Agnieszka Holland / V temnotě

Agnieszka Holland / V temnotě
opožděné příspěvky

Jméno polské filmové režisérky a scénáristky Agnieszky Holland je v českém kulturním prostředí nepřehlédnutelné. Poprvé jsme její jméno slyšeli, když studovala na pražské FAMU (abs. 1971), podruhé, když začala pracovat s ikonami polské kinematografie Krzystofem Zanussim a Andrzejem Wajdou, po letech pak, vlastně docela nedávno, když se ujala jednoho z témat z české historie tohoto století, totiž upálení Jana Palacha (které, jak vyplývá už z řečeného, důvěrně znala z dob svých studií), v dramatu HBO Hořící keř.

Nyní (2013) znovu rozčeřila vlnu kulturního zájmu další nominací na Oscara za film V temnotě, zpracovávající téma holocaustu. Hollandová se tomuto tématu věnovala už ve svých předchozích filmech, Bittere Ernte / Hořká sklizeň (1985, nominace na Oscara za Nejlepší zahraniční film) a podle kritiky její nejlepší film Evropa, Evropa (1990), natočený podle životopisu Salomona Perela, židovského mladíka, který utíká z Německa po Křišťálové noci 1938.

Námětem pro film V temnotě je příběh podle skutečnosti zaznamený v knize Roberta Marshalla In the Sewers of Lvov, a přepsaný kanadským scénáristou Davidem F. Shamoonem. Odehrává se v kanálech polského města, kde se schovává skupina Židů. Přežívají také díky zlodějíčkovi a zároveň údržbáři městských kanalizací Leopoldu Sochovi, který jim nosí za úplatu potraviny. Kritika vyzvedává několik momentů: Přítomnost napětí, jaké mnohdy nenajdeme v akčních thrillerech, umožněné prostředím i přítomností strachu a obav o život. Film diváka díky skvělé režii a kameře doslova vtahuje nejen do atmosféry tmavého lvovského podzemí, ale i do výjimečného příběhu mužů, žen i dětí, kteří se čtrnáct měsíců snaží za neustále vzrůstajícího nebezpečí vyhnout smrti. (oficiální text distributora, citováno z CSFd). A druhý moment je proměna člověka, který byl původně antisemitou a který dostává příležitost stát se dobrým člověkem. Pravda, v některých komentářích na CSFd je tato proměna považována za nevěrohodnou, ale to je, myslím ta naše kritická nevíra (v jednom z komentářů se připomíná N. Winton a jeho výrok „síla lidskosti“). Sám jsem viděl jen ukázky, ale tuto působivost si umím představit.

Přinejmenším mne vždy znovu a znovu překvapuje, jak tyto náměty jsou neustále živé – od Schindlerova seznamu přes Pianistu a už si nevzpomenu, kolik dalších filmů od té doby. Nejspíš se k nim budeme vracet, samozřejmě v určitých posunech úhlu vidění, ještě dost dlouho.

https://cs.wikipedia.org/wiki/Agnieszka_Holland
https://www.csfd.cz/tvurce/2334-agnieszka-holland/
https://www.amazon.com/In-Sewers-Lvov-Robert-Marshall/dp/1448213541

Tak, musím se opravit. Film jsem našel celý na YouTube, viz odkaz, a rozhodně stojí za vidění. Nedůvěra Židů v Poláky, jestli je neudají, rychlé střihy, dramatický spád a expresivní scény, zaměření na postupný Sochův vývoj, jsou tu i záběry „na povrchu“, moment, kdy Socha na konci filmu vytahuje udivené Židy, dlouho odvyklé dennímu světlu, z podzemí ven, pozoruhodná hudba – ale nechci psát recenzi. Těch je napsáno dost. Aspoň ale ještě poslední poznámku. Radko píše v komentáři CSFd (slovensky ovšem) – Lvov pohledem zdola, temná doba, příběh i jeho dějiště. Jsou filmy, které neobvyklou perspektivu využívají – vzpomněl jsem si na moje oblíbené Nebe nad Berlínem (Wim Wenders) nebo naopak na klasiku, Jean Valjeana z Hugových Bídníků (několikeré filmové zpracování).
https://www.youtube.com/watch?v=5DTnyQaK8ME
A ještě v lepší kvalitě a česky (ale placené, streamuj.cz):
https://www.befun.cz/film/6701/v-temnote-hd-munk
Recenze
https://www.kinobox.cz/clanek/7454-recenze-v-temnote-se-zdimou-emoce-coz-boli