Blog Ivy Pekárkové

Je to hloupé, že to takhle řeknu, ale nemám rád, když z literárního vyjádření „čiší“ zdůrazňování ženskosti. Nechci to rozvádět, už vůbec ne jako feministické téma. Myslím to totiž úplně obráceně. Baví mne číst si cokoli od Ivy Pekárkové. V jejích textech, a ostatně i v její fýsis, je něco, co je hodně ženské, co je nabité ženskou živočišností, řekl bych zvířeckostí, kdyby to slovo nevzbuzovalo něco, co tím vůbec nemyslím. Když totiž řeknu zvířeckost, míním tím ušlechtilost (někdy až majestátnost), přírodní energii, která ve vás vzbuzuje úžas. Tak nevím, jestli jsem to dostatečně vysvětlil, ale možná že bych měl říct prostě to, co jsem udělal. Na facebooku jsem se dostal k profilu Ivy Pekárkové, přidal jsem si mezi přátele (I. P. mi to musí ale ještě potvrdit) a v profilu jsem našel odkaz na její blog. Tak mám příjemný pocit, že mám další adresu někam, kde si rád něco přečtu.

https://pekarkova.blog.idnes.cz/