Bibliotheca Alexandrina v Alexandrii, Egypt

Bibliotheca Alexandrina v Alexandrii, Egypt
významné stavby současnosti

Bibliotheca Alexandrina je knihovna v egyptském městě Alexandria, která stojí v blízkosti historické Alexandrijské knihovny. Byla zde otevřena od roku 2002 v blízkosti kulturního centra s muzei a galeriemi, několika výzkumných ústavů a planetária. Stavba knihovny probíhala pod patronací UNESCO a egyptské vlády a bylo zde vytvořeno dva tisíce míst ke čtení a plocha pro osm miliónů knih.

Historická Alexandrijská knihovna představovala největší kulturní zařízení tohoto druhu ve starověku. Byla založena za Ptolemaia ve 3. století před naším letopočtem a údajně v ní bylo na 700 000 svitků. Sbírka antické knihovny byla několikrát těžce poškozena, k nejstrašlivějšímu poničení knižního fondu došlo za bojů ve třetím století našeho letopočtu, poslední svazky knihovny se ztratily v průběhu islamizace země. Nezůstaly dokonce žádné archeologické pozůstatky.

Myšlenka na znovuvybudování knihovny na historickém místě pochází ze sedmdesátých let od skupiny profesorů historie na Alexandrijské univerzitě. Vedení Mustafou El-Abbadim, podařilo se jim získat pro tuto ideu UNESCO stejně jako egyptského prezidenta Husní Mubáraka. Stavební pozemek byl získán v roce 1985, symbolické položení základního kamene se uskutečnilo za účasti generálního ředitele UNESCO Federico Mayora v roce 1988. Egyptská vláda vypsala ještě v tomto roce architektonickou soutěž, kterou vyhrála norsko-americká společnost Snøhetta (Snøhetta Arkitektur og Landskap), která se zabývá architekturou, krajinnou architekturou, interiérem a designem, má sídlo v Oslu a další pobočku v New Yorku. Na projektu se měli podílet Craig Edward Dykers, Kjetil Trædal Thorsen a Rakušan Christoph Kapeller. Stavbu provádělo konsorcium složené ze zmíněného architektonického studia Snøhetta, egyptské firmy Hamsa Associates, podíl měly další italské, egyptské a britské stavební firmy.

Pro financování stavby se uskutečnila v roce 1990 konference v Asuánu, na níž podepsalo několik představitelů různých států prohlášení o podpoře stavby a vybavení Bibliotheca Alexandrina. Vlády Iráku, Saudské Arábie a Spojených arabských emirátů daly k dispozici celkem 65 miliónů amerických dolarů, 27 miliónů dolarů přispělo dalších 26 států. Egyptská vláda poskytla 120 miliónů dolarů, vedle UNESCO se podílel také United Nations Development Programme, výkonný výbor generálního shromáždění Spojených národů.

V roce 1992 začala příprava stavební plochy u alexandrijského přístavu o rozměru 45.000 m². Ačkoli měla knihovna stát na území, kde kdysi stály paláce Ptolemaiovců, nebyly od volby místa v roce 1985 prováděny žádné archeologické sondy, jak by to odpovídalo mezinárodním zvyklostem. Teprve v roce 1993, když byla vykopána stavební jáma, mohly být podle francouzských novin Le Monde, které kritizovaly UNESCO i egyptskou vládu, z vyčleněného rozpočtu ve výši 20 000 dolarů realizován průzkum. Archeologům se podařilo objevit dvě mozaiky řeckých podlah o mimořádné kulturní hodnotě.

Stavba započala v roce 1995. Po šesti letech práce mohla být Bibliotheca Alexandrina v červenci roku 2001 dokončena a v následujícím roce, 16. října 2002, slavnostně otevřena za přítomnosti řady významných osobností. Celkové náklady na stavbu činily 218 miliónů dolarů, což vyvolalo vzhledem k velkému počtu analfabetů a chudobě v zemi mezinárodní kritiku. Ředitelem knihovny se stal egyptský ekonom Ismail Serageldin, někdejší viceprezident Světové banky.

Bibliotheca Alexandrina leží bezprostředně u přístavu u pobřežní komunikace severně od právnické a filozofické fakulty alexandrijské univerzity. Nejmarkantnějším znakem stavby je kruhová skleněná střecha o průměru 160 metrů, sklánějící se k moři. Povrch plochy má připomínat strukturu „oplatky“ mikroprocesoru, často ale bývá také přirovnávána ke Slunci vycházejícími z moře. Tím, že střešní okna jsou směrována na sever, nepřichází do budovy žádné přímé sluneční světlo. Řešení střešního prostoru přitom umožňuje optimální využití denního světla.

Oválná jižní fasáda je vysoká 32 metrů, bez oken, vytvořená z více než třech tisíc žulových desek. Je vyzdobena znaky písem z celého světa, čímž je akcentován záměr knihovny sbírat veškeré vědění. Zakřivení vnější stěny kopíruje dráhu Slunce, čímž je dosaženo toho, že jednotlivé části jsou ozařovány postupně v průběhu dne. Budova má osm podlaží, z nichž čtyři jsou podzemní. Tak je k dispozici základní plocha 85.000 m². Vnitřní prostor knihovny je uspořádán terasovitě.

Zhruba polovinu prostoru budovy zabírá čítárna, která se rozprostírá od čtvrtého podzemního patra až po druhé nadzemní patro. Sál má celkem 2000 míst ke studiu, což znamená, že Bibliotheca Alexandrina má největší čítárnu na světě. Sloupy uvnitř sálu mají připomínat antický stavební styl, mobiliář byl navržen speciálně pro tento účel a část jeho ceny uhrazena norskou vládou.

Z každého podlaží je přístup do veřejné knihovny, která může pojmout až půl miliónů svazků. Společně s knižním archivem umístěným v jižní části budovy může být v knihovně umístěno osm miliónů knih. Představuje tedy největší instituci svého druhu v Africe a arabském světě. Na základě omezených finančních prostředků je ovšem kapacita knihovny využívána jen nepatrným dílem, knižní fondy obnášely pět roků po otevření pouhých půl miliónů svazků. Knihovna je odkázána na dary. Při otevření knihovny byly předány Francouzi především díla o egyptské expedici a stavbě Suezského průplavu, Španělsko darovalo dokumenty o maurské vládě v Egyptě. Tato díla jsou vystavena ve zdejším muzeu rukopisů.

Knihovna integruje několik specializovaných knihoven. Patří k nim multimediální bibliotéka audiodokumentů, reprodukcí uměleckých děl a filmů, dále Knihovna Tahy Husseina pro zrakově postižené (Taha Hussein je jeden z nejvýznamnějších arabských spisovatelů dvacátého století), knihovna pro děti a mládež, Nobel Section shromažďuje knihy nositelů Nobelovy ceny. Těžiště knihovny je v digitální archivaci. Americký informatik Brewster Kahle věnoval knihovně kopii souboru dat Internet Archive, obecně prospěšného projektu, který Kahle založil v roce 1996 v San Francisku, a který spočívá v dlouhodobé archivaci digitálních dat, zároveň přístupných veřejnosti. Tato data jsou v alexandrijské knihovně přístupná přes dvě stě počítačů. Knihovna sama se podílí na projektu digitalizace knih s názvem Million Book Project.

Nedaleko knihovny Bibliotheca Alexandrina se nachází řada dalších institucí. Je to především pozoruhodné planetárium, dále Archeologické muzeum, konferenční centrum aj.. V roce 2008 se zde konala Wikimania, konference uživatelů wiki projektů spravovaných nadací Wikimedia Foundation.

Příspěvek čerpá informace ze stránky
https://de.wikipedia.org/wiki/Bibliotheca_Alexandrina
Bibliotheca Alexandrina
https://www.archiweb.cz/news.php?type=1&action=show&id=4217
YouTube
https://www.youtube.com/watch?v=aK6TC70y8tI
https://www.youtube.com/watch?v=XkrrveFWRRQ
Jiné
https://www.egypt-web.cz/clanky/alexandrijska-knihovna
https://aktualne.centrum.cz/clanek.phtml?id=378541
https://www.ikaros.cz/nova-alexandrijska-knihovna-pripomina-davne-slavne-casy-vede-stredomori-do-noveho-milenia