Suchý vrch

30.09.2014 19:19

Ukazatele na Suchý vrch jsem si všiml při loňské zpáteční cestě z hudebního soustředění PSO v klášterním komplexu na Hoře Matky Boží, kdy byla uzavřena silnice přes Králíky a při objížďce přes Červenou Vodu se mi zdálo snazší  přejet přes Červenovodské sedlo (kromě toho to byla pro mě „jiná cesta“ se zajímavou zastávkou v Jablonném v Orlických horách). Tentokrát byl nejvyšší vrchol Bukovohorské hornatiny  (995 m. n. m.) jedním z výletních cílů materiálu, který připravili organizátoři soustředění, a já jsem se sem rovněž vydal.

Bukovohorská hornatina je považována za nejvýchodnější součást Orlických hor, Červenovodské sedlo ji dělí na Bukovohorský a Suchovršský hřeben, ještě přesněji řečeno jsou oba částí Orličského hřebenu, protože k Bukovohorské hornatině patří ještě další části. Dominantou Suchovršského hřebenu je dvojvrchol nejvyššího Suchého vrchu a jen o něco málo nižšího Bradla (983 m). Suchý vrch leží na historické zemské hranici Čech a Moravy. Mezi Červenovodským sedlem a Suchým vrchem se uvádí ještě Prostřední vrch, mezi oběma pak sedlo Hvězda, jímž, podobně jako dalšími místy zde, prochází hlavní evropské rozvodí Severního a Černého moře. Na druhé straně za Červenovodským sedlem pak jsou nejvyššími vrcholy Bukovohorského hřbetu Buková hora (958 m), nejnižší Jeřáb (Ebereschberg, 898 m, připadá mi, jako by k celku ani nepatřil) a ještě dříve nejvýchodnější vrchol Orlických hor Na Planiskách (933 m). Zmiňovány jsou ještě vrchy Bouda a Vysoký kámen. V celém prostoru vznikl v roce 1987 Přírodní park Suchý vrch - Buková hora. Z historického hlediska je zajímavé někdejší československé opevnění, k němuž byla vytvořena naučná stezka Betonová hranice s dělostřeleckou tvrzí Bouda (pojmenované podle zmíněné hory), kde je dnes muzeum. Naučná stezka je součástí Králické pevnostní oblasti.

Na Suchý vrch je možné se dostat buď až zezdola z Červené Vody po modré turistické značce, která nás dovede až na vrchol hřebene, a pak pokračujeme po zelené po hřebeni až k cíli, nebo můžeme jít po této zelené z Červenovodského sedla, tj. z hlavní silniční komunikace, překonávající hřeben, nebo konečně můžeme vyjet autem až na parkoviště u Kramářovy chaty a rozhledny na vrcholu Suchého vrchu.

Kramářova chata byla jakožto útulna dána do provozu v roce 1925, přestavěná byla do dnešní podoby v roce 1928 (architekt Jaroslav Stejskal), po válce byla využívána armádou jako rekreační středisko, v roce 1961 vrácena veřejnosti, v polovině 90. let po nepovedené privatizaci (jak jinak!) uzavřena, v roce 2003 vyhořela. V roce 2010 započata rekonstrukce a vlastně teprve předloni (2012) byla znovu otevřena veřejnosti. Na stěnách podél schodů vedoucích nahoru na rozhlednu je instalována fotodokumentace proměn celého objektu (na stránkách www.suchak.cz najdeme rovněž reprodukce. Rozhledna originálního tvaru (prý připomíná hřib) pochází z let 1930-32, původně vodárenskou věž vyprojektoval  A. Parkmann. Interiér vstupu a přilehlého bufetu je moderně rekonstruován (vstup na žetony atd.).

Za zmínku stojí také bažantnice s jeleny.

Wikipedie

https://cs.wikipedia.org/wiki/Such%C3%BD_vrch_%28Orlick%C3%A9_hory%29
https://cs.wikipedia.org/wiki/Prost%C5%99edn%C3%AD_vrch_%28Orlick%C3%A9_hory%29
https://cs.wikipedia.org/wiki/Orli%C4%8Dsk%C3%BD_h%C5%99bet
https://cs.wikipedia.org/wiki/Bukovohorsk%C3%BD_h%C5%99bet
https://cs.wikipedia.org/wiki/P%C5%99%C3%ADrodn%C3%AD_park_Such%C3%BD_vrch_-_Bukov%C3%A1_hora

Stránky

https://www.suchyvrch.com/
https://www.suchak.cz/

Zpět