Adolf Wölffli

Mimochodem jsem se s tím jménem setkal už někde v souvislosti s pojednáními o vztahu duševních poruch a umění (pojednávala o nich i kdysi kultovní kniha Ivo Pondělíčka Fantaskní umění či publikace Fantastické a magické z hlediska psychiatrie profesora Vladimíra Vondráčka), poté ještě několikrát, a především pak na jedné výstavě, která se věnovala oné zvláštní fixní ideji, že všichni Švýcaři jsou podivíni, když ne už rovnou blázni (sám jsem na to narazil, když jsem se v jedné švýcarské vísce ve výšce ke třem tisícům zapovídal s jedním domorodcem, a jedna z jeho prvních otázek byla, jestli mi zdejší lidé nepřipadají divní). Vzpomínám si ještě na jednu z místností na té výstavě, zaplněnou až po strop jakýmisi otevřenými konzervami, v nichž v každé byl vložen nějaký papír s „poselstvím“, nějakou myšlenkou či poznámkou atd.
Dílo Adolfa Wölffliho je fenoménem. Je známo, že se na tvorbu duševně nemocného, po velkou část života v blázinci internovaného umělce odvolávali surrealisté, tedy André Breton, později Jean Dubuffet. Vidinami pronásledovaného člověka můžeme vidět ale i třeba v Goyovi (Hrůzy války), v Podkrkonoší má souvislost představivosti a „jiných světů“ podobu mediálních kreseb, které si můžeme prohlédnout v muzeu v Nové Pace.
Klíčový moment ve Wölffliho tvorbě je posedlost, nutkavost, s níž vytvořil neuvěřitelně rozsáhlé množství textu, výtvarných prací, ale i hudebních skladeb. Ten zásadní problém v úvaze, kdy se budeme tázat, zda toto je nebo není umění, bude zdánlivě tkvít sice právě někde tady – jak je to, tvoří člověk podle svého záměru, je „strůjcem“ toho, co dělá, nebo je naopak ovládán něčím, nad čím nemá kontrolu - , vzápětí ale může být toto hledisko relativizováno, ono totiž při tvorbě je vždy určitý prvek iracionality, Goethe říkal, „es dichtet in mir“, něco básní ve mně, takže zmíněná „kontrola“ nad věcí u skutečného umění nikdy není.
Se švýcarským umělcem se v současnosti můžeme seznámit na výstavě v Domě U Kamenného zvonu, její název je Stvořitel univerza, na webových stránkách je prezentována koncepce a množství ukázek ze sta děl, které jsou fyzicky k vidění.

https://cs.wikipedia.org/wiki/Adolf_W%C3%B6lfli
https://ekonom.ihned.cz/c1-54885880-adolf-wolfli-stvoritel-univerza
https://www.adolfwolfli.cz/vystava-adolf-wolfli-stvoritel-univerza-praha-2012/

Ivo Pondělíček, Vladimír Vondráček
https://cs.wikipedia.org/wiki/Ivo_Pond%C4%9Bl%C3%AD%C4%8Dek
https://www.tyden.cz/rubriky/veda/sexuolog-a-malir-ivo-pondelicek-slavi-osmdesatiny_65841.html
https://www.databazeknih.cz/knihy/fantasticke-a-magicke-z-hlediska-psychiatrie-26729
Rohrschachův test
Nejspíš každý někdy narazil, a nemusí to být absolvent psychologie na kartičky, na nichž jsou otištěny souměrně jakési barevné skvrny. Psychiatři tyto tzv. Rohrschachovy texty používají jako východisko pro vytváření asociací, které sdělují něco o psychice člověka.
https://cs.wikipedia.org/wiki/Rorschach%C5%AFv_test