Antonio Rosetti / Koncert pro violu a orchestr

Antonio Rosetti / Koncert pro violu a orchestr
skladby pro violu

Přestože jméno skladatele a kapelníka zní italsky, narodil se Antonio Rosetti v Litoměřicích (pravděpodobně 1750 – zemřel 1792). Odpovídající zápis v církevních knihách chybí, ve wallersteinských materiálech existuje záznam o svatbě Antonia Rosettiho s rodištěm v Litoměřicích. Jsou ovšem dohady, že se mohl také jmenovat Anton Rös(s)ler nebo Franz Anton Rösler, jak se i on sám zvláště později uváděl, nicméně někteří badatelé to zpochybňují a tvrdí, že jeho rodné jméno je skutečně Rosetti. Různé dohady a souvislosti probírá článek na německé Wikipedii, z něhož čerpám.

Od roku 1773 byl Rosetti hudebníkem (kontrabasistou) a služebníkem ve dvorní kapele knížete Krafta Ernsta z rodu Oettingen-Wallerstein – nedlouho předtím se neúspěšně pokoušel získat v ní místo Wolfgang Amadeus Mozart.

V roce 1781 cestoval Rosetti do Paříže, kde byl se svými skladbami úspěšný. V květnu 1782 se vrátil do Wallersteinu. V důsledku toho vyšly četné jeho skladby tiskem nikoli jen u pařížských, nýbrž i v různých evropských nakladatelstvích. Stal se jedním z nejoblíbenějších skladatelů své doby.

Poté, co odešel v roce 1785 Josef Rejcha, stal se Rosetti kapelníkem Wallersteinské dvorní kapely. Trápen neustálými starostmi o peníze, odešel v roce 1789 jako kapelník na dvůr knížete z Mecklenburgu a Schwerinu do Ludwigslustu. Jeho plat se tímto krokem zněkolikanásobil, k tomu ještě dostával různé naturálie přídavkem.

Když Rosetti v roce 1792 zemřel, zanechal ženu a tři dcery. Knížecí dům vypsal rentu, dvě z Rosettiho dcer dostaly místo dvorních zpěvaček. Manželem jeho dcery Antonie byl správní právník Karl Prosch.

V prosinci 1791 bylo při příležitosti pražské smuteční slavnosti za Wolfganga Amadea Mozarta uvedeno jeho Requeim, které zkomponoval v roce 1776 k smrti manželky knížete Krafta Ernsta z Oettingen-Wallersteinu.

Antonio Rosetti složil 43 symfonií, 16 koncertů pro lesní roh a orchestr, 8 koncertů pro dva lesní rohy a orchestr, 10 koncertů pro fagot a orchestr, četné skladby pro harmonium, psal komorní hudbu, písně, duchovní hudbu. Koncert pro violu patří k řadě instrumentálních koncertů, vedle tohoto nástroje k nim patřil klavír, housle, flétna, hoboj a klarinet.

Nils Mönkemeyer, který hraje na nahrávce koncert pro violu a orchestr, ji nahrál se souborem Dresdner Kapellsolisten pod taktovkou Helmuta Brannyho. Německý violista (nar. 1978), nejstarší syn kytaristy Thomase Brendgens-Mönkemeyera a jeho ženy Heidemarie Mönkemeyer získal své hudební vzdělání zprvu jako houslista na Vysoké škole umění v Brémách, 1997 přestoupil na violu a stal se žákem Christiana Pohla na Vysoké hudební škole v Hannoveru, poté od září 2000 studoval u Hariolfa Schlichtiga na Vysoké hudební a divadelní škole v Mnichově, kde dokončil studium s vyznamenáním. V letech 2003 – 2004 byl u Veroniky Hagenové v Mozarteu v Solnohradě.

hrál na italský nástroj Giuseppe Cavaleriho z roku 1742 (zápůjčka Zemské sbírky Rheinland-Pfalz). V současnosti pochází jeho nástroj z dílny mnichovského houslaře Petera Erbena.

V září 2009 se stal profesorem hry na violu na Vysoké hudební škole Carla Marii von Webera v Drážďanech (Hochschule für Musik Carl Maria von Weber Dresden, zde byl léta profesorem i náš Ivan Ženatý), od zimního semestru 2011/2012 učí na zmíněné Hochschule für Musik und Theater München. Má exkluzívní smlouvu u Sony BMG.

Nils Mönkemeyer je v roce 2014 patronem projektu Instrument roku, iniciovaného Zemskou hudební radou Šleswicka-Holštýnska.

Info
https://de.wikipedia.org/wiki/Antonio_Rosetti
https://de.wikipedia.org/wiki/Nils_M%C3%B6nkemeyer

Muzika
https://www.youtube.com/watch?v=n_pPCpG0e48