Svatý Jan pod Skalou

25.08.2011 18:05

Svatý Jan pod Skalou
Pražské výlety v letním vedru

Jako obvykle meteorologové nic neuhodli a přestože před měsícem tvrdili, že už do konce prázdnin nebudou žádné teplejší dny (těch pár dní někdy před polovinou prý je pro letošek všechno), v poslední dekádě se teploty vyšplhaly (to slovo mě fascinuje, představuju si vždycky, jak se ty teploty šplhají) přes třicet stupňů (včerejší rekord byl tuším 34,7 stupňů). Takže jsem přemýšlel, jaký program mám vymyslet pro pobyt u pražských příbuzných, kam jsme se konečně po dlouhých slibech vypravili. Vždycky se královsky postarají a užíváme si příjemné dny v české metropoli, ale představa rozpálených ulic mě trochu děsila, takže jsem vymýšlel tipy na návštěvu nějakého „parku“, v nejširším smyslu toho slova. To téma mě v Praze zajímá v řadě souvislostí a měl bych se mu věnovat v nějakém extra textu. Ze seznamu návrhů, který jsem si napsal na kousek papíru, jsme nakonec vyrazili do místa, o kterém si už léta říkám, že jsem se tam měl dávno vypravit. Do Svatého Jana pod Skalou.

Stáňa ochotně vzal auto a vyrazili jsme. Z dálnice na Beroun na stejnou odbočku jako na Karlštejn, tedy přes Loděnice, spousta zatáček po úzké silničce úzkým kaňonem až na místo, uváděné jako „nejkrásnější místo“ v tomto koutě naší země, nejatraktivnější spolu s řečeným Karlštejnem a Tetínem, který je „o vesnici vedle“. Kaňonovitý reliéf způsobuje, že krajina Českého krasu, ačkoli je pár kilometrů od pražských čtvrtí s hradbami paneláků, dává návštěvníkovi pocit, že se ocitl v divočině někde u hranic. Vedle nejstarších vrstev české historie a geologie, případně těžby kamene (nacházíme se v Barrandienu) může být jedním z vějíře námětů návštěvy údolí Berounky i jedna kapitola příběhu českého trampingu.

K tomu jsme se, žel už nedostali, ale v legendě mapy „Karlštejnsko“, kterou jsem si koupil v kostele, se píše: Dávno opuštěné, divoce zarůstající lomy a kaňony westernového vzhledu byly vyhledávány trampy již ve 20. letech. Jejich první stylové a s přírodou harmonizující chatky daly vznik například osadám Údolí děsu v údolí Koda, Fort Adamson severně od Bubovic a nebo osady Králičí údolí v Karlickém údolí.

V textu jsou rovněž vyjmenovány chráněné přírodní lokality: Národní přírodní rezervace Karlštejn, Koda, přírodní rezervace Tetínské skály, Voškov, Karlické údolí, národní přírodní památka Zlatý kůň, Kotýn, přírodní památka lom u Kozolup, lom na Kobyle. V masivu Zlatého koně se nacházejí proslulé Koněpruské jeskyně. Tam bych se taky rád po létech podíval.

Překvapily mě rozměry komplexu Svatého Jana pod Skalou. Představoval jsem si jej celý menší, podle pohlednic, které jej prezentují jako takřka stísněné místo v jakési strži. To ovšem nic nemění na působivosti skály nad kostelem, o níž máte představu, že snad není možné se vyškrábat až k jejímu vrcholu, ke kříži. Není to tak nesnadné, nahoru to je kolem barokní kaple sv. Kříže něco přes kilometr, okruh celé naučné stezky je dlouhý čtyři kilometry. Jeskyně a prostory původního kostela, nad nímž je vybudován ten dnešní jsou opravdu monumentální, žádná jeskyně s malou místnůstkou, jak si můžete představit běžnou poustevnu. Motiv sv. Ivana, případně předání kříže sv. Janem Křtitelem sv. Ivanovi se opakuje v místě několikrát, v sestavě tří soch před bývalou školou, kde jsou oba po boku ústřední sochy P. Marie či na fresce ve zmíněné kapličce směrem k vrcholu. Interiér kostela sv. Jana Křtitele se v současnosti opravuje, takřka celý prostor je v lešení, pramen prý léčivé vody je dostupný z pravého boku kostela. Všudypřítomní Rusové si plnili desítky velkých kanystrů vodou, kdoví, co s takovým množstvím dělají.

Z okruhu je možné odbočit k Solvayovým lomům, kde pár šílenců nadšenců ze Společnosti Barbora zřídilo muzeum. Jeho součástí je úzkokolejka (600 mm) s důlním vláčkem, kterým se svezete (buď zvlášť nebo s návštěvou vlastního muzea) po rovince nad lomem, štola, kam vás průvodce zavede a pozoruhodná expozice ve starém přízemním baráku. Zajímavý je rovněž malý geologický park s popisy jednotlivých hornin. Překvapila mne různorodost vápenců, jejichž bloky zde jsou k vidění.

Chcete-li vše pohodlně zvládnout z Prahy, je potřeba si vyhradit prakticky celé odpoledne. Na celodenní výlet by bylo pak možné přidat Tetín či další lokality, kterých je v regionu přehršel.

Barrandien a Český kras
https://barrandien.wz.cz/default.htm
https://cs.wikipedia.org/wiki/Barrandien
https://cs.wikipedia.org/wiki/Chr%C3%A1n%C4%9Bn%C3%A1_krajinn%C3%A1_oblast_%C4%8Cesk%C3%BD_kras
https://fotoprazak.net/2-vyber_lokalit_krajin/lokality_krajin/cesky_kras/vyber_galerie/Cesky_kras.htm
https://www.geology.cz/aplikace/fotoarchiv/fotoarchiv.php?region=92
Svatý Jan pod Skalou
https://cs.wikipedia.org/wiki/Svat%C3%BD_Jan_pod_Skalou
https://www.doprirody.com/23-Svaty_Jan/index.htm
Solvayovy lomy
https://www.solvayovylomy.cz/
https://foto.solvayovylomy.cz/
https://www.hornictvi.info/
Amerika atd.
https://www.doprirody.com/24-Lomy_Amerika/index.htm
https://www.doprirody.com/24-Lomy_Amerika/mapka.jpg