Albrecht z Valdštejna v evropské literatuře 17. století

Albrecht z Valdštejna v evropské literatuře 17. století
24. listopad 2017 / Porotní sál jičínského zámku
doc. Zdeněk Hojda

Jičínská beseda má mimořádné zásluhy za prezentaci „regionální historie a vlastivědy Jičínska“, jak se píše v úvodu na jejích webových stránkách. V případě Jičína to ovšem jsou mnohdy témata, které otevírají kontext nejen regionální, nýbrž kultury celé země a dokonce celoevropský. To je samozřejmě rozměr daný dědictvím Albrechta z Valdštejna, které tyto parametry má. A v tomto tématu Jičínská beseda přinesla v minulosti celou řadu impulsů, onou poslední událostí pak bylo uvedení monumentální dvoudílné monografie Petra Uličného a jeho spolupracovníků Architektura Albrechta z Valdštejna. Tentokrát Pavel Kracík pozval do Porotního sálu jičínského zámku historika, archiváře a univerzitního pedagoga docenta Zdeňka Hojdu, který se ve své přednášce věnoval vévodově obrazu v dobové literatuře. To je téma samozřejmě zajímavé, obvyklý pohled na literární reflexi této evropské osobnosti se upíná k Friedrichu Schillerovi a výjimečně několika dalším, tedy už nikoli pohledům současným, ale novějším, pozdějším nejméně o sto padesát let. Hojdova přednáška byla na stránkách Jičínské besedy a v regionálním tisku anotována takto:

Postava Albrechta z Valdštejna představuje téma tolikrát „proprané“, až bychom se museli ostýchat jej v Jičíně znovu otevřít, kdybychom neměli jistotu, že tím přispějeme něčím zcela novým. Doposud byl totiž frýdlanstký vévoda prezentován výhradně pohledem moderní historiografie, proto jsme se rozhodli nabídnout jedinečnou příležitost poznat nejslavnější jičínskou osobnost optikou literatury 17. století.  

Albrecht z Valdštejna byl nepochybně první evropskou „celebritou“ pocházející z českých zemí. Jeho vražda byla evropskou senzací a nalezla bohatý ohlas v soudobé publicistice. S nevelkým časovým odstupem začala vznikat rovněž díla literární, v kterých již nešlo jen o Valdštejnův konec, ale jejichž autoři se snažili nalézt klíč k této události v peripetiích vévodova života.

Již v roce 1639 uvedl patrně v shakespearovském divadle Globe svou hru Albertus Wallenstein anglický dramatik Henry Glaphtorne. V roce 1643 pak vydal v Lyonu svou knihu Historia della vita d’Alberto Valstain, Duca di Fritland italský voják, diplomat, cestovatel a historik Galeazzo Gualdo Priorato, jehož dílo bylo v loňském roce poprvé přeloženo do češtiny. Gualdo Priorato sice později působil jako dvorní historiograf ve službách císaře Leopolda I., ovšem v době, kdy vydal svého Valdštejna, byl ještě „nezávislým“ autorem. Jeho Valdštejnův život tak neodráží politická stanoviska žádné ze stran a snaží se z Valdštejnova osudu vyvodit spíše obecnější morální poučení.

Různé dobové pohledy na Valdštejnovu mnohovrstevnatou osobnost, nahlížené jak z italské nebo anglické perspektivy, tak dobovými domácími ohlasy, jako byly například písně Václava Františka Kocmánka, nám v pátek 24. listopadu 2017 v 18:00 hod. v Porotním sále jičínského zámku zprostředkuje přední český historik, archivář a populární univerzitní pedagog doc. PhDr. Zdeněk Hojda, CSc., jehož jméno je nespornou zárukou mimořádného posluchačského zážitku, který byste si rozhodně neměli nechat ujít.

Text postihuje obsah pečlivě připravené přednášky, poutavě přednesené panem docentem publiku shromážděnému v Porotním sále a svědčící o akribii historika, jenž se Valdštejnem už před léty zabýval (jak ještě zmíním), pro její název pak přednášející přidal citát, který si vybral z knihy Galeazza Gualda Priorata, zmíněné v anotaci, totiž „Někdy je lepší být obáván než milován“. Po úvodních slovech pak předeslal, že právě tato kniha bude v centru pozornosti večera.

První z pojednávaných knih je, jak je z anotace zřejmé, napsána ještě před Valdštejnovou smrtí, byť se jednotlivé momenty (napsání, uvedení na divadelní scéně, zpráva o vraždě putující po Evropě) těsně kříží a míjí, a právě tímto momentem bylo publikum vtaženo přímo do doby, o které doc. Hojda hovořil. U textů, které jsou různého charakteru, jednou je to divadelní hra, podruhé historické pojednání, potřetí kramářská píseň, tedy žánr s funkcí publicistickou, je zřejmé několik společných momentů. Jedním je už zmíněný evropský formát. Ještě před smrtí se Valdštejnův život stal tématem divadelní hry, uvedené v prestižním londýnském divadle několik málo let předtím, než bylo strženo. Je tedy zřejmé, že vévodův věhlas musel být takový, aby byl atraktivním námětem, tj. takovým, který přivede do divadla diváky. Podobný rozměr můžeme sledovat i u ostatních textů. Druhým momentem, odlišným od pozdějších interpretací, v jejichž centru je – po dvěstě let o ni dohadují historici a kladou si otázku dramatici a spisovatelé – „Valdštejnova zrada“. Tou se žádný z uvedených textů nezabýval, dokonce byla přizpůsobivost politika a vojevůdce znakem jeho obdivovaných schopností.

Henry Glapthorne (1610 – cca 1643) je autorem pěti divadelních her, Albertus Wallenstein (cca. 1634–39, tiskem 1639), historické drama (tragédie) je jedna z jeho pěti známých her, vydaných v roce 1874 (The Plays and Poems of Henry Glapthorne). V roce 2011 byla inscenována v režii Šimona Dominika v Západočeském divadle v Chebu, přednášející zmínil, že zde byla dokonce „jičínská delegace“. Dramatik, přesvědčením royalista, byl podezírán z autorství traktátu Milostivá odpověď Jeho Veličenstva na poselství počestného města Londýna, snad padl za oběť revoluci. Je pravděpodobné, že měl osobní vojenské zkušenosti, Valdštejna líčí (podle slovníku spisovatelů) jako teatrálního tyrana, syžetem hry je jeho spor se synem.

Ke zdrojům, z nichž doc. Hojda čerpal, patří kniha Václava Černého Až do předsíně nebes, druhou knihou, z níž přednášející hojně citoval, byla Historie života Albrechta z Valdštejna, vévody frýdlantského od hraběte Gualdia Priorata… na jejímž vzniku se doc. Hojda jakožto historik podílel („poznámkami opatřil“ čteme na prvních stránkách knihy, vydané v překladu Evy Klímové v nakl. Dauphin 2016). Pzn. na okraj: Studie Alessandra Catalana, která je součástí knihy, je z pera autora, který se zabýval i jinými tématy z české historie (Zápas o svědomí: Kardinál Arnošt Vojtěch z Harrachu [1598-1667] a protireformace v Čechách, LN 2008).

Na stránkách nakladatelství Dauphin je tato stručná charakteristika autora:
Gualdo Priorato (1606 - 1678)
Voják, diplomat, cestovatel a historik byl jednou z klíčových figur italské kultury 17. století, která se teprve dnes začíná také ve střední Evropě pomalu vynořovat z knihoven a archivů
Galeazzo Gualdo Priorato byl nepochybně nejplodnějším z dobových autorů a může být označován i za jednoho z nejdůležitějších historiků. Napsal desítky děl různých žánrů a opakovaně cestoval po celé Evropě i jako diplomat, sepsal například Historia delle guerre di Ferdinando II e Ferdinando III imperatori e del re Filippo IV di Spagna contro Gustavo Adolfo re di Svetia e Luigi XIII re di Francia (4 voll., 1640-51), Scena d'uomini illustri d'Italia (1659), Historia di Leopoldo Cesare (3 voll., 1670-74), Teatro del Belgio (1673).

Doplním podle německé Wikipedie a z Hojdova výkladu: Po dlouhé vojenské dráze, na níž se pravděpodobně setkal také s Valdštejnem (nejsou o tom doklady), se muž ze starého šlechtického rodu věnoval historii, sepsal četné knihy o evropských vládcích a městech, kromě o Valdštejnovi též mj. o císaři Ferdinandu III. a Leopoldu I. Jako voják byl profesionál, tzn. bojoval jak na katolické, tak na protestantské straně, po porážce hraběte Mansfelda (podílel se na na české a falcké válce 1618-1623, historikům je známé např. obléhání Plzně 1618) u Desavy v roce 1626 (jeho protivníkem zde byl právě Valdštejn), se vrátil do Holandska. Knihy, které napsal, psal na objednávku (tak např. knihu o kardinálu Mazarinovi), z tohoto hlediska je zajímavé, že právě spis o Valdštejnovi byl možná jedním z mála, který na objednávku napsán nebyl. Znovu se tedy setkáváme s momentem přitažlivosti tématu. Doc. Hojda opakované hovořil také o štěstí, které autoři (nejen  Priorato zdůrazňovali). Zmíním ještě města, jimž se historik věnoval v pozdější etapě své spisovatelské kariéry. Publikoval knihy o městech německých jako Norimberk, Lübeck, Brémy, Hamburk, Kolín či Ulm a italských jako Bologna, Florenzie, Janov či Lucca, tedy evidentně bohatých obchodních center té doby, které mohly autorovi za jeho práci zaplatit.

Jako poslední ukázku literární reflexe Zdeněk Hojda uvedl dvě kramářské písně Václava Františka Kocmánka.

Po oficiálním uzavření večera jsem se docentu Hojdovi zmínil o tom, že jsme kdysi vystoupili na tomtéž „pódiu“, totiž při oslavách valdštejnského výročí v Chebu v roce 1984, já tenkrát s „drzým“ příspěvkem, konfrontujícím tenkrát nejsoučasnější kunsthistorické téma, totiž land art (earth works, „zemní práce“), zvláště realizace Michaela Heizera, monumentální vryp do krajinného útesu s názvem Double Negative s barokní alejí založenou Albrechtem z Valdštejna v Jičíně (realizace M. Heizera a dalších byly nedávno prezentovány ve filmovém dokumentu Troublemakers z roku 2016 v kině Ponrepo). Muselo to tenkrát přítomné poněkud zaskočit, když si docent Hojda po třiceti letech vzpomněl na moje jméno.

Potěšil mě nejen on (bavili jsme se také ještě o skvělé monografii o Valdštejnské architektuře, na níž také spolupracoval, i o tom, že se novější literatuře/beletrii o Valdštejnovi vlastně nikdo soustavně nevěnuje), ale i přítomnost mých někdejších studentů (Pavel Kracík coby předseda spolku Jičínská beseda vždy kultivovaně přednášející uvádí, Hynek Zlatník přednášku dokumentoval nahrávkou, přítomné byly také Lucie Rychnová a Eva Bílková), je to skvělý pocit, když se člověk setká s někým, kdo něco dokázal (byť jsem na tom měl snad jen velmi nepatrný podíl). V každém případě to ale platí u každého z jmenovaných.  

Odkazy
https://www.jicinskabeseda.cz/news/pozvanka-na-listopadovou-prednasku/
https://jicinsky.denik.cz/zpravy_region/zdenek-hojda-o-valdstejnovi-20171119.html

Glapthorne, Cheb
https://en.wikipedia.org/wiki/Henry_Glapthorne
https://www.cheb.cz/jak-se-k-nam-valdstejn-dostal-po-vice-nez-370-letech/d-935575
https://knihovnafl.tritius.cz/detail/31902?lang=SK&ticketId=-3
https://www.i-divadlo.cz/divadlo/zapadoceske-divadlo-v-chebu/tragedie-albrechta-z-valdstejna
Václav Černý
https://www.databazeknih.cz/knihy/az-do-predsine-nebes-27889
Priorato
https://www.megaknihy.cz/zaliby/237026-historie-zivota-albrechta-z-valdstejna.html?utm_si=RFlidjRTZUc2TWpNM01ESTJNakkyTGpNMk16WTBNQT09&matchtype=&network=g&device=c&creative=63152076610&keyword=&placement=&param1=&param2=&adposition=1o3&campaignid=19392277
https://www.dauphin.cz/info_priorato.html
https://de.wikipedia.org/wiki/Galeazzo_Gualdo_Priorato