Alexej Fjodorovič Lvov

Jméno ruského skladatele a houslisty by nejspíš zapadlo mezi řadou jeho současníků, kdyby nebyl autorem melodie ruské carské hymny – i když napsal dvě opery, řadu skladeb pro housle, příručku pro začínající houslisty a studii o staroruském církevním zpěvu.

Je tak trochu paradoxem, že Alexej Fjodorovič Lvov (1798 – 1870) se nenarodil ani neumřel v Rusku. Místo jeho narození je Tallinn, dnes hlavní město Estonska, v době, kdy Lvov přišel na svět, nazývané Réval, zemské město Estonská gubernie, nejsevernější gubernie Ruského císařství. Místo úmrtí Kaunas nebo dříve Kovno, druhé největší město Litvy.

Lvov byl synem Fjodora Petroviče Lvova, v letech 1826 – 1836 maestra Císařské kapely v St.Petěrburgu. Získal důkladné vzdělání ve hře na housle a pokračoval v něm i během vojenské služby. Zpočátku byl zařazen mezi inženýrské sbory, později byl povýšen na generála a adjutanta cara Mikuláše I.

Lvov založil v Petrohradě smyčcový kvartet, a každý týden pořádal koncerty ve své soukromé rezidenci, za účasti členů vyšší společnosti. Na těchto koncertech to bylo docela obvyklé hostování význačných hudebníků, kteří byli na návštěvě ruského hlavního města. Byl mezi nimi Liszt, Robert a Klára Schumannová či Berlioz. Se svým kvartetem podnikl řadu cest v Evropě, kde mohl Lvov hrát před normálním publikem (ve své vlasti mohl hrát pouze před publikem soukromých vzhledem ke svému společenskému postavení). Mezi své osobní přátele počítal také Mendelssohna-Bartholdyho, Meyerbeera a Spontiniho.

V roce 1833 zkomponoval Lvov  na slova ruského básníka, nemanželského syna statkáře jménem Bunin a turecké nevolnice, později vojáka ruské armády proti napoleonským vojskům, Vasilije Andrejeviče Šukovského (používal jméno podle svého kmotra), ruskou hymnu „Bože, chraň cara“. V roce 1836 bylo Lvovovi svěřeno vedení císařské pěvecké kapely a v roce 1856 všech císařských hudebníků v St.Petěrburgu. V tomto úřadě bohužel zůstal jen krátkou dobu, protože ho postihlo onemocnění sluchu, takže se stáhl na svůj statek v Kovně, kde také zemřel. Byl pohřben v klášteře Pažaislis, proslulém především svým kostelem, jedné z nejkrásnějších barokních staveb v Litvě.

https://en.wikipedia.org/wiki/Alexei_Lvov
https://en.wikipedia.org/wiki/Pa%C5%BEaislis_Monastery
https://de.wikipedia.org/wiki/Wassili_Schukowski
Ruská carská hymna (podobné odkazy jsem uváděl již u Čajkovského Slavnostní předehře 1812)
https://www.youtube.com/watch?v=DuDMjjTQbEc