Grandhotel

13.05.2010 21:10

Román J. Rudiše Grandhotel jsem přečetl/dočetl teprve dnes. Film jsem viděl nedlouho poté, co byl natočen. Hotel na vrcholu Ještědu znám od dětství.

Při četbě jsem si všiml pár věcí, které tady heslovitě zaznamenávám.

vnímání času / Intenzívní  vnímání času, prakticky od první stránky, čas vzpomínek není kontinuální, nýbrž mozaika, úsilí odříznout se od časových vrstev, spočinout v přítomnosti – zmínky o budoucím jako o něčem, co nabíhá,minulost není nic jiného než strach“. Způsob vnímání času je jedním z nejdůležitějších hledisek proměn moderní literatury, úsečný rytmus a tempo vyprávění jsou charakteristické pro postmoderní literaturu či hip-hopovou kulturu.

paměť místa / Liberec jako místo česko-německé, německo-české, rozhraní obou kultur, „nejkrásnější místo na světě“, umocněno nemožností Fleischmanna překročit hranice města, ke kterému přiřažuje výraz  „magická moc přitažlivosti“. Myšlenka návratu na místo, kde se člověk narodil, když má umřít, se několikrát v knize opakuje, jednou dokonce jako „národnostní konflikt“ (rvačka, Franz a Semerád).

jazyk, lingvistický rozměr / Týká se pojmenování místa dvou kultur, souvisí s předchozím bodem.  Toponomastika: jména města Liberec/Reichenberg, hory Ještěd/Jeschken, ulic a náměstí. Roli hrají i jména postav, autor si přitom s názvy hraje, možnost překladu jména Fleischman jako „dužnatý muž“ vedle  „řezníka“.  Nápadná je i skutečnost, že Fleischmann nemá křestní jméno (v druhém plánu to naznačuje i to, že mu „něco chybí“ – v jeho osobnosti, to, že přišel o rodinu atd.) Podobně jméno Jégr je počeštěné německé Jäger, což je v příběhu příznačné. Jazyk je věcný i zvláštním způsobem poetický (v souvislosti s mraky, způsobem úvah/myšlení hlavního hrdiny atd.). Vedle toho opakování klišé, partikulí: u Fleischmanna jako „jako prostě“ či „ale k tomu se ještě dostanu“, „to kdyby vás zajímalo“, ale i u ostatních postav.

ich-forma a nepřímé sdělení ­­/ Příběh se vypráví v první osobě, přesto se do textu dostávají zprostředkovaně – v podání Fleischmanna – řeči ostatních postav. Protože po nich opakuje, co říkají, dozvíme se např., co říká „moje doktorka“, Jégr a další.  Román tak je „kontextem“ různých jazyků, které se od sebe odrážejí, vzájemně se zrcadlí atd.

reálie, doba, dějiny / Přestože se pozornost soustředí na hlavního hrdinu, podobně zprostředkovaně jako je tomu s jazykem, se (například na sezeních u doktorky) dozvídáme o příběhu Fleischmannovy rodiny, ale i o dobových věcech, z období před válkou, za doby normalizace , době polistopadové apod.. Jégr, majitel samoobsluhy, se stane za podivných okolností majitelem hotelu na vrcholu Ještědu. Fleischmannův dědeček způsobí požár původní horské chaty. Doba normalizace např.: „Takové to tenkrát bylo podobný, stejně jako všechno.“ Postižena je i současnost, mimo jiné rovněž „jazykově“ – zkratkami jako „láska.cz“, zbožštění angličtiny u jednoho z protagonistů atp.

krátké kapitoly / Mnohé jsou jen na stránku. Mají název, který někdy anticipuje něco z obsahu, jindy postihuje jiné souvislosti. Vlastně celý text je velmi stručný. Knížka má pár desítek stran, dá se přečíst za odpoledne.

literární tradice, J. Hašek, B. Hrabal
/
Pro zkušeného čtenáře se odkrývají souvislosti s tradicí českého písemnictví, některé rysy Rudišova románu připomínají např. prózy B. Hrabala. Humor, popř. tragikomičnost. Neobvyklí literární hrdinové. Relativizace hodnot (údajný „magor“ vidí věci jinak, ale nakonec musíme přiznat, že jeho pohled má něco do sebe). Opakování jazykových klišé, reprodukce toho, co říkají jiní. Příběhovost. Osobní příběh a dějinné panoráma. Fleischmann je v lecčem podobný hlavnímu hrdinovi – „antihrdinovi“  Ostře sledovaných vlaků, už jen v tom erotickém příběhu. Sama erotičnost textů (to ovšem neplatí pro Haška).  

podivín či „idiot“ / téma vděčné od dob „Prosťáčka“ či „simplicisssima“ Teutsch (tady dokonce i táž národnost), ale i knížete Myškina až po jeho parafrázi v českém filmu Návrat idiota (přemýšlel jsem proč Pavel Liška nehrál ve zfilmovaném Grandhotelu hlavní roli), ostatně všichni ti „Knoflíkáři“, „Samotáři“ etc. Samozřejmě „dobrý voják Švejk“, všechny ty Hrabalovy postavy, ale dnes i mnozí ve světové literatuře (hlavní hrdinka trilogie Milénium, viz článek na těchto stránkách, postavy v románech Chucka Palahniuka atd.)

německy“ orientovaní čeští spisovatelé / Ota Filip, Jiří Gruša, je jich víc, slyšet se nechala taky Marta Jandová. Je jich daleko méně než orientovaných frankofonně či na anglosaskou literaturu. Ne-li, oprávněně, „protiněmecky“ – Arnošt Lustig.

Položil jsem si otázku, jaké mohou být předpoklady Rudišova úspěchu u dnešních – mladých – čtenářů. Napadají mne tyto důvody:

Orientace na přítomnost – „tady a teď“. Byť je to jen zdánlivé, spíš je to výchozí hledisko.
Krátké kapitoly (vlastně jsem tenhle článek také tak napsal).
Zvláštní hrdinové – pošuci, samotáři, „magoři“, podivíni. Nějak zřetelně orientované. Jejich podivné nápady.
Kontext s jinými druhy umění, oblíbenými u dnešní mladé generace – výtvarník Jaromír 99 je spoluautorem „kreslené románové trilogie“ Alois Nebel (Bílý Potok, Hlavní nádraží, Zlaté hory), název knihy Nebe pod Berlínem je přímou aluzí na kultovní film W. Wenderse Nebe nad Berlínem.
Humor, jazyková lehkost.
Nemoralizuje – bere i ty největší šílence, třeba s určitými pochybnostmi, ale nepovyšuje se nad ně. Hodnoty jsou relativní. (To neznamená, že zpochybňuje existenci hodnot.)

Poznámky a odkazy

J. Rudiš / Grandhotel
Hlavní postavou "románu nad mraky" je třicetiletý samotář Fleischman. V životě se mu nedaří. Nikdy nic nedokázal. Nikde nebyl. Neměl žádnou holku. Ale rozumí mrakům, tlakovým výším, nížím a směrům větru. Jeho životu dává řád graf s počasím a postupem času i Franz, starý sudetský Němec, který jezdí do Liberce pohřbívat své spolužáky. Fleischman, který nezná ani vlastní křestní jméno, pracuje jako holka pro všechno v Grandhotelu na Ještědu. Při pozorování oblohy na magickém místě mezi nebem a zemí zjistí, že cesta ven z obklíčeného města i jeho vlastního života vede jedině skrz mraky. Do jeho plánu ovšem vstoupí servírka Ilja, která se jednoho dne objeví v hotelové recepci. Rozhodnutí opustit město za každou cenu už ale není možné vzít zpět. Podle námětu knihy vznikl scénář pro film Davida Ondříčka Grandhotel (2006).
Anotace knihy na Rudišově stránce http://www.rudis.cz/books-knihy.htm

recenze i-literatura
http://www.iliteratura.cz/clanek.asp?polozkaID=19839
Film Grandhotel
http://www.grandhotel-film.cz/
http://www.csfd.cz/film/220057-grandhotel/

Návrat idiota, režie Saša Gedeon, 1998
http://www.csfd.cz/film/3289-navrat-idiota/

Liberec
www.liberec.cz
http://cs.wikipedia.org/wiki/Liberec
Ještěd
http://cs.wikipedia.org/wiki/Je%C5%A1t%C4%9Bd
Starý hotel na Ještědu
http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Star%C3%BD_Je%C5%A1t%C4%9Bd.jpg
Nový hotel (a vysílač)
http://cs.wikipedia.org/wiki/Je%C5%A1t%C4%9Bd_%28hotel_a_vys%C3%ADla%C4%8D%29
http://cs.wikipedia.org/wiki/Kabinov%C3%A1_lanov%C3%A1_dr%C3%A1ha_na_Je%C5%A1t%C4%9Bd

Karel Hubáček
Karel Hubáček je jedním z nejoriginálnějších českých architektů 2. pol. 20. století, jimž se podařilo se i v dobách normalizace prosadit. Vedle řešení vrcholu Ještědu je v Liberci i autorem obchodního domu Ještěd (později Tesco, stavba bohužel 2009 zbourána, přes masívní protesty občanů Liberce). Architekt Miroslav Masák, který s K. Hubáčkem spolupracoval na některých stavbách, vedle řečeného obchodního domu např. obch. dům Máj v Praze), charakterizoval architekturu libereckých tvůrců následovně:  "Liberec měl před listopadem nejlepší pověst, protože se zde především zásluhou tehdejšího primátora Moulise objevily v 60. letech nejlepší příklady české architektury, které snesly srovnání se světem nebo s Evropou." K. Hubáček založil v Liberci  Atelier SIAL (Stavoprojekt Liberec), v němž pracoval M. Masák nebo Pavel Švancer (plavecký stadion v Liberci, Kulturní centrum Golf v Semilech – dnešní název).

http://cs.wikipedia.org/wiki/Karel_Hub%C3%A1%C4%8Dek
životopis na Archiwebu
http://archiweb.cz/architects.php?type=arch&action=show&id=738
další stránky
http://www.archiweb.cz/news.php?type=&action=show&id=2994
http://www.grada.cz/20-stoleti-ceske-architektury_4528/kniha/katalog/
http://www.kcgolf.cz/

O Liberci na stránkách jan-k-celis.webnode.cz
článek „Tři radnice“
http://jan-k-celis.webnode.cz/news/tri-radnice/
o filmu
http://jan-k-celis.webnode.cz/news/copying-beethoven-klang-der-stille-ve-stinu-beethovena/
http://jan-k-celis.webnode.cz/news/vodnici/
http://jan-k-celis.webnode.cz/news/bruno-ganz/
http://jan-k-celis.webnode.cz/news/jana-plodkova/
http://jan-k-celis.webnode.cz/news/berlinale-slavi-sedesatiny/
http://jan-k-celis.webnode.cz/news/protektor/

http://jan-k-celis.webnode.cz/lg/film/

 

Zpět