Nino Haratischwiliová / Osmý život (pro Brilku) Další rozměrný svazek s dějinným příběhem (z těch nedávno minulých osudy tatarské ženy v podobně rozsáhlém románu spisovatelky Guzel Jachiny Zulejka otevírá oči 1), tentokrát s gruzínským tématem/východiskem (dějišť je ovšem i celá...

[publikuji týž text ještě jednou ve složce Poznámky a komentáře III] SEŠ / MOA Jičín / Oslavy 100 let Dva názvy, ten „můj“, školy, kterou jsem navštěvoval v letech 1964–1968 (Střední ekonomická škola, v řadě předchozích a následných názvů přišel zhruba v dobu, kdy jsem do ní...

Dva názvy, ten „můj“, školy, kterou jsem navštěvoval v letech 1964–1968 (Střední ekonomická škola, v řadě předchozích a následných názvů přišel zhruba v dobu, kdy jsem do ní nastoupil), a ten jednak stále ještě „můj“, ale v trochu jiném významu, totiž rodinné historie (a mýtu),...

Nejspíš to nebude úplně nejvýstižnější výraz pro to, co chci v následujících odstavcích popsat (snad ale přece jen lepší než časové skluzy či skluzy v čase), totiž určitou koncentrovanou sérii událostí, z nichž poslední, „havárie vody“ (nakonec se ukázalo, že to celé navíc bylo ještě...

I. Mé setkání s Václavem Cílkem bylo načasované souhrou událostí – aktualizací impulsu knihou Rogera Calloise Zobecněná estetika 1 (přečtenou někdy na začátku osmdesátých let), tedy někdejší fascinací myšlenkou interdisciplinarity ve vědění/vnímání světa jakožto „příčných věd“ (obraz podobného...

Na rozdíl od jiných příspěvků, kde to bývá tak, že jdu rovnou k věci, tady musím začít trochu zeširoka, neboť můj pohled vyplývá z širšího kontextu. Když jsem si přečetl tuhle knížku (s podtitulem „Co jsem to proboha udělal“), řekl jsem si, že si přece jen mohu oddychnout, že žiju ve...

V návaznosti na čtení divadelních her Václava Havla jsem si přinesl domů ještě další knihu, od níž jsem očekával, že mi možná něco přinese jaksi z jiné strany než v oné přímé perspektivě. Další proto, že tou druhou byla publikace Havel, Pomsta bezmocných Aleksandera Kaczorowského,...

Hned v úvodu musím žel být kritický. V předchozím čtení jsem byl uváděn v omyl, když nakladatelství Metafora uvádělo tři knihy islandské spisovatelsky (DNA, Černá díra, Katarze) jako „třídílnou sérii“ a nyní mám před sebou další svazek s týmiž ústředními hrdiny (i zde je nad...

Na rozdíl od obou předchozích svazků (DNA, Černá díra) v třetí knize s názvem Katarze není velký časový interval mezi staršími a novějšími událostmi (či kriminálními událostmi a vyšetřováním), promítnutém i do jejího členění, takže ve zdejším příběhu nemáme Prolog, protože smrt...

Příběh je na obálce označený jako „druhý díl série Freyja & Huldar“. Zvláštní je, že podobně jako u předchozí i následujícím svazku není kniha označena zde a na titulní stránce jménem autorky, respektive toto jméno je skryto za grafikou, v tomto případě iluzí roztrženého papíru, za nímž se...