Alžběta Poláčková

Alžběta Poláčková
hudebníci festivalu ČHD

Mohlo by se stát (ale opravdu jen v případě, že by člověk obě dámy registroval jen z doslechu, tedy do okamžiku, kdy by je slyšel a viděl na jevišti nebo si i jen prohlédl jejich půvabné fotografie), že by zaměnil dvě poněkud podobná jména – Barboru Poláškovou a Alžbětu Poláčkovou. Obě operní zpěvačky, u obou jejich profesní nástup u opery vyvolal nadšené reakce kritiků (u Barbory Poláškové v souvislosti s jejím debutem 2010 s Carmen v Olomouci, u Poláčkové její grandiózní nástup do Národního divadla v roce 2003 v souvislosti se získáním několika prestižních cen, mám-li pak hledat časem odpovídající údaj, pak by to byla role Lise v opeře Philipa Glasse Les Enfants Terribles v červnu 2011), u obou kritika hovoří o tom, že se snoubí s pěveckým uměním tělesná krása (u Poláčkové naposledy v Divadelních novinách 21. 7. 2014 Josef Herman). Stejně jsem to ale přehnal a „laskavý čtenář“ nechť to bere jako žert. Barbora je bruneta, Alžběta blondýna, navíc už to dnes, kdy se první z nich vdala a má tedy i další jméno, Martínková, ani splést nejde.

Opakovat životopisy a úspěchy sólistky Národního divadla Alžběty Poláčkové, jichž je na webu přehršel, by bylo nošením pověstného dříví do lesa. Nejčtivější mi (aktuálně, prosinec 2014) připadá portrét na PragueProms, byť je asi nejlepší si přečíst prezentací několik, protože se liší ve výběru fakt, která jsou ovšem v širším pohledu všechna důležitá. V časopise Harmonie jsem nicméně našel článek Debut: Alžběta Poláčková z roku 2006, tedy ještě před rolí Mařenky, kde je, právě vzhledem k jinému časovému východisku, trochu jiný úhel pohledu. Pokusím se najít na YouTube nějaké poslechové ukázky, které by přiblížily její pěvecké umění.

Na programu MHF České doteky hudby vystoupí Alžběta Poláčková 20. 12. 2014 v Sále Bohuslava Martinů pražského Lichtenštejnského paláce společně s ArteMiss triem (Adéla Štannochrová, Alžběta Vlčková, Jana Holmannová) ve skladbě Dmitrije Šostakoviče Sedm romancí na básně Alexandra Bloka. Zpěvačka a dámské instrumentální trio spolu dlouhodobě spolupracují, podobně jako i jiné skladby i tuto vokální instrumentální suitu natočily na CD.

Náhodou jsem narazil v Hudebních rozhledech 2007 na recenzi Julia Hůlka, Julek se nebude  jistě na mě zlobit, když její text (jinak na internetu v pdf zde) ještě překopíruju k této dokumentaci.

Mezi Šostakovičem a Dvořákem
Praha, Lichtenštejnský palác
Julius Hůlek

Prosincové matiné jako třetí část Dopoledních koncertů Českého spolku pro komorní hudbu v Lichtenštejnském paláci (16. 12.) patřilo komornímu souboru nesoucímu poněkud zvláštní název Trio ArteMiss. Spoluúčinkovala sopranistka Alžběta Poláčková. Trio jako celek i jeho jednotlivé členky (houslistku Adélu Štajnochrovou, violoncellistku Alžbětu Vlčkovou, klavíristku Janu Holmanovou, zastoupenou tentokrát z důvodu onemocnění Jaroslavou Pěchočovou), spolu se zmíněnou pěvkyní, charakterizuje bohatá a mnohostranná aktivita doma a zejména v zahraničí, a to především samotná koncertní činnost, dále účast a úspěchy v interpretačních soutěžích a specializovaných interpretačních kurzech. Vyloženě „dámských“ komorních uskupení obecně mnoho nebývá, nicméně obvykle disponují zvláštními výrazovými hodnotami. To je zrovna případ Tria Arte-Miss, založeného 1995, a jeho vystoupení na pojednávaném matiné to jen potvrdilo.

Klavírní trio jako žánr kompoziční a také po interpretační stránce je nelehkým problémem. Dmitrij Šostakovič v rámci své jinak poměrně početné komorní tvorby napsal sice pouhá dvě klavírní tria, ale obě jsou útvary žánrově zdařilými a přesvědčivými. Ujistit jsme se o tom mohli hned úvodním Klavírním triem č. 1, op. 8, které představuje čtyřvětý, vnitřně vyvážený celek Skladba vznikla ještě v době Šostakovičova studia na konzervatoři, je to jedno z jeho prvních opusovaných děl, trvá necelou čtvrthodinu a spočívá na kombinaci diatoniky s chromatikou. Právě v tomto případě je třeba zdůraznit, jak promyšlená, technicky kvalitní a hlavně zainteresovaná interpretace dokáže třeba ze „školní úlohy“ učinit skutečnou záležitost.

Vůbec je patrné, že právě Šostakovič je jedním z těch, jimž se Trio ArteMiss hluboce věnuje. (Na koncertě byla k dispozici CD nahrávka, obsahující vlastně všechny uvedené skladbya navíc ještě Šostakovičovo druhé klavírní trio.)

Další provedenou Šostakovičovou skladbou bylo Sedm romancí na texty Alexandra Bloka, op. 127. Ty jsou naopak dílem pozdním a vyzrálým. Cyklus je určen sopránu a klavírnímu triu, ale platí to jen zčásti, protože v jednotlivých oddílech soprán doplňuje vždy jen jeden ze zúčastněných nástrojů a všichni interpreti se „sejdou“ teprve ve finále. Nicméně interpretky pokaždé dokázaly vytvořit krásný dialog se sopránem, který zněl intonačně čistě, s velkou komorní kulturou, procítěně a s plným prožitkem svědčícím o porozumění sdělovaného.

Těžko říci, co považovat za vrchol celého matiné – jestli Šostakovičových Sedm romancí, nebo po přestávce Klavírní trio č. 4 e moll „Dumky“, op. 90 Antonína Dvořáka. Osobně bych se klonil spíše ke druhé variantě. Toto navýsost efektní dílo patří do kmenového repertoáru žánru klavírního tria. Party všech tří nástrojů jsou velmi exponovány. V duchu optimálního splnění těchto dispozic dopadlo podání tohoto Dvořákova díla Triem ArteMiss. Strhující výrazová spádnost pečlivě odvažovala gradaci šestivětého celku. Rytmická souhra i intonace byly výborné. Nejen vizuálně, ale i sluchově byl znát permanentní a citlivý kontakt všech tří interpretek. Bylo jasné, že soubor má dílo skutečně zažité.

https://www.alzbetapolackova.com/
https://www.pragueproms.cz/cz/bio/alzbeta-polackova/
https://opera-puls.blogspot.cz/2011/05/alzbeta-polackova-rodina-pro-me-byla.html
https://www.ceskatelevize.cz/lide/alzbeta-polackova/

https://www.casopisharmonie.cz/rozhovory/debut-alzbeta-polackova.html
https://hudebnirozhledy.scena.cz/www/index.php?page=clanek&id_clanku=2404 – pravděpodobně nejzevrubnější informace, kterou lze získat na internetu

Koncerty, vystoupení
https://www.filharmonickysbor.cz/cs/concert/dvorak-svatebni-kosile-pj
https://www.otacivehlediste.cz/ansambl/6037-alzbeta-polackova
https://operaplus.cz/praha-ma-novou-rusalku/
https://www.rozhlas.cz/dvojka/jejakaje/_zprava/kdyz-orchestr-hraje-jak-alzbeta-polackova-dycha-je-to-nepopsatelny-hudebni-zazitek--1119511
https://operaplus.cz/praha-ma-novou-rusalku/

Sedm romancí…
https://en.wikipedia.org/wiki/Seven_Romances_on_Poems_by_Alexander_Blok
https://www.musicweb-international.com/classrev/2005/May05/Shostakovich_piano_trios_ARCODIVA_UP0069-2131.htm

YouTube
Žel jsem nenašel žádnou ukázku s Poláčkovou jako jedinou sólistkou, nicméně následující odkazy dokumentují přinejmenším šíři jejích aktivit (vynechal jsem přitom záznamy z Národního divadla točené mobilem, to si každý může najít sám).
https://www.youtube.com/watch?v=l_lXyBYYdFQ
https://www.youtube.com/watch?v=N4FgFtJO2p4
https://www.youtube.com/watch?v=nJ5IrnwYk9Q
https://www.youtube.com/watch?v=CR_XY_A0LCc
https://www.youtube.com/watch?v=3yilxmgQjBE
https://www.youtube.com/watch?v=ECNOmxIsJxI
https://www.youtube.com/watch?v=Qul1Ih0m2qc