Další sopky v Indonésii / I

Další sopky v Indonésii / I
virtuální cesta po Indonésii

V následujícím textu vycházím ze seznamu vulkánů na německé Wikipedii, který procházím a vybírám z desítek sopečných hor ty, které považuju za zajímavé. Uvědomuju si, že (sám vždy s pocitem nedostatečnosti vzdělání v geografii) si člověk musí udělat pořádek v názvech a umístění jednotlivých ostrovních skupin a ostrovů, zvláště těch menších, aby pak dokázal lokalizovat jednotlivé položky.

Arjuno-Welirang je stratovulkán, resp. komplex vulkánů na Jávě, neboť sestává ze dvou samostatných hor - Arjuno (3339 m) a Welirang (3156 m), které tvoří na jihovýchodním a severozápadním konci šest kilometrů dlouhý řetěz sopečných kotlů a kráterů. V komplexu se nacházejí dva starší vulkány, Gunung Ringgit na východě a Gunung Linting na západě. Arjuno ani Welirang nejsou zalesněny. Na severu Welirangu a na jihu Arjuna se nachází několik pyroklastických kotlů. Jsou zde také fumarolová pole (fumarola od latinského slovesa fumare kouřit, na české Wikipedii je chybně uvedeno fumus, což je kouř, podstatné jméno), kde se usazuje síra. Zaznamené výbuchy v historickém čase byly v letech 1950 a 1952.
https://www.volcano.si.edu/volcano.cfm?vnum=0603-29=
https://de.wikipedia.org/wiki/Arjuno-Welirang (zdroj)

Kráter sopky Awu (Gunung Awu) se vypíná na ostrově Sangihe Besar, jednom ze Sangihských ostrovů (50 sopečných a horských ostrovů, které se nacházejí severně od ostrova Sulawesi (ve větším měřítku mezi Borneem a Novou Guineou). Vulkanický masiv je protvarován hlubokými údolími, celá kaldera má průměr čtyři a půl kilometrů. Jsou zaznamenány výbuchy v letech 1711, 1812, 1856, 1892 a 1966, které si vyžádaly celkově na osm tisíc obětí především pyroklastických proudů a laharů, které se vytvořily v průběhu erupcí. Na vrcholu sopky se nacházelo v roce kráterové jezero o průměru jednoho kilometru a hloubce 172 metrů, které bylo při výbuchu v roce 1966 zničeno.  Další výbuchy se uskutečnily v letech 1875, 1883, 1885, 1893, 1913, 1921, 1922, od prosince 1930 do prosince 1931 (vytryskly tři milióny kubických metrů lávy), v dubnu 1994 a v červnu 2004.

https://www.volcano.si.edu/volcano.cfm?vnum=0607-04=
https://de.wikipedia.org/wiki/Awu_%28Vulkan%29

Banda Api je sopka na stejnojmenném ostrově, který se nachází v souostroví Moluky, tj. východně od Celebesu a západně od Nové Guiney. Z tisíce ostrovů je největší Halmahera, na řadě z nich jsou aktivní sopky. Ostrov leží v Bandském moři. Aktivní vulkán je vysoký 640 metrů a nachází se uvnitř dvou kalder, jednoho o průměru 3 km, druhého, většího o průměru 7 km. Banda Api se nachází na konci Bandského oblouku, k němuž patří větší Flores a desítky dalších menších ostrovů (vnitřní oblouk, pak ještě existuje vnější oblouk, kde je např. Timor. V blízkosti ostrova Banda Api leží ostrovy Banda Neira či Banda Besar.

Výbuchy na Banda Api byly poměrně časté, v letech 1586 až 1988 vybuchla sopka nejméně dvacetkrát. Například v roce 1820 utíkali obyvatelé ostrova na ostrov sousední. V roce 1890 vznikl, doprovázen hřměním v podzemí nový kráter, zároveň došlo k celé řadě zemětřesení, které poškodilo velké množství domů. V květnu 1901 bylo zemětřesení doprovázeno detonacemi a žhnutím na vrcholu sopky. Poslednímu výbuchu mezi 9. a 17. května 1988 předcházelo několikeré zemětřesení. Sloup exploze se na místě odhadoval na 3 až 5 km, satelitní měření hovořily nicméně až o 16 kilometrech. Jižně, severně a severozápadně od vrcholu se vytvořily tři nové krátery, z nichž tekla láva, dosahující až k moři. Několik tisíc lidí muselo být evakuováno, zemřeli tři lidé.

https://cs.wikipedia.org/wiki/Moluky
https://www.volcano.si.edu/volcano.cfm?vnum=0605-09=
https://www.east-indonesia.info/regions/maluku-travel-information-gunung-api.html
https://de.wikipedia.org/wiki/Banda_Api (zdroj)

Batu Tara je jedním z indonéských vulkánů, které explodovaly nedávno, totiž v roce 2009. 748 metrů vysoký stratovulkán tvoří malý ostrov Palau Komba. Leží asi šedesát kilometrů od pobřeží většího ostrova Flores, je obtížné se na něj dostat a leží stranou běžných lodních cest. Pobřeží je tak strmé, že je prakticky nemožné zde přistát. Také proto je ostrov neobydlený. Baru Tara vyvrhává bazaltickou lávu, což je pro vulkán v subdukčních zónách spíše netypické. Je trvale činný a několikrát denně si „dýchne“, tedy vytváří strombolickou aktivitu (také Stromboli je trvale aktivní). Červeně žhoucí lávová struska je vymršťována do několika set metrů. Mraky sopečného prachu někdy dosahují výšky několika kilometrů a mohou představovat nebezpečí pro letadla.

https://www.vulkane.net/vulkane/batu-tara/batu-tara.html (podrobnější popis v němčině)
https://www.vulkane.net/vulkane/batu-tara/batu-tara-reportage.html (několikastránková reportáž, v němčině)
https://www.geonauten.net/?p=870 (cestopis od Krakatau k Batu Tara, v angl.)
https://www.volcano.si.edu/volcano.cfm?vnum=0604-26=

Cereme nebo také Ciremai je aktivní symetrický stratovulkán na Západní Jávě, je největší horou v této oblasti, nachází se nedaleko města Cirebon. Název se odvozuje od jména rostliny s jedlými plody Phyllanthus acidus (angreštu indickému), léčivé rostliny (nízkého stromu či keře) pocházející z tropické Ameriky a rozšířené jako plevel v tropech celého světa, v sundštině. K poslednímu výbuchu sopky došlo v roce 1951. Hora je oblíbená pro horolezce, cesta trvá asi dvanáct hodin, ale také se chodí na někokadenní výlety. V prostoru hory je zřízen národní park.

https://en.wikipedia.org/wiki/Mount_Cereme
https://www.volcano.si.edu/volcano.cfm?vnum=0603-17=