I To se dlouho nepodařilo, čtyřikrát za sebou do metropole, vždycky při nějaké zajímavé příležitosti – nové album Prvního hoře v Rock Café, dívídíčko Miloše Šejna k jeho sedmdesátinám v knihkupectví ArtMap, promítání dokumentu o amerických konceptuálních umělcích v kinu Ponrepo,...

Výstava ČS koncept 70. let, FAIT Gallery, Brno, 11. 10. 2017 – 13. 1. 2018 (Post)Land Art and the Anthropocene, filmová projekce v kině NFA Ponrepo, 6. listopadu 2017 Albrecht z Valdštejna v evropské literatuře 17. století, přednáška doc. Zdeňka Hojdy v Porotním sále jičínského...

V poslední době jsem (shodou okolností) několikrát za sebou vyrazil do Prahy. Vždy to bylo zároveň s fotoaparátem. Vzniklo tak několik alb, které jsou publikovány na Rajčeti. Křest alba Prvního hoře Křehký mechanismus pozemského...

Zkušenost exilu / Osudy exulantů z území bývalého Ruského impéria v meziválečném Československu Památník národního písemnictví / letohrádek Hvězda Jsme zvyklí hovořit o exilu jako o odchodu obyvatel naší země do ciziny. Je to pochopitelné, naším domovem je primárně naše země a tedy i úhel...

Kdo je ta blondýna s psíkem Herkulesem? studie o identitě vlogů (v prvním titulu nahoře chybně uvedeno jméno, je to asi součást celého tohoto zvláštního příběhu, který jsem ještě korigoval, nechal jsem jej tam ale, aby byl příspěvek dohledatelný v dalších odkazech a tady jej, s omluvou, uvádím...

Každý den to je jinak 25. listopadu, 17:50 Dnes se docela vedlo, je to samozřejmě věc pocitu, není to měřitelné. Včera jsem prakticky celý den poznámkoval četbu Esejů Sylvie Richterové, to jde pomalu, hutný text, malé písmo, zpracování je při té intenzitě myšlenek a stylu zápřah na několik dní,...

Sešlo se jich několik, týkají se muziky, která je s naším krajem spojena, má zde kořeny, přestože je vlastně „vyexportována“ někam mimo hranice regionu, nebo naopak. Jaroslav Šonský, rodák z Lomnice nad Popelkou, je hudební virtuos, který žije ve Švédsku, Smíšený pěvecký sbor Foerster...

Rozhodně člověk nechce v takových případech byť jen uvažovat ve stylu laciných bulvárních senzací či si zahrávat s nějakým hloupým vtipkováním, nicméně může být velice obtížné nepřipouštět si jakákoli iracionální vysvětlení. Stejně tak jako tuším před pár měsíci v nedalekém městečku...

Občas se vyskytne nějaký ten jmenovec, je to samozřejmě vzácnější, než kdybych se jmenoval Novák. Nějaké dost vzdálené příbuzné mám v Lázních Bělohradě, setkal jsem se s nimi ale jen jedinkrát v životě, když jsem jel s tátou, který je tenkrát navštívil. Jeden ten vzdálený...

V metru Hošík má vedle sebe šedou pletenou čepici, a když mu ji babička navlíká, opravdu má na přední straně tmavší text, jak jsem si myslel: USA. Kluk se přihrnul k sedadlu, sedl si, s ním dvě ženy, babička si jej zvedá na klín, maminka stojí nad nimi a drží se. Přitulil se, říkám...