Afrika v nás

13.02.2011 18:12

Moje dcera Martina přemýšlí, do které země jet, která je žhavou destinací (nechci říkat „in“, protože to zase zavání stádností), mnohdy dokonce v předstihu. Po nedávné Číně a Thajsku se chystá do Afriky a minulý týden, jak zpracovává nejrůznější informace ve fázi příprav, přinesla domů knížku Afrika v nás.

Vzpomněl jsem si, že Afrika pro mne odedávna představovala kontinent, odkud vycházely/přicházely signály nejrozdílnějšího zaměření. Od Afriky hrdých Tuarégů, jejichž fotovýstavu jsem kdysi viděl, informací o Pablu Picassovi, který v pozdním věku odtud vozil keramiku a knížky Ernesta Hemingwye Zelené pahorky africké, přes onu africkou bídu, na niž upozorňovaly charitativní koncerty (pravda vlastně ten úplně první, kde vystupoval George Harrison, byl pro Bandladéš, ale následovaly další), několikasvazkové dílo o národech světa s bohatou fotodokumentací, které jsem kdysi v Německu koupil, tenkrát za dost velké peníze, až po knížky českých cestovatelů Hanzelky a Zikmunda, ty jsem měl (a původně chtěl, jen jsem pak pozapomněl) uvést na prvním místě, protože ty vytvářely pohled na Afriku u několika generací zcela zásadním způsobem. A zrovna tak jsem zapomněl, než jsem se dostal k počítači (teď se teprve pořádně koncentruji, když vidím, že to základní mi schází) na Lvici Elzu a Joy Adamsovou. Jinak ovšem těch impulzů, knížek, filmů a článků v časopisech byly desítky.

Právě časopis Lidé a země je jedním z nich a s knížkou bezprostředně souvisí, protože Lenka Klicperová, jedna z autorek (druzí dva jsou manželé Olga a Václav Šilhovi) je šéfredaktorka tohoto časopisu.

Knížka, která vyšla v Mladé frontě v loňském roce (2010), není nijak celistvě koncipované dílo (vlastně je každá z kapitol o něčem jiném), nýbrž je výsledkem jednotlivých konkrétních projektů autorů – ovšem tím zřetelnější vnitřní soudržnost a autenticitu kniha má. Právě při té mnohosti úhlů pohledů, záměrů, s nimiž autoři jednotlivé projekty realizovali. Zmíněnou Joy Adamsovou mimochodem jeden z autorů rovněž zmiňuje za jeden ze svých vzorů.

Nedá se říci, zda těžiště je ve fotografiích či v textu – bývá to často tak, že se vydávají knihy s dokonalými fotkami a text je jen ilustrací či vysvětlením k nim, nebo naopak snímky doplňují dominující text. Tady je to vzácně vyvážené. Už na rozdělení kniha do sedmi větších oddílů – V zemi bez bohů (Jižní Etiopie), Africká Odyssea, Vodní perly Great Rift Valley, Obřezané (Severní Keňa), Psi hyenoví, Velké kočky, Peklo je v Kongu (Východ Demokratické republiky Kongo) – je patrné, že autoři se zaměřili jednak na palčivé otázky africké současnosti, jednak na krásy přírody. Hned po prvních stránkách je ale zřejmé, že obojí není od sebe odděleno. Když se hovoří o svatebním obřadu kmene Surmů, hovoří se o počtu krav a kalašnikovů.

Mám smíšené pocity. Předpokládám, že právě to bylo tak trochu záměrem autorského týmu. Na jedné straně ukázat nádheru původního světa, v mnohých ohledech zanikající, na straně druhé zvednout varovný prst nad praktikami, které ještě dodnes přežívají. Vzpomínám si na studentská léta, kdy jsem na koleji bydlel s černými studenty a určitým způsobem jsem mohl nahlédnout, byť vzdáleně do jiné kultury. První, čeho jsem si všiml, byla pospolitost, která provázela veškeré jejich konání. Večer se vždy sešla skupinka mladých mužů v společné kuchyňce na konci chodby a vařili maso. Byla ho vždycky hromada na stolku, bez talířů, hnětli ho tam, krájeli, přidávali koření… Z toho, co jsem vnímal, byl důležitý poznatek, že ti, kteří pocházeli původně z anglických kolonií, byli tak trochu burani, možná že to souviselo také s politikou (spřátelené země socialistického tábora, byl tam jeden student, který měl na televizi ve svém samostatném pokoji Lenina a byl to syn krále), ale ti z kolonií francouzských byli noblesní vzdělanci. Zrušení kolonialismu a proměna Afriky, to byla u nás ideologická záležitost (internacionální pomoc africkému lidu). O chaosu, který mnohdy vznikl po osvobození těchto národů, jsme se dozvídali daleko později. Vzpomínám nicméně na jeden rozhovor s jedním studentem, který nám Čechům říkal, že si představujeme, jak je Afrika zaostalá. Když se ho prý onehdá někde posměšně ptal, na kterém že stromu to žijí, tak mu odpověděl, že na tom, co jsme z něho slezli právě my. Pak mě ujišťoval, kolik je miliónových velkoměst v Africe, o kterých nemáme ani ponětí. Když si na to dnes vzpomenu, napadá mě spíš, jakým šíleným tempem se mění Čína. A Afrika? Se zděšením se člověk dozvídá věci, o kterých se domníval, že jsou dávno pryč nebo ho ani nenapadlo, že by se něco podobného vůbec mohlo dít. To, co se dočte o dětech, kteří neumějí nic jiného než střílet ze samopalu, protože nic jiného nepoznali. Ona šílená věc, kdy se uřeže z těla to, co může být pro někoho vlastně skoro nejdůležitější.

V projektu Betynčiny děti Lenka Klicperová zveřejňuje rozhovory s obřezanými ženami a rozkrývá celou problematiku v její současnosti. Rozpačitě můžete vnímat i talířky, které si dívky vkládají do roztaženého dolního rtu. Už jsem to viděl v zmíněných knížkách Hanzelky a Zikmunda, tenkrát mi bylo jasné, že to může komplikovat jídlo, netušil jsem ale, že dívkám musí být ještě k oné deformaci vylomeny dva přední zuby. Na druhé straně jsou úžasné všechny ty záběry, jak tváří, buď prostých, nebo úžasně výrazně zdobených, či těl, rovněž zdobených, třeba skarifikovanými vzorci, tak přírody, krajiny, zvířat.

Fotografie. Surmská kultura, mursijský válečník (na obálce knihy), šakali hodují kolem uloveného těla jiného zvířete, pakoně se řítí v prachu a vodě, růžový oblak křídel plameňáků… Nejlepší jsou ty dokonale vytištěné v knize Afrika v nás. Najdou se zajímavé ale i na netu. Stejně jako u textu, hledal jsem spíš ekvivalenty, stránky, které pojednávají o některých věcech, o nichž se dočteme v knize. I když ji nemohou, natož cestu rovnou do Afriky, nahradit.

Odkazy
Kniha Afrika v nás
https://www.lideazeme.cz/clanek/afrika-v-nas
https://www.youtube.com/watch?v=l_wK73_CZRQ
https://vtm.zive.cz/aktuality/krest-knihy-afrika-v-nas

Lenka Klicperová, Lidé a země
https://www.lideazeme.cz/clanek/dobrodruzny-zivot-zurnalisty
https://cs-cz.facebook.com/people/Lenka-Klicperova/1119742241
https://www.lideazeme.cz/

jiné odkazy
https://www.youtube.com/watch?v=XbqgN3oRVWA&feature=related
https://www.youtube.com/watch?v=o69R9fZTVP8&feature=related

https://www.afrikaonline.cz/view.php?cisloclanku=2006071701
https://www.cestovatel.cz/clanky/o-nekolik-stoleti-zpet-etiopie/
https://gnosis9.net/view.php?cisloclanku=2005040015
https://go2safari.com/parky.html
https://cs.tixik.com/jezero-kivu-2359891.htm
https://www.21stoleti.cz/view.php?cisloclanku=2007091906
https://dalky.cz/cteni/c-jezero-turkana.html
https://cs.wikipedia.org/wiki/Turkana
https://www.expertafrica.com/area_map/Kwando-Linyanti_area.htm
https://thewildsource.com/tws/blog/?tag=/kwando+linyanti
https://www.mojeafrika.cz/zajezdy-fotosafari-v-botswane-100031_100468_0
https://www.photonature.cz/clanky/cestovani/198-fotosafari-botswana-2011.html
https://cestovani.idnes.cz/zapomente-na-zoo-vyrazte-na-safari-do-afriky-fmo-/exotika.asp?c=A090209_142856_exotika_abr
https://www.czefrica.com/cs/component/content/article/38-zpravy/282-kea-jako-producent-vina.html