Cathédrale Notre-Dame de Paris

Když jsem se s hrůzou díval takřka v přímém přenosu na záběry požáru pařížské katedrály Notre Dame, měl jsem v jednom okamžiku pocit podobný tomu, když jsem byl 21. srpna 1968 probuzen rozhlasem a domníval jsem se, že to, co jsem slyšel, je jen nějaká rozhlasová inscenace, vysílaná kdoví proč tak časně ráno, totiž že to není skutečnost, i když v tomto případu řádek na dolní hraně obrazovky a snímek v okénku ujišťoval, že nejsme v děsivém snu. A vzpomněl jsem si na četbu klasika, jenž už tenkrát upozorňoval na technický stav katedrály, Chrám Matky Boží v Paříži, na několik krásných filmů, ten jeden s Ginou Lollobrigidou, na publikace o katedrálách, populárněvědné či turistické i odborné, na chvíle, kdy jsem sám přecházel nahoře, fascinován chrliči, právě o nichž jsem čítával, či stál na tom nejvyšším místě, kam nás pustili.

Teď jsem ale netušil, jak bych měl vůbec celou událost okomentovat, i když se ovšem nabízela ona neblahá vysvětlení o původcích požáru, k nimž jsem se ale rozhodně nechtěl přiklánět bez jakýchkoli důkazů. Jen jsem se zděšením zíral, jak se v plamenech hroutí sanktusník, věž nad křížením lodí s vizí, jaké další škody může požár udělat. Teď uklízím nepřečtené noviny a jedna z reakcí v příloze Víkend dnes (20.-22. dubna 2019), která se jinak tematicky věnuje ohrožení přírody a „Návodům na záchranu Země“ přináší spolu s působivým snímkem hořící gotické památky článek Krásko, povstaň z popela, v němž dává jedenáct příkladů různých událostí, které vedly ke zkáze některé památky nebo i celého města, u nichž se podařilo jejich znovuzrození.

Jsou uvedeny – 1. Kostel Frauenkirche v Drážďanech, zničené britsko-americkým náletem v únoru 1945 spolu s historickým centrem města (sledoval jsem obnovu tohoto kostela, kolem jehož zřícenin jsem předtím několik let chodil; jen bych podotkl, že na černobílém obrázku ruiny není Kostel Panny Marie, nýbrž Hofkirche se zámkem, dnes Katedrála Nejsvětější Trojice). 2. Most v Mostaru (stihl jsem ještě přejít 400 let starý originál, než ho válka zničila; pro mě byl také spojen s knihami Jiřího Mahena, který o tomto evropském regionu psal). 3. Katedrála v Coventry (zničena německým bombardováním, vyrostla „o pár kroků vedle“ v roce 1962). 4. Hirošima a Nagasaki. 5. Stalingrad. 6. Dřevěný most v Luzernu (stejně tak jako u Mostaru jsem na tomto místě, nejstarším zakrytém dřevěném mostě na světě z roku 1332, byl, ještě než jej v roce 1993 zničil požár). 7. Pražské Emauzy. O bombardování Prahy za druhé světové války se dnes moc nemluví, pro mě představuje vyprávění mé matky, která v té době v Praze žila a bombardování přímo zažila (pracovala ve slavné Waldesově továrně). 8. Národní divadlo v Praze. Tak tady se posouváme do minulosti a školních učebnic, stejně jako v posledních dvou případech. Předtím ale ještě 9. Varšava, zničená na základě nařízení Adolfa Hitlera takřka kompletně. 10. San Francisco, zemětřesení a požár v roce 1906. 11. Lisabon, rovněž zemětřesení v roce 1755, město hořelo celý týden, zemřelo na sto tisíc lidí.