Čtrnáctá symfonie Dmitrije Šostakoviče

Čtrnáctá symfonie Dmitrije Šostakoviče
díla ruské moderní hudby

Jako řada jiných začíná tato symfonie melodií houslí, překvapivě pokračuje basovým zpěvem, doprovázeným kontrabasy. Možná méně známé Šostakovičovo dílo, věnované anglickému skladateli Benjaminu Brittenovi je určeno pro malý smyčcový orchestr, bas a soprán. Jak můžeme slyšet i v dalších dílech (zde je to pro absenci dechových nástrojů o to nápadnější), jsou předepsány i některé bicí nástroje, jako je xylofon, vibrafon, kastaněty, bič, zvony, „dřívka“.

Byla dokončena na jaře roku 1969 a 29. září téhož roku uvedena v Moskvě v nastudování Rudolfa Barschaie, původem violisty, vystupoval jakožto sólista s Davidem Oistrachem a Svjatoslavem Richterem a s Mstislavem Rostropovičem a Leonidem Koganem v triu, a který byl v kompozici Šostakovičovým žákem a coby dirigent spjatý právě s jeho dílem. Součástí Čtrnácté symfonie je zhudebnění jedenácti básní od čtyř autorů, jejich tématem je převážně smrt.

Dílo trvá 43 minut, má jedenáct částí – ve shodě se zhudebněnými básněmi. Jsou to následující věty:
   1. Adagio. De profundis (Federico García Lorca)
   2. Allegretto. Malagueña (Federico García Lorca)
   3. Allegro molto. Loreley (Guillaume Apollinaire)
   4. Adagio. Sebevrah (Guillaume Apollinaire)
   5. Allegretto. Na stráži (Guillaume Apollinaire)
   6. Adagio. Podívejte se, madame (Guillaume Apollinaire)
   7. Adagio. V žaláři Santé (Guillaume Apollinaire)
   8. Allegro. Odpověď záporožských kozáků sultánovi v Cařihradu (Guillaume Apollinaire)
   9. Andante. Na Delvig (Wilhelm Küchelbecker)
  10. Largo. Smrt básníka (Rainer Maria Rilke)
  11. Moderato. Závěrečný kus (Rainer Maria Rilke)

Pzn. Názvy básní jsou uvedeny překladem z němčiny. Neověřoval jsem si, zda s tímto názvem jsou přeloženy i do češtiny.

Opakuje se motiv Dies irae (Den hněvu), dvě věty jsou dodekafonní.

https://de.wikipedia.org/wiki/14._Sinfonie_%28Schostakowitsch%29
https://www.youtube.com/watch?v=Ld79XQvSaC8