Sidney Bechet / Sweetie Dear etc.
30.03.2017 12:18Sidney Bechet / Sweetie Dear etc.
klasické jazzové nahrávky
To, čím byl Armstrong pro kornet a později pro trubku, znamenal Bechet pro klarinet a později pro saxofon. Podobně jako Armstrong i Bechet objevil cestu, která neměla žádné vzory, a když svůj styl propracoval do průrazně ohnivé podoby, působil naprosto neuvěřitelně. Tak charakterizuje John Fordham v publikaci Jazz jednoho z jazzmanů, jehož význam naznačuje i tím, že mu věnuje i samostatnou životopisnou kapitolu, Wikipedie hovoří o jednom z nejdůležitějších sólistů raného jazzu vedle Jelly Roll Mortona a Louise Armstronga. Pokud bychom si ho chtěli zařadit podle známých chronologických kapitol „neworleanský jazz“, „chicagský“ a „newyorský“ (Fordham tyhle dva uvádí pohromadě), „swing“, „bebop“ etc., pak to bude ta první.
Klíčový moment pro Bechetovu slávu byla Evropa. V pouhých dvaadvaceti letech vyrazil na evropské turné, kde hrál mj. v Paříži a v Londýně. Důležitější ale byl – to už po turné v USA, spřátelení se s Bessie Smith, prvních nahrávkách, hraní s Armstrongem aj. – druhý výpad do Evropy v roce 1925. Vystupoval s orchestrem Revue nègre s tanečnicí Josephine Bakerovou v pařížském hudebním divadle Théâtre des Champs-Élysées. To byla doba, kdy se jazz identifikoval s černou barvou pleti, dokonce i v Praze, jak vzpomínají pamětníci (v knize Václava Holzknechta Jaroslav Ježek a Osvobozené divadlo), dělali hudebníci s načerno namalovaným obličejem rámus z jazzového nadšení, v prvních materiálech U. S. Devětsil byl vedle fotografie Charlie Chaplina též portrét Josephiny Bakerové.
Bakerová se na turné vrátila z Belgie do pařížského varieté Folies Bergère, ostatní pokračovali do Moskvy a do Berlína, poté zpět do Paříže. Už se tolik neříká, že na některých evropských místech měl ale nejen slávu, ale i smůlu. Poprvé byl z Anglie vyhoštěn kvůli údajnému obtěžování jakési ženy (assault charge), nevinná příhoda, nicméně musel opustit zemi, v Paříži při jakési hádce mezi muzikanty zranil jinou ženu, a tentokrát musel dokonce do vězení. Nás ale zajímá spíše jeho hudební kariéra. Na počátku třicátých let si Bechet založil skupinu New Orleans Feetwarmers, v níž hrál trumpetista Tommy Ladnier (s ním se seznámil a spřátelil na zmíněném turné na zastávce v Moskvě). S Ladnierem si dokonce otevřeli společně krejčovství, když krize postihla i jejich uměleckou existenci. Záchranou byla nahrávka slavného Gershwinova hitu Summertime pro gramofonovou firmu Blue Note. A do Paříže se Bechet vrátil, tentokrát s Charlie Parkerem na poválečném jazzovém festivalu. A tentokrát v Paříži již zůstal natrvalo.
Sweetie Dear (1932)
https://www.youtube.com/watch?v=xq-rkqiOoZg
Blues int he Air, Summertime, 1939,
https://www.youtube.com/watch?v=vy0eWT4fo3k
https://www.youtube.com/watch?v=ZtVrg0vD9sY
Stormy Weather
https://www.youtube.com/watch?v=towtYP6bpBI
Rose de Picardie
https://www.youtube.com/watch?v=8WIQAtyM-60
Strange Fruit, 1941
https://www.youtube.com/watch?v=hIveGYLe_v0
Shag
https://www.youtube.com/watch?v=h90V7OwEJRM
Petit Fleur (pozdní nahrávka, skvělá)
https://www.youtube.com/watch?v=J7u9x50GGGs
a ještě jedna docela zajímavá nahrávka (řada umělců)
https://www.youtube.com/watch?v=5fkbRS9I55M
———
Zpět