Sunnibergbrücke v švýcarském kantonu Graubünden
14.02.2013 22:05Sunnibergbrücke v švýcarském kantonu Graubünden
významné stavby současnosti
V městském znaku švýcarské obce Klosters-Serneus je „divý muž“, der Wilde Mann, v místním dialektu „Wildmännli“. Jeho oblíbeným nápojem je kamzičí mléko, protože zbavuje závratě. Také dělníci, kteří stavěli nový most s názvem Sunnibergbrücke, součást „obchvatu Klosters“ v Prättigau, údolí řeky Landquart v největším švýcarském kantonu (na jihu země), nemohli trpět závratěmi. To pochopíme, když se podíváme na onen prostor, který, jak je ve Švýcarsku zvykem – a nutností, byl překonán s grandiózní velkorysostí tak, aby bylo možno dostát dnešním nárokům dopravy.
Máme-li si udělat představu, o co vlastně jde, je nejlépe si rozkliknout zprávu o otevření obchvatu ve švýcarském tisku (zde), kde je na přiložené mapce zřejmé řešení úlohy v terénu. Jihozápadně od Klosters, kterým prochází silnice, protéká údolím (a také místem) řeka Landquart. To, co se v běžném terénu řeší jednoduchým obchvatem kolem zástavby, v tomto případě vyžadovalo vybudování krkolomného mostu, nazývaného právě Sunnibergbrücke a na něj navazujícího tunelu s názvem Gotschnatunnel. Kromě toho můžeme na mapce ještě sledovat neuvěřitelné zákruty železničního spojení, které si rovněž vytváří svou složitou stopu. Zmíněný článek a webová stránka na německé (švýcarské) Wikipedii popisuje jednotlivé části soustavy, která zahrnuje „připojení Klosters-Dorf“, řečený most a tunel a „připojení Klosters-Selfranga“.
Celá soustava je dílčím projektem výstavby Národní silnice č. 28 v Prättigau, která začíná kdesi v Liechtensteinsku, vede přes jeho hlavní město Vaduz až ke Klosters, odtud přes Wolfgangpass do Davosuu a odtud přes Flüelský průsmyk (2383 m n. m.) do Engadinu a dále přes Švýcarský národní park až k hranicím italských Jižných Tyrol.
Nový projekt je poslední formou nahrazení někdejší historické komunikace, v našem místě spojení mezi s řekou stejnojmennou obcí Landquartem a Davosem. Mezi oběma městy vedla v devatenáctém století vybudovaná údolní silnice, původně jen 4,2 metry široká a úsek mezi Landquartem a Klosters-Selfranga je, právě vzhledem k terénním poměrům, úsekem nesmírné důležitosti. Navazuje na další dílčí projekty, na západě na „obchvat Saasu“, a dále pak na „obchvat Küblis“, jehož realizace je v plánu v roce 2016.
Vlastní most Sunnibergbrücke je stavba o délce vozovky 526 metrů v pravotočivé zatáčce. Z toho důvodu je most lehce nakloněn směrem k vesnici Serneus ležící v údolí. Jedná se o most z železobetonu a předpjatého betonu zavěšený na ocelových lanech, upevněných na pylonech ve tvaru „ypsilon“ (či „těla praku“, na nichž těleso vlastního mostu „sedí“), nejvyšší místo mostu je dosaženo na úrovni druhého pylonu (v pohledu z Büelu), neboť zde se nachází vozovka 62 metrů nad řekou, která protéká nedaleko pilíře směrem do údolí (zde je nejvyšší výška mostu, tedy druhého pilíře, 77,17 m) . Každý ze čtyřech pilířů má základy vyhloubené zhruba šestnáct metrů, po jejich vztyčení bylo zavěšováno těleso mostu na obě strany směrem ke středu pole. Most mírně stoupá směrem ke konci mostu před ústím do tunelu u Drostobelu. Vzhledem k radiu mostu v půdorysu nebylo třeba při stavbě používat stavební prvky, které by musely reagovat na proměny teploty v průběhu roku či dne. Oba jízdní pruhy v šíři 3,50 metrů jsou vhodné i pro provoz těžkých vozidel.
Se stavbou se začalo v létě 1996. Po dokončení sloužil most jako přístupová cesta při realizaci tunelu Gotschnatunnel. Most se stal ikonou obce Klosters-Serneus. V roce 2001, ještě rok před otevřením, byla stavba navržená švýcarským stavebním inženýrem Christianem Mennem na základě jedinečného designu na prestižní cenu „Outstanding Structure Award“ Mezinárodní asociace mostů a strukturálního inženýrství (International Association for Bridge and Structural Engineering), organizace založené v roce 1929.
———
Zpět