33. Smetanovské dny Plzeň

33. Smetanovské dny Plzeň
programy koncertů a festivalů

Smetanovské dny v Plzni patří k festivalům se středně dlouhou tradicí, je mladší než naše nejstarší festivaly Pražské jaro, založené po válce či Smetanova Litomyšl, druhý nejstarší festival, zároveň ale ještě před rokem 1989. Svůj název odvozuje od etapy života skladatele, který v Plzni prožil své gymnaziální mládí, podobně jako se zmíněná Smetanova Litomyšl ideově váže k faktu, že se zde Smetana narodil, nicméně i Smetanovské dny se datem 2. března, kdy jsou pravidelně zahajovány, váží ke Smetanovi – je to právě datum jeho narození. Plzeňský festival má nicméně jednu zvláštnost, nepříliš obvyklou u hudebních festivalů. Zrodil se totiž v souvislosti s mezioborovým sympóziem k problematice 19. století, které je dodnes jeho součástí – stejně tak jako festival se konalo po třiatřicáté.

Hudební část festivalu představuje, jak ukazuje programová brožura, kterou mám k dispozici, dvacet hudebních produkcí, realizovaných v roce 2013 ve dnech 2. – 21. března. K ideji mezioborovosti patří participace řady kulturních zařízení ve městě, zvl. Západočeské galerie, Divadla J. K. Tyla a Západočeského hudebního centra. Stejně tak oborově se festival neomezuje na tradiční oblast klasické hudby, byť ta je jeho základem, ale zahrnuje v rámci doprovodných akcí i jazzovou hudbu, swing a elektronickou taneční hudbu. Tak to charakterizuje Mgr. Lenka Kavalová, ředitelka festivalu a programová brožura jednotlivé části přehledně odděluje. Každému pořadu věnuje dvoustranu tónovaného tisku (v různých barvách) s programem, charakteristikou pořadu a portrétem interpretů. Jednotlivé pořady se konají na různých místech, mj. v KD Peklo, Divadlu J. K. Tyla, Domě hudby, Katedrále sv. Bartoloměje či Měšťanské besedě.

Z letošního pořadu vybírám jako první zahajovací koncert Ensemble Inégal, pražského souboru se záběrem od renesanční hudby po současnou, nicméně specializovaného na českou barokní hudbu (cyklus „České hudební baroko – objevy a překvapení“), s programem z díla Jana Josefa Ignáce Brentnera a mší Missa Sanctissimae Trinitatis Jana Dismase Zelenky, uváděné při 150. výročí prvního provedení Zelenkovy hudby v Čechách, jako druhý pozoruhodný projekt Dětské opery Praha, souboru dětských a mladých sólistů studujících zpěv, s názvem (Vy)Prodaná nevěsta Bedřicha Smetany, jako třetí koncert Virtuosi di Praga se sólisty Josefem Špačkem (housle) a Janem Simonem (klavír), kteří měli na programu Koncert pro housle a klavír Felixe Mendelssohna-Bartholdyho, Braniborský koncert č. 5 J. S. Bacha, Serenádu D dur W. A Mozarta a Čajkovského Serenádu C dur pro smyčce, jako předposlední koncert fenomenálního ruského violoncellisty Denise Šapovalova s Plzeňskou filharmonií řízenou Koji Kawamotem a programem z díla A. S. Arenského, P. I. Čajkovského a Antonína Dvořáka, poslední pak závěrečný koncert světoznámého izraelského houslisty Hagai Shahama a Pražské komorní filharmonie s programem B. Smetany (předehra k Prodané nevěstě), houslovým koncertem Johannese Brahmse a Českou svitou Antonína Dvořáka. K některým dalším pořadům odkazují adresy pod textem příspěvku.

Do „off programu“ byl zařazen Rozhlasový Big Band Gustava Broma, Dasha či Gabriela Vermelho, Petr Wajsar, ZHora Jandová a Zdeněk Merta.

Tématem 33. Plzeňského sympózia byly Historické fikce a mystifikace v české kultuře 19. století, vystoupila celá řada vědeckých pracovníků, kteří se tématem celoživotně zabývají. Určitě subjektivně bych vyzdvihl osobnost Jiřího Raka (FSV UK) a Lenku Pořízkovou (FF UP Olomouc), autorku vloni vydané monografie Societas Alcoholica Doctoris Řimsae (Paseka, Havran, Dybbuk, 2012).

https://www.smetanovskedny.cz/
https://www.youtube.com/watch?v=PTXQ5fFa6XE
https://www.youtube.com/watch?v=566Yk89AHrk
https://www.youtube.com/watch?v=D5r-f3QIc3s
https://www.youtube.com/watch?v=x0cqwqbyEow
https://www.youtube.com/watch?v=kq473TE7pt0