Casa Vieira de Castro

Casa Vieira de Castro
významné stavby současnosti

Architektem obytného domu Casa Vieira de Castro v distriktu Vila Nova de Famalicão na severu Portugalska je Alvaro Siza, dokončil jej v roce 1994.

Budova je umístěna na jihozápadním konci kopci s výhledem na město Vila Nova de Famalicao v Portugalsku. Dříve byla zamýšlena jako sanatorium, nicméně když jej získal místní průmyslník, pověřil architekta Alvaro Siza jeho rekonstrukcí v nové funkci. Komplex se nyní skládá z domku správce, dvoupodlažního rodinného domu a bazénem a terasovitých zahrad.

Casa Vieira de Castro se vyznačuje rozpoznatelným rukopisem Alvara Siza, jeho plnou osobní a regionální identitou a zároveň architektonickém designem. Návrh domu využívá stávajících zemních podmínek na místě s výhledem na místní město. Nachází se na jihozápadním konci terasy postavené v půli strmého svahu kopce. Má výhled na průmyslové město Vila Nova de Famalicao v severním Portugalsku s pozoruhodnou historií hodinářství, které leží asi 18 km jihozápadně od Bragy. Terén je skalnatý, s relativně vysokými srážkami obvyklými v této části země, je tu zeleň, převážně borovice a duby. Z tohoto výhodného místa je dobrý výhled na jižní krajinu, a naopak z údolí je dům dobře vidět z dálky, jeho abstraktní forma vystupuje ostře v bílé ploše proti lesu.

Na začátku projektu byly na místě pouze základy a podstavec nerealizovaného sanatoria a široké nízké kamenné schody. Vývoj projektu probíhal ve třech fázích. Prvním úkolem bylo obnovit starou budovu a převést ji do podoby domu správce. Druhá fáze postavit na stávajícím soklu dvoupodlažní rodinný dům pro klienta. Třetí spočívala ve výstavbě bazénu a vytvoření terasovité zahrady na odlesněné půdě. Formální vstup do usedlosti je od východu. Služební přístup a garážování je na západě.

Obecně Portugalci mají silný smysl pro svou vlastní kulturu. Sizův dům je svou osobní a regionální identitou výrazným gestem proti tendencím v architektuře, které se snaží svět unifikovat a zbavit osobitosti. I když formulována v abstraktní formě, architektura tohoto domu, stejně jako ostatní Sizova díla, uznává tradice. Základní důstojnost budovy, které vyplývají z poměru, materiálu a kompozice jeho částí, a způsob, jakým je viditelně vyčleněn na svahu s impozantním výhledem na město, připomíná tradiční Quinta. Zadní stranu domu  ukrývá pás stromů, zatímco jih je rozmanitý a téměř na každém kroku je interiér otevřen do krajiny. Design domu vychází právě z této polohy domu v krajině.

Při pohledu od západu je zvýrazněný tvar budovy stupňovitou posloupností, kdy jednotlivé objemy působí jako vytvarované z jednoho tělesa. To je částečně proto, že výška budovy je konstantní a stěny jsou jednotně bílé, a částečně proto, že okna jsou poměrně skromná, tak, jak jsou v tradičních portugalských domech. Takže bílé roviny dominují. Od východu je dotvarování a proložení objemů větší. Uvnitř takto koncipovaného obalu je interiér řešen konvenčně, dům je velmi pohodlně zařízený, s obývacími prostory v přízemí a čtyřmi ložnicemi nahoře. Každá z nich má vlastní koupelnu a výstup na terasu. Siza se účastnil i návrhů nábytku v celém domě.

Klimatické podmínky místa jsou ovlivněny zmírňujícím vlivem Atlantského oceánu, jsou zde přísnější zimy, a v regionu jsou tradičně běžné otevřené požáry. I na to stavba reaguje. V přízemí je masivní krb, bohatě lemovaný s bílým mramorem. Zároveň je to architektonický prvek, vytváří odstup mezi dvojitou výškou haly a jídelny a mezi halou a obývacím pokojem.
Nápadně světlý obývací pokoj je umístěn východně od krbu směrem k bazénu. Je osvětlen podél celé značné délky na jihu posuvnými okny v úzkém pruhu, jižní světlo částečně rozptýleno přítomností kolonády. Na východním konci jsou umístěny velké skleněné panely, v mírném úhlu k bazénu, který umožňuje dívat se dolů po celé terase.

Povrchová úprava a materiály jsou velmi strohé: Bílé stěny se vznášejí nad zářící dubovou podlahou, pro podlahy a na stěny v koupelně a v kuchyni je použit bledý portugalský mramor. Dveře a okenní rámy v interiéru jsou navržené jednoduše, jsou dřevěné, okna a dveře jsou zvnějšku rámovány z lakovaného kovu nebo ze dřeva. Způsob, jakým se světlo a stín byl považován za téměř hmatatelnou součást architektury, ale transformuje její strohost, neboť máme pocit až duchovního osvícení.

Stavby Alvaro Sizy
https://abduzeedo.com/architect-day-alvaro-siza
https://www.arqred.mx/blog/2009/09/04/maa-alvaro-siza/
https://www.viewpictures.co.uk/Building.aspx?ID=12268

https://www.youtube.com/watch?v=WAI7UnkdsPc
https://alvarosizavieira.com/1994-casa-vieira-de-castro (výchozí text příspěvku)