Chvála češtiny

Chvála češtiny
Porotní sál jičínského zámku, čtvrtek 14. září, 10:00 hod.
Jičín – město pohádky 2017

Součástí jičínského festivalu je tradičně, po léta (vlastně už desetiletí) odborné kolokvium, jakési „vyšší patro“ v pyramidě, jejíž základnu (a základ) představují aktivity dětí dole, „pod zámkem“, tedy na Valdštejnově náměstí, na zámeckých nádvořích a v zámeckém parku. Letos mohli zájemci v Programové brožůrce, kde jsou zaznamenány všechny položky programu festivalu Jičín – město pohádky, najít slůvko kolokvium u pořadu s názvem „Chvála češtiny“ s podtitulem naznačujícím jeho obsah, totiž „Přednáška profesora Roberta Kvačka o proměnách obrany českého jazyka v našich dějinách a literární pořad Alfréda Strejčka“.

Jak je z právě řečeného zřejmé, nejednalo se tedy vlastně o kolokvium v pravém slova smyslu, v jakém ostatně vždy probíhalo, tedy jako „shromáždění odborníků k určité otázce/problematice“ či „společná rozmluva“ (dle Wikipedie), kdy se u stolu před publikem sešlo několik odborníků k tématu, kteří o něm hovořili z různých úhlů pohledů daných jejich profesemi (právníci, psychologové, pedagogové etc.). Přednáška není kolokvium, stejně jako literární pořad. To je důvod, proč jsem v názvu tohoto příspěvku slovo „kolokvium“ vynechal, nicméně vyznačení této nepřesnosti nemá být výtkou ani vůči skvělému pořadu, ani vůči samotnému názvu – Jaroslavu Veselému, jenž formát kolokvia na pohádce vytvořil, jsem po skončení pořadu říkal, ostatně ve shodě s jeho názorem i na jiné věci, který znám, že určitá tradice zavazuje a je prioritou tento formát, byť trochu (možná jen pro tento ročník) trochu pozměněný, i nadále ponechat.

Robert Kvaček nazval své vystoupení „Obhajoba obhajob“, kterážto jazyková hříčka mi připadla nejen vtipná, ale i postihující nastalou situaci, kterou pak pan profesor hned v úvodu ozřejmil: Zdá se, že Češi dnes nejsou dostatečně hrdí na to, že jsou Češi, a stejně tak mnohdy až skrývají svůj jazyk a dávají do popředí angličtinu. Jako by se opakovala situace z doby obrození, kdy se podobným způsobem „němčilo“, protože se lidé za svůj rodný jazyk, „jazyk sedláků“, styděli. Tuto úvodní myšlenku pan profesor dále nerozebíral – mě samého to láká, pojmenovat ty důvody, včetně vymezení vlastenectví proti nacionalismu na jedné straně a opačnému postoji na druhé, v každém případě to je zcela zřejmě věc hodně aktuální, jak o tom svědčí třeba vystoupení Pavla Šporcla týž den večer (v kostele sv. Jakuba), který rovněž hovořil o národní hrdosti, což doložil i skladbou s motivem naší státní hymny, kterou už nějaký čas hraje na všech koncertech u nás i v zahraničí.

Pan profesor se coby přední český historik věnoval tématu „Obran jazyka“ (zajímalo by mě, do jaké míry ještě jsou či už nejsou součástí učiva češtiny na základních a středních školách), souvisejících se lingvistickým i kulturním zájmem o český jazyk už v baroku, kde vedle vedle Dissertatio apologetica …, tedy Obrany jazyka slovanského, zvláště českého (1775) Bohuslava Balbína (mimochodem velmi úzce spjatého s Jičínem) se tento zájem projevoval také v tzv. „brusech“ puristů jako byl Václav Jan Rosa se svou Mluvnicí jazyka českého (Grammatica linguae Bohemicae, 1672, kde najdeme výrazy jako „nosočistoplena“ pro kapesník), jejíž předmluvu můžeme chápat rovněž jako obranu. Padla jména Václava Matěje Šteyera či Františka Beckovského, známá studentům bohemistiky a dohledatelná v tzv. Akademických dějinách literatury či nověji knihy Česká literatura od počátků k dnešku (Lidové noviny, 1998). Balbínův spis, který za jeho života nevyšel a vytiskl jej teprve o sto let později historik František Matěj Pelcl (viz předchozí údaj), inspiroval pak řadu „obran jazyka“ v době národního obrození. Nejznámější z nich je Obrana jazyka českého proti zlobivým jeho utrhačům Karla Ignáce Tháma. Robert Kvaček se nicméně neomezil pouze na dobu národního obrození, pohovořil rovněž o době národního ohrožení za druhé světové války a uvedl několik děl z této doby, především Chrám i tvrz Pavla Eisnera.

Na přednášku, která publikum veskrze zaujala (tak jak to Robert Kvaček umí) navázal Alfred Strejček, který si sebou přinesl i kytaru. Rovněž jeho výběr recitace z děl české literatury se zaměřil na její skvosty a rovněž on se neomezil na díla nové české literatury. Po jedné kapitole z posledního nedokončeného  románu Karla Čapka Život a dílo skladatele Foltýna jsme si mohli poslechnout různé překlady starobylé Písně písní, což, vedle samotného zážitku z jazykové kultivovanosti v přednesu předního českého herce, moderátora a recitátora, znamenalo i reflexi různých podob češtiny. Ve Strejčkově výběru nechyběla ani Márinka Karla Hynka Máchy, na kterou mám ve Strejčkově podání pozoruhodnou osobní vzpomínku.

V posledních několika letech jsem se s Alfredem Strejčkem setkal při několika příležitostech, mj. na jednom koncertu v Polici n. Metují v rámci Dvořákova festivalu, nedávno v Lomnici n. Popelkou na koncertu Musiky Bohemiky Jaroslava Krčka, předtím ještě na pořadu Oráč a smrt s Jitkou Molavcovou v poutním chrámu v Hejnicích, přesto mně nejvíce v paměti utkvělo podání Máchovy Márinky na hradě Valdštejn, místu, kde v údajném portrétu Krista je skryt možná jediná podobizna největšího českého básníka devatenáctého století. Bylo to při příležitosti velkého máchovského výročí (150. výr. úmrtí, 1986, se Štěpánem Rakem měli literárně-hudební pořad, podle něhož pak vzniklo i CD), Alfred Strejček si otevřel dveře kaple a za ním vznikl úžasný rezonanční prostor. Teď jsem mu to po letech připomenul (tenkrát jsme se ovšem neznali osobně) a on to okomentoval, že to byla jedna z nejlepších Márinek. A já na to, že jsem na zpáteční cestě podvečer ještě našel cestou houby.

Robert Kvaček
https://www.databazeknih.cz/autori/robert-kvacek-8431
https://www.ceskatelevize.cz/lide/robert-kvacek/
v Porotním sále při jiné příležitosti
https://jicinsky.denik.cz/kultura_region/profesor-robert-kvacek-historie-nesmi-mistrovat-20130304.html
https://jicinsky.denik.cz/zpravy_region/jicin-kvacek-vede-alma-mater-jicinu-20120705.html
85. narozeniny
https://www.ff.cuni.cz/2017/07/profesor-kvacek-oslavi-85-narozeniny/

Alfred Strejček
https://www.alfredstrejcek.cz/
https://cs.wikipedia.org/wiki/Alfred_Strej%C4%8Dek

hrad Valdštejn
https://www.hrad-valdstejn.cz/
Marinka
https://www.mjakub.cz/?idc=1095

jeden z dokumentárních filmů, dabovaných Alfredem Strejčkem
https://www.youtube.com/watch?v=zhg2XxogeQY

Moje fotky z pořadu na Rajčeti
https://jankcelis.rajce.idnes.cz/Kolokvium_na_tema_Chvala_cestiny_JMP_2017/