Auditorium na Tenerife

Auditorium na Tenerife
významné stavby současnosti

Kdo by neznal Operu v Sydney, dílo dánského architekta Jørna Utzona z roku 1956? Na ideu skořepinových střech navazuje o takřka půl století později stavba avantgardistického španělského architekta Santiaga Calatravy, jehož slavnostní otevření se konalo v září 2003. V Santa Cruz de Tenerife, největším městě ostrova Tenerife, jednoho z Kanárských ostrovů, kde sídlí parlament a vláda tohoto autonomního společenství Španělska, je postmoderní budova vedle kostelů s půltisíciletou tradicí, vojenské pevnosti či největší pláží ostrovů, tak trochu překvapením, byť se nachází „u vody“, podobně jako u zmíněného australského kulturního centra, u pobřežní silnice a nedaleko zcela běžných paneláků. Auditorium se – pochopitelně – stalo symbolem tohoto města.

Myšlenka na zřízení koncertní haly na Tenerife se zrodila v sedmdesátých létech minulého století. Dlouhou dobu ovšem byla nejasná nejen otázka financování, ale i volba místa. V roce 1979 byl pověřen architekt Antonio Fernández Alba, aby budovu navrhl, projekt se ale nerealizoval. V osmdesátých letech došlo k radikální proměně čtvrti Los Llanos, bouraly se staré dřevěné domy, vedle výškových domů a nákupních center zde vyrostla také výstavní hala, navržená Calatravou.

Mezi nově vyrostlou čtvrtí a přístavem se našlo i místo pro stavbu Auditoria. V roce 1989 dostal Calatrava zakázku na stavbu nové koncertní a kongresové haly. Původních třicet miliónů euro, uvolněných na stavbu, vzrostlo na konečných dvaasedmdesát miliónů. V září 2003 bylo Auditorium slavnostně uvedeno do provozu, přítomna byla královna Sofie a princ Felipe. Polský skladatel Krysztof Penderecki dirigoval k tomuto účelu napsanou skladbu pro fanfáry a orchestr.

Budova se nachází na 2,1 hektaru velkém pozemku mezi přístavem a parkem Parque Maritimo, dílem architekta, sochaře, malíře a ochranáře přírody Césara Manrique, který zásadním způsobem proměnil obraz vulkanických ostrovů. Před vlastní budovou se nachází prostor Plaza Alisios, kde se konají představení open air. Vlastní budova je pak umístěna na 60 metrů širokém a zhruba 57 metrů vysokém kamenném soklu. Vnější plocha stavby je opatřena vrstvou trencadís. Tyto drobné úlomky bílých kachlí propůjčují stavbě zářivý dojem a připomínají na katalánského architekta Gaudího, který tuto techniku použil například v Parku Güell.

Vnitřní prostor stavby disponuje dvěma sály, velkým a malým, o rozměrech 1658 míst (sala principal o Sinfónica) a 428 míst (sala de Cámara). Foyer je pro oba sály společný. Od roku 2005 disponuje velký sál novými varhanami postavenými firmou Blancafort Orgueners de Montserrat (Montserrat, Španělsko). Jedná se o pozoruhodný nástroj. Mají osm oddělených částí, rozmístěných po celém sále, takže vzniká prostorový dojem zvuku. Dají se ovládat buď od generálního stolu, který disponuje 68 registry (obsluhujících 3 835 píšťal) ve čtyřech manuálech a jednom pedálu, nebo od dalších osmi stolů, kde je ovšem vždy pouze jeden manuál, takže na jeden nástroj může hrát dohromady devět hudebníků.

Tato stavba je Calatravova první stavba pro výkonné umělce. Volbu přizvat jej k tomuto úkolu zřejmě ovlivnila podstatnou měrou jeho odvážná konstrukce mostu Alamillo v Seville. K nejznámějším pracím architekta, který postavil řadu muzeí, nádraží a výškových domů, patří rekonstrukce metra v newyorském Ground Zero, Olympijský stadion v Athénách, koncertní hala pro Atlanta Symphony Orchestra či Opera ve Valencii.

https://cs.wikipedia.org/wiki/Auditorium_na_Tenerife
https://www.youtube.com/watch?v=I0kB5v_YfQI
https://www.youtube.com/watch?v=ZyB10eq21v0