Antonín Dvořák / Cigánské melodie

Antonín Dvořák / Cigánské melodie
skladby festivalu České doteky hudby

Cikánské téma je pozoruhodný námět české i evropské kultury devatenáctého století, zvl. romantismu. Cikáni jsou ovšem vnímáni ve zcela jiném kontextu než dnes, jsou symbolem svobodného života, v pozadí můžeme vnímat myšlenku národního, případně později sociálního osvobození. V české literatuře již Karel Hynek Mácha v tomto smyslu jakožto tragický a dramatický příběh píše román Cikáni (1835), podobně ruský básník Alexandr Sergejevič Puškin píše (1824) poému Cikáni, později zhudebněnou Rachmaninovem v opeře Aleko (1893). Také Dvořákův přítel a podporovatel, německý skladatel Johannes Brahms zkomponoval cyklus s názvem Osm cikánských písní, op. 103.

Antonín Dvořák ve své sbírce písní Cigánské melodie, op. 55, sáhl po básnických textech českého básníka Alolfa Heyduka, „slavíka pootavského“, ve své době – vedle Vítězslava Hálka (nejvýznamnější příslušník generace Jan Neruda si probojoval své místo u čtenářů teprve později) vnímaného jako národního pěvce, který ve své poezii zachycuje slovenskou přírodu a lidovou kulturu a který byl propagátorem česko-slovenských vztahů. Sbírka Cigánské melodie jsou první částí hned první sbírky s prostým názvem Básně (1859), k titulu se vrátil, podobně jako to dělala řada tehdejších literátů, v Nových cigánských melodiích (1897), kromě jiných sbírek (celkem jich je přes šedesát) je našemu tématu motivicky blízká například sbírka Cymbál a husle (1876).

Dvořákovi musela – vedle obsahu – konvenovat i básnická forma, vhodná pro zhudebnění, totiž pro Heyduka charakteristický zpěvný verš jednoduchého rytmického vzorce v pravidelných slokách, bohatý rým a zvučnost slova. Je zajímavé, že skladatel komponoval na německé překlady (jejich autorem byl sám Heyduk), protože jeho nakladatel Fritz Simrock vydával skladatelova díla právě jen v tomto jazyce (na stránkách www.antonin-dvorak.cz se uvádí jiný důvod, totiž národnost interpreta, viz níže). Teprve po roce vyšly Cigánské melodie s českým a anglickým textem. Dvořák však (na rozdíl od Smetany, o němž jde – byť ne zcela pravdivá – pomluva, že česky vlastně neuměl) dbal na tzv. hudební deklamaci, tzn. zjednodušeně řečeno na to, aby prozódie verše, jeho zvuková podoba, odpovídala podobě hudební.  Německý překlad a český originál byly v tomto ohledu značně podobné. 

Soubor sestává ze sedmi vybraných čísel:

   1. Má píseň zas mi láskou zní
   2. Aj! Kterak trojhranec můj prerozkošně zvoní
   3. A les je tichý kolem kol
   4. Když mne stará matka
   5. Struna naladěná, hochu toč se v kole
   6. Široké rukávy a široké gatě
  7. Dejte klec jestřábu ze zlata ryzého

Nejspíš nejpopulárnější je čtvrté, Když mne stará matka, s níž se setkáme nejen v originálním znění, ale v celé řadě hudebních úprav a – při nejrůznějších příležitostech.

Premiéra skladby byla ve Vídni, interpretem byl tenorista vídeňské Dvorní opery Gustav Walter, který skladatele požádal, aby pro něj písňové dílo napsal. Byla to tedy práce na objednávku. ^{Pzn. 1}

Hudební charakteristiku převezměme z již zmíněných stránek, věnovaných českému skladateli:

Cigánské melodie patří k vrcholům skladatelovy písňové tvorby. Dvořák v nich dosáhl mnohem přesvědčivějšího propojení vokální složky a klavírního doprovodu než ve svých předchozích písňových cyklech a úspěšně se vyrovnal s deklamační stránkou zhudebnění textu. Básně jsou vybrány a seřazeny podle zákona kontrastu, střídají pestrou paletu nálad a vytvářejí vyvážený koncertní cyklus. Každá píseň je koncipována tak, aby její výraz co nejlépe charakterizoval textovou předlohu. Z hlediska melodiky a harmonie se Dvořák nijak nesnaží napodobovat specificky cikánský folklór, stylizace písní spíše navazuje na obecně lidové rysy textové předlohy. V klavírním partu lze nicméně zaznamenat prvky typické pro nástrojový doprovod slovenských lidových písní, zejména charakteristický způsob hry na cimbál. Z formálního hlediska jsou jednotlivé části cyklu vesměs komponovány jako strofické písně s harmonickými či melodickými odchylkami při opakování slok, případně s přidanou krátkou kodou.

https://cs.wikipedia.org/wiki/Cig%C3%A1nsk%C3%A9_melodie
https://cs.wikipedia.org/wiki/Adolf_Heyduk
https://www.matous.cz/detail.php?id=MK%200043

Anna Netrebko (interpretuje celou řadu Dvořákových melodií, zde Když mne stará matka)
https://www.youtube.com/watch?v=ZaWQjX49rbk

Bernarda Fink
https://www.youtube.com/watch?v=ZwI4GHZrLwU

Pzn. 1 O. Šourek v předmluvě k vydání skladby (Antonín Dvořák, Cigánské melodie op.55, Kritické vydání podle skladatelova rukopisu, Praha: Státní nakladatelství krásné literatury, hudby a umění, 1955) zmiňuje textové odchylky v německém a českém znění, ovšem z interpretačních důvodů: Na přání pěvkyně Amalie Joachimové učinil Dvořák ve svém vlastním hudebním zpracování dvě úpravy – k první písni, jež u Heyduka měla dvě sloky (1. a 3.) přidal další, druhou sloku, kterou otextoval ediční poradce Simrockovy firmy, Robert Heller. Ve třetí písni došlo k částečnému posunutí dvou větných částí, přičemž linie zpěvu zůstala nezměněná. Do češtiny text druhé sloky pravděpodobně přeložil sám Heyduk.

Změny jsou uvedeny v bakalářské práci Ivy Burdové na Masarykově univerzitě v Brně r. 2008, dostupné na adrese https://is.muni.cz/th/145300/pedf_b/BAKALARSKA_PRACE_-_Burdova_Iva.txt

Na festivalu ČDH 2013 jsou zařazeny Cigánské melodie na koncertě 16. 12. ve Španělském sále Pražského hradu v úpravě Sylvie Bodorové pro soprán a baryton v podání Daniela Hůlky a Markéty Mátlové.