Brumle

Brumle
Podivuhodné hudební nástroje

Že se tomuto prazvláštnímu „ústnímu“ drnkacímu nástroji říká také „židovská harfa“, je pro mne určitým překvapením. Setkal jsem se s ní tuším poprvé v Bergmannově filmu Sedmá pečeť (nebo to byl jiný jeho film? – ano, byl to Pramen panny), potvrzujícím mystický rozměr nástroje. Napadá mne – před krátkou dobou jsem napsal krátký příspěvek o didgeridoo – že v určitém smyslu jsou oba nástroje podobné. Přestože australské didgeridoo patří spíš k oněm rozměrným nástrojům, jakými je třeba ještě fagot (ještě lépe kontrafagot) a brumli strčíte bez problémů do kapsy, dokonce i do menší kapsičky, třeba u vesty, protože je to vlastně malý kousek rezonujícího kovu. U obojího totiž, byť pokaždé jinou technikou, měníte zvláštním způsobem barvu tónu při tom, že jeho ostatní kvality, zvláště výška, zůstávají v podstatě identické (netvoří žádnou melodii).

Lidový nástroj rozšířený po celém světě má řadu dalších poetických názvů, u nás dokonce u J. A. Komenského „brumlačka“, líbí se mi německý název „Maultrommel“, v překladu „ústní bubínek“, další názvy jsou uvedeny na stránce české Wikipedie. V lidové hudbě byla později vytlačena foukací harmonikou, jejíž princip není zas až tak odlišný. Vedle lidové hudby byla používána brumle i ve vážné hudbě, tak v baroku, vzhledem k jeho oblibě lidových nástrojů. Rakouský klášterní varhaník Johann Georg Albrechtsberger, přítel Michaela Haydna a jeho prostřednictvím i jeho známějšího bratra Josepha Haydna, vídeňského klasika, a učitel Ludwiga van Beethovena, napsal pro tento nástroj několik koncertů.

Od šedesátých či sedmdesátých let minulého století je brumle používána rovněž v oblasti zvláště rockové hudby, zaslechneme ji u The Who, Red Hot Chili Peppers, Leonarda Cohena, Joe Walshe či dalších. Mimořádnou osobností v tomto ohledu nalezneme ale ještě o více než století dříve: Karl Eulenstein, narozený v roce 1803 v Heilbronnu (zemřel v Celje, dnes ve Slovinsku) byl virtuóz, kolem roku 1830 mezinárodně známý. Podporován řadou romantiků, s níž udržoval kontakty, cestoval s doprovodem kytary po celé Evropě, přes Curych, Lausanne, Paříž až do Londýna, kde našel uznání i u krále Jiřího IV., před nímž hrál. Eulenstein byl znám rovněž autor učebnic německé a anglické mluvnice.

Odkazy
https://www.youtube.com/watch?v=MnMXzCGNPSo&feature=related
https://www.youtube.com/watch?v=4kR0zxp0gjE&feature=related
https://www.youtube.com/watch?v=rBPIhRNs6jo&feature=related
https://www.youtube.com/watch?v=06EMzAqzd3s&feature=related
Další podobné nástroje
https://www.youtube.com/watch?v=06EMzAqzd3s&feature=related

I. Bergman, Pramen panny
https://www.cinelogue.com/reviews/the-virgin-spring

Brumle na Wikipedii
https://cs.wikipedia.org/wiki/Brumle