Co mě v příštích týdnech čeká

Už jsem si musel vzít kus papíru a napsat si to, abych některé ty věci zvládl alespoň v přijatelném časovém horizontu. Právě s ním souvisí přečtení a okomentování pár knížek vypůjčených v Knihovně Václava Čtvrtka a nutných v (už prodlouženém) termínu vrátit. Tam vlastně vzniklo ono „časové zhuštění“, které mě teď vede k otázce, co mohu stihnout a co musím nezbytně odsunout. Půjčením vytoužené knihy Romana Jakobsona O poetické funkci (viz komentáře na příslušném místě, tedy v sekci Knížky), kterou mi mezivýpujční služba obstarala takřka do druhého dne, ale kterou bylo nutno vrátit vcelku brzo do olomoucké Vědecké knihovny, jsem musel prakticky vše ostatní takřka na tři neděle odložit, a tedy mi zůstala na stole opuštěná hromádka dalších docela objemných knih, z nichž některé se mi už podařilo pročíst (první svazek spisů Jiřího Gruši, Deníky Virginie Woolfové), některé jen částečně (tedy mě „čekají“, nejtlustší, osmisetstránkové eseje Sylvie Richterové), do některých jsem aspoň nahlédl (první svazek Platonových Dialogů, takřka tisícistránková, ale ne zas tak závažná knížka Osud podle jména).

Druhou položkou byly dvě cesty do Prahy, první na křest Prvního hoře, druhá na promítání filmu Potížisté v Ponrepu o amerických umělcích „earth work“ (zemní práce, tedy land art), výjimečné záležitosti, která mě intenzívně zajímala v době svého vzniku a o níž vloni vznikl dokument. Z křestu jsem si přivezl hromadu fotek (už jsou na Rajčeti, stejně jako fotky z výstavy Magdalény Jetelové ve Veletržním paláci) a samotné album, kterému se chci (kromě už napsaného reportu o cestě) ještě věnovat, cestu na film (vezl mě Miloš Šejn, participoval rovněž na večeru filmem Echoes) mi zbývá okomentovat stejně jako hromádku materiálů, které jsem si přivezl. Ostatně zítra jedu do Prahy potřetí na Řimsologický kongres, přičemž chci přespat u „komilitona“ (spolužáka z fakulty) Milana Faltuse. V souvislosti s předchozími zmíněnými osobami si připisuji v seznamu „nedodělků“ dvě Milanovy knihy, jednu německou, o „jednání s lékařem“ (u nás nic takového není, chci to alespoň zhruba přeložit) a jednu hudebních vtipů, a jednu Milošovu, teoretických spisů Leoše Janáčka, kterou jsem taky zatím jen zběžně přečetl.

Takže v bodech:
Knihovna – Richterová, Platón, Osud podle jména (a ještě asi dvě další, které nepoznamenávám)
Miloš – Janáček
Milan – Muzikantské historky, Umgang mit Ärzten
CD – První hoře, a také album Štefana Perneckého z koncertu, které mi daroval na koncertu Jaroslava Šonského v Lomnici.
Pomíjím hromádku knih, které jsem si coby vyřazené koupil za pár desetikorun a mezi nimiž jsou skvosty jako povídky Björnstjerne Björnsona, dnes jinak takřka zapomenutého autora, a druhou, kterou jsem posbíral na antikvárním stolku na Slavnosti stromů ve Valdštejnské loggii, mezi nimiž je jeden další skvost, totiž Smutné tropy Lévi-Strausse, z něhož bych si konečně rád přečetl něco více (znám to příliš útržkovitě, byť to je pro mě jedna z dalších ikon vedle třeba řečeného Romana Jakobsona).

Pak tu je pár jen zcela lehce nahozených textů, jeden o ulítlém fenoménu Lara von Mondberg čili LaraBallerina, pohybujícím se ve virtuálním prostoru, jeden o vlastních „třech pilířích aktivit“, dalším příspěvku/sebereflexi, komentujícího to, čím se nejen aktuálně zabývám (a navazujícího takřka bezprostředně na dva předchozí, uvedené zde v odkazu, i na tento, co tu teď píšu).

Nu a pak je tu vědomí, že se musím spojit s panem ředitelem lomnického muzea, od něhož mám už od léta nějaké materiály k „lomnickému hudebnímu nebi“ a jemuž dlužím odpověď/domluvu na formě nějaké prezentace skoro už zpracovaného materiálu.

Takže toho je všeho přehršel, zmíněný čas minulého měsíce mi hezky členila série jubilejních koncertů s Podkrkonošským symfonickým orchestrem, která včera skončila a nastává takřka doba předvánoční, už jen měsíc, dokdy musím stihnout to, co se mi stihnout podaří, protože od 16. prosince začínají pražské koncerty Českých doteků hudby, k jejichž katalogu jsem právě dnes dopoledne odeslal korektury. Tož doufám, že jsem nic podstatného nepřehlédl, a jak zní onen starodávný výraz, „chutě do práce“.

V textu zmíněné dva komentáře
https://jan-k-celis.webnode.cz/news/posouvani/
https://jan-k-celis.webnode.cz/news/prakticke-veci/