Yes / 90125

Yes / 90125
alba progrockové skupiny

Jedenácté studiové album skupiny YES je příkladem popové orientace skupiny v osmdesátých letech (slyším tam také nějakého to Jacksona). Technicky kvalitně odvedená práce (dokonce z hlediska nahrávací techniky, která pochopitelně pokročila, v jistém smyslu kvalitnější), nicméně je to už halt jiná muzika než Close to the Edge. Rozebírat to moc nebudu, stačí si pustit první skladbu, kde se donekonečna opakuje titulný výraz Owner of a Lonely Heart, jednoduchost harmonie i prostinký rytmus, dokonce se dá říci jistá absence neotřelých nápadů atd. jsou symptomatické. Jeden recenzent na Babyblaue-Seiten říká, stačí se podívat na zadní stranu alba, a zjistí, že název celého alba „90125“ je pouhé katalogové číslo u nahrávací společnosti Atlantic Records. Fakt je ten, že kdybych slyšel tuhle muziku a nevěděl, že jde o YES (takřka jsem je nepoznal, teprve při třetí skladbě It Can Happen se ozve nezaměnitelný Andersonův vysoký hlas s místy takřka „beatlesovským“ doprovodem), řekl bych – sice bez nějakého většího nadšení – dobře odvedená práce. Bezchybné výkony i souhra, vše skvěle zařezává, atd. Ale už to prostě není můj šálek čaje. A tak i když jsem přece jen v pokušení, převádět něco ze sedmi recenzí na zmíněných webových stránkách věnovaných progressive rocku, nechám si zajít chuť a album si poslechnu v klidu bez dalšího komentáře. Ovšemže to přece jen ještě stojí za to.

https://www.youtube.com/watch?v=QJIwU5QyCtQ

Jsou k dispozici i jednotlivé songy v remasterované podobě a s texty songu v komentáři:
https://www.youtube.com/watch?v=6BjSoxG1Upk&list=PLnKUsyUYbuBsTJ_b69g9U4N8--z19Z-VE&index=3
https://www.youtube.com/watch?v=omhNnvX3Sx0 ad.