Bohdan Sláma
29.01.2014 21:13Štěstí. To je zřejmě vždy to první slovo, které naskočí i novinářům, když píší článek o českém filmovém režisérovi, scénáristovi a herci Bohdanu Slámovi. Úhlem pohledu na svět, který ve filmu s tímto názvem zaujal, a v němž je, zdá se, konzistentní, vytvořil svébytnou parketu v českém filmu. Přestože nepatří k těm tvůrcům, kteří přicházejí každoročně s novým snímkem, je to autor, kterého si diváci i kritika považují.
Na fotce s Milošem Formanem mi připadá jako indický boží člověk. Právě o rozhovoru, který dva čeští režiséři spolu vedli, a o jejich přátelském vztahu, se na konci minulého roku hodně psalo. I pro mě to byl impuls napsat krátký příspěvek.
Vzpomínám na Divoké včely, první Slámův celovečerní film, pro mě představoval jistý příslib narušení hegemonie tvorby Jana Hřebejka, jehož nastavení určitého typu humoru ovládalo český film v minulém desetiletí (možná se dá říci, že pokračovalo v linii onoho „laskavého“ humoru Zdeňka Svěráka). Hřebejka zmiňuju také proto, že jsou se Slámou vrstevníci (oba narození 1967), Hřebejk ale „prorazil“ dříve. Srovnání obou je jednou z možností, jak pojmenovat Slámovu jinou perspektivu. Možná trochu metaforicky lze říci, že zatímco Hřebejk směřuje k „centru“, Sláma si vybírá „periferii“. Bruntálsko, „kraj bývalých Sudet s vysokou nezaměstnaností“ (oficiální text distributora), kde se film natáčel, je takovou periferií. Možná, že na periferii, tedy i jisté „hranici“, „mezní poloze“, je to ostřejší než kdekoli jinde. V každém případě mě film iritoval zvláštním způsobem, takřka nesnesitelná byla pro mě Tatiana Vilhelmová se svým kuchtěním a způsobem nošení kabely přes rameno, útrpně působilo ono ubohé prostředí, komicky úlety Pavla Liška s jeho moonwalkem podle Michaela Jacksona. A především velice emotivním momentem byla osamělost, jakou působily některé postavy, byť jim bylo mnohé vytýkáno, např. byla řeč o „etnografických kuriozitách“ či „paradokumentární popisnosti“. Zmíněný oficiální text uvádí i spřízněnost s tvorbou Saši Gedeona. Ten natočil Návra idiota, kde hrál rovněž Pavel Liška, a i u něj působí autenticky jistá drsnost, syrovost prostředí i příběhů.
Film, který se stal „poznávacím znamením“ českého filmového režiséra, Štěstí, obsadil Sláma v některých případech herci, kteří hráli už ve filmu předchozím. Hrají zde Liška, Vilhelmová, Marek Daniel, Zuzana Kronerová, Vanda Hybnerová a možná ještě další titíž herci. Proč byl film tak úspěšný (divácky i u odborníků, 7 Českých lvů), doma i v zahraničí (San Sebastiano, New York)? Jako výstižný mi připadá komentář Limy (CSFd), postihuje všechny nejzřejmější aspekty: Slámovy dosavadní dva filmy jsou mi blízké, možná pro svojí opravdovost - od neučesaného realisticky působícího prostředí, plného zajímavých lidiček, mnohdy ze spodních pater společenského postavení, až po přirozené herecké výkony všech, od profíků až po neherce. A přestože jsem měl vždycky problém s hereckým projevem Pavla Lišky, tady se mi líbil velice, i proto, jak byla jeho sympatická postava dobře napsána. A ten konec byl nezvyklý, nečekaný.....a krásný. To všechno jsem taky vnímal, a pak bych ještě akcentoval onen zdánlivě skoro neuvěřitelný příběh, který je netuctově pozitivní a hluboce lidský. Je tím důležitější, čím více je dnešní svět jinde prezentován jako napomádovaný blahobyt (to je pak výsledek takových odsudků, jaké napsal komentátor, který je zřejmě přesvědčen, že má svůj osud a vysokou životní úroveň za všech okolností ve svých rukou – Tetsuo; i to je poučné si přečíst, je to mladý vzdělaný člověk, jen nesouhlasím s jeho názorem).
Stejně jako Štěstí byl i film Venkovský učitel pokračuje v cestě, na kterou se Bohdan Sláma vydal. Podobné prostředí - vykreslení izolovaného života na české vesnici, kam se z velkého světa euroregionů a blyštivých metropolí (zde konkrétně Praha) buď utíká nebo kudy se jen projíždí...(Radek 99 na CSFd), Pavel Liška v hlavní roli vedle Zuzany Bydžovské, která je ve svých výkonech téže herecké provenience jako klíčové postavy Slámových filmů, příběh Petra Odehnala (Liška), Marie (Bydžovská) a Chlapce (Ladislav Šedivý), opět i někteří herci ve vedlejších rolích, které jsme viděli (Marek Daniel v obou předchozích, atd. Připojuju alespoň jeden stručný komentář (Premiere, recenze v kostce:) Filmy Bohdana Slámy mají jedno společné: jsou inteligentní a zabydlené normálními, ‚skutečnými‘ lidmi. Platí to i pro Venkovského učitele, v němž Pavel Liška skvěle hraje homosexuálního pedagoga, který se z města stěhuje na venkov. Hledá tu klid, tak snadné to ale nebude. Nečekejte žádná trapná klišé, žádné laciné efekty, jen skvělý lidský příběh.
Nu a podobně to je v zatím posledním filmu Bohdana Slámy, Čtyři slunce. Abych se neopakoval (protože v mnohém je základní směřování podobné, samozřejmě vždy je jiný příběh, jiný základní model vztahu třech, tady čtyřech postav, tedy každý další film je další variací téhož, dále značný počet nominací na Českého lva atd.), zmíním, že podobně, jako v minulém filmu byla jeho pozoruhodnou složkou hudba Vladimíra Godára v interpretaci Ivy Bittové, tak zde je to písnička skupiny Vypsaná Fixa, punk-rockové kapely, charakteristické rovněž kvalitními texty.
Nu a – onen zmíněný impuls, totiž rozhovor Bohdana Slámy s ikonou českého filmového umění Milošem Formanem – najde zájemce v odkazech pod tímto příspěvkem.
https://www.csfd.cz/tvurce/3284-bohdan-slama/
https://www.fdb.cz/lidi/31331-bohdan-slama.html
https://cs.wikipedia.org/wiki/Bohdan_Sl%C3%A1ma
https://www.odaha.com/tomas-odaha/recenze/film/bohdan-slama-divoke-vcely
https://www.odaha.com/tomas-odaha/recenze/film/bohdan-slama-divoke-vcely
https://www.ceskatelevize.cz/specialy/stesti/
https://premiere.maxim.cz/film/57662/venkovsky_ucitel.html
https://www.ceskatelevize.cz/specialy/venkovskyucitel/slama.php
https://www.filmcz.info/2012/02/rozhovor-s-bohdanem-slamou/
https://www.rozhlas.cz/cajovna/aktualne/_zprava/198078
https://art.ihned.cz/c1-55019710-bohdan-slama-vypestovat-film
rozhovor B. Slámy s M. Formanem
https://sedmicka.tyden.cz/rubriky/milose-formana-uznava-cely-svet-ale-pritom-ma-mentalitu-maleho-kluka-rika-reziser-bohdan-slama_290489.html
———
Zpět