tohoto blanokřídlého hmyzu, vnímám v kontextu s přístupem americké autorky (nar. 1952 v Arizoně), která je vzděláním zooložka a studovala mořskou biologii, takže jméno včel v názvu nemůže být jen schöngeistovská metafora, když jsem se porozhlédl po internetu, co je to vlastně za dámu (letos sedmdesátiletou), bylo mi sympatické, že genezi své první knihy v oblasti beletrie (s níž začala vlastně v době, když už byla zavedenou vědkyní), tedy Cizinky (v roce 1991) uvádí jako privátní experiment s počítačem (vzpomínám si sám na své začátky s mým prvním stolním počítačem, který jsem v době, kdy jsem si jej pořizoval, považoval za prioritu před vším ostatním, nezbytností pro svoje aktivity), a ovšem – kdyby měla knihu, kterou mám před sebou psát na psacím stroji, asi by nedokázala napsat předchozích osm svazků (v českých překladech Cizinka, 2010; Vážka v jantaru, 2011; Mořeplavec, 2011; Bubny podzimu, 2012; Hořící kříž 1, 2013; Hořící kříž 2, 2014; Hořící kříž [vcelku], 2018; Ledový dech, 2019; Paměť kostí, 2019; Vepsáno krví vlastního srdce, 2020).

Zdravotní sestra Claire Randallová, čtu si v anotacích, se po dotyku magického menhiru ve Skotsku, který objevil její manžel Frank ocitla v osmnáctém století a setkává se s Frankovým prapředkem kapitánem Jonathanem Randallem. V tomto díle (už jsem nepročítal ty předchozí, ale i z toho, co jsem prolistoval, je zřejmé, že i v předcházejících dílech) je hlavní (milostná) dvojice Claire a Jamie Fraser, hovoří se o jakobitském povstání a o setkání rodiny na Fraserově hřebeni, jen co jsem zběžně nahlédl do samotné knihy, mnohé se odehrává ve vojenském prostředí.

Z komentářů na databázi knih: „Kniha je doslova vír, který vás do sebe vtáhne a na konci jen vypustí a hledej si pokračování. Cesta o 2 století nazpět je uvěřitelná, autorka Vám představuje tehdejší život s jeho výhodami, ale i těžkými událostmi a zážitky, které by se nyní vyřešily snadno a nemusely by tak často končit smrtí. Historické reálie jsou předkládány čtenáři tak, že do příběhu pasují, protože ne každý tohle všechno ví a chybělo by vám to.“ (medvídě, u prvního dílu)

Na konci knihy, jak jsem nahlédl, je (nepříliš rozměrná) část, vysvětlující některé reálie. Nebudu relativizovat, nicméně poznamenám, že jsem narazil (v jinojazyčných komentářích) i na poznámky, do určité míry zpochybňující autentičnost některých historických faktů. Ale ovšem, jedná se o beletrii, a tohle je téma, které je velice ošidné (samotný fakt proměn historické perspektivy atd.). Pro některé čtenáře (čtenářky) bylo motivací četby shlédnutí seriálu (1. série 2014, rozprostírá se až do roku 2023, dosud celkem 91 dílů).

Diana Gabaldon, Pověz včelám, že se nevrátím