Radka Denemarková / Kobold

Kdo není jen trochu zběhlý v démonologii, neví, co (reps. kdo) je kobold. Proto autorka románu s tímto názvem, ale i řada recenzí, které její vysvělení opakukjí, hned na začátku, v prvním z krátkých textů (hned po dedikaci) uvádí: Kobold – slovo německého původu. Diblík, šotek, neposeda, skřítek, strážce podzemních pokladů. Přeneseně skřet, kreatura, monstrum.

V knize je ovšem Kobold živá postava, muž s tímto jménem, který představuje to, co je jedním z hlavních témat knihy Radky Denemarkové, totiž jistý druh totality v životě, totiž nesvobody, kterou hned v prvních řádcích charakterizuje: Vymkout se není snadné. Takové sevření. Děti nedosáhnou na zámek, který matka s otcem umístí na kuchyňské dveře vysoko. Člověku schází vězení, do kterého byl zasazen. Člověk miluje vězení, ze kterého byl propuštěn.

Už onen začátek rovněž charakterizuje zahuštěnou strukturu celého vyprávění, osobitý styl spisovatelky, totiž krátké věty, časté maximy a teze, metaforické sentence, které se ocitají nespojitě s ostatním jazykovým materiálem, často rovněž stručnými větami, osamostatňovanými navíc oddělováním do samostatných odstavců. V textu se často objevují (kurzívou označené) krátké básnické texty, z velké části v němčině (autorka je germanistka a překladatelka z němčiny, jeden z důvodů, proč jsem si „profesně spřízněnou“ knihu půjčil), mnohdy ve formě jazykových hříček, připomínajících Morgensterna či permutační (experimentální) poesii, rovněž narazíme na makarónské texty (hybridní text kombinující dva jazyky).

Hella se stala na Koboldovi patologicky závislou.
das meer fehlt mir
du fehlst mir
das meer ist halb so wild (s. 60)

kobohell kennt keine grenzen
bei uns víš
ist nur
das obst saftig‘
für ewigkeit (s. 87)

ich bin erschöpft
čerpaná
červ a panna (s. 92, vše Přebytky něhy)

Poslední příklad: téma textu, připomínající trochu Morgensternův Trychtýř („ořezávaný text“), v prvním řádku virtuálně přeloženém jako „jsem vyčerpaná“ s hříčkou na posledním řádku, vytvořeném „rozlomením“ slova (a pocitu) na dvě slova, sémanticky odpovídající „vyčerpání“.

Jak je i z předchozího zřejmé, tyto texty představují jedno z vláken sdělení o řečené totalitě/podřízenosti Helly Koboldovi. Ke komplikovanosti celého textu přispívá i několikerá vypravěčská perspektiva (proměna hlediska), která je výraznější v prvním ze dvou příběhů, označeného jako Přebytky něhy, zatímco v tom druhém, kratším (polovičním, zhruba stostránkovým) označeném jako Přebytky lidí, je perspektiva i samotný syžet jednodušší, méně komplikovaný. Také zde si literární kritika všímá něčeho, co je očitě viditelné na první pohled, tvoří i určitou zvláštnost (existují takové knihy, ale je to spíš rarita), totiž oboustranné – „dvojromán. Dva příběhy v jedné knize jako dva živly – voda a oheň, který viděné přetavuje. Nebo dvě řeky slité v jeden tok?“ (záložka knihy na „modré“ straně), kdy je ponecháno na čtenáři, z které strany se pustí do čtení. Barva téhož obrazového motivu na obálce, předsádky, titulu a textů před začátkem vlastního vyprávění je z jedné strany (O vodě) modrá, z druhé strany (O ohni) oranžová.

Tomu odpovídá i zmíněná vypravěčská perspektiva – zatímco u Přebytků něhy je s onou komplikovaností ženská, včetně ich-formy (vyprávění v 1. osobě) dcery Helly, příběhem jejíž židovské matky za války příběh začíná, příběh o Přebytcích lidí pak vypráví muž, „kníže Krvepolský“, mentálně zaostalý pracovník pohřební služby, který je přitahován krásnou cikánkou Justýnou, v er-formě. Protiklad je i v časovém rozpětí, které zahrnuje v prvním případě celé půlstoletí (svým způsobem ještě více), v druhém se omezuje na krátké trvání jednoho roku: „Kratší příběh z dvojrománu je o vdově Justýně, která v malinkém bytě pro neplatiče vychovává devět dětí uprostřed bídy vysněného blahobytu kapitalismu.“ (Klára Kubíčková) A mohli bychom pokračovat – nebudu opakovat už řečené v recenzích, odkazuju na ně: Nejvíce na kořen věci jsou (z mého pohledu) text Evy Klíčové 2 v 1 čili Konec trilogie či Kateřiny Kadlecové Román ohně a vody.

Aspekt živlů prostupuje celou sémantiku příběhu. Jeden z příkladů za všechny, z rozhovoru dcery a matky:
„Původ je původ a krev není voda, ta země nemá moře a lidé se zemí, které nemají moře, jsou úzkoprsí a zákeřní a nečitelní, chybí jim velkorysost a nadhled, věř mi. Neznají horizont, který by je inspiroval k přemýšlení, co je za ním. Lidé s mořem chtějí vědět, co je za horizontem. Lidé bez moře nemají horizont.“ (Přebytky něhy, s. 73)

Jiný příklad, vztahující se k vodě i ohni, zároveň vlastně i reflexe tvůrčího úsilí autorky samotné: Hella v rozhovoru s profesorem Brodem, který je do ní zamilovaný (Přebytky něhy, s. 56)
„Psát. Schovat se do vět. Schovat se do slov. Jinak a znovu.“
„Zmizíme odsud.“
„Nalézt pravdivá slova –“
„Ano. Najdeme je.“
„Které odpovídají našemu stavu vědomí.“
„Ano, drahá.“
„A proměněnému světu. To musíme.“
Hella z police vyrve knihu, lituje v ní, prohrabuje.
„Tady byla ta věta. Překládali jsme ji spolu…“
Doktor Brod jí opatrně vyjme knihu z mokrých prstů a zaklapne.“
„Spálenou rukou psát o povaze ohně.“
„Spálené mám obě ruce. Oheň popíšu.“

„Kniha o podobách neudolatelné lásky a rafinovaného násilí“ (modrá záložka) je součástí volné trilogie autorky s předchozími díly A já pořád kdo to tluče (2005) a Peníze od Hitlera (2006), čímž uzavírá trilogii o „středoevropském dvacátém století“ (E. Klíčová). Knížky, oceněné literárními cenami (Peníze od Hitlera Magnesií Literou, Kobold Cenou Josefa Škvoreckého), nejsou čtenářsky jednoduché. Ale jednoduché nejsou ani témata, která se po léta „zametají pod koberec“ a která autorka, možná i právě proto, že je bilingvní, odhaluje. Na Festivalu spisovatelů Praha se v interviewu s názvem Čeština je hostina pro šlechtice vyjádřila takto:
 

Věcem nelze uhýbat. Jsou cesty pohodlnější, ale ty mě nezajímají. Člověk musí mít sílu odejít a začít znova. Nezapadat do struktur a rolí. Když se člověk odpoutá, získá zároveň svobodu a odpovědnost. V české společnosti je jednoduché zapadat - a lišit se je vždycky podezřelé.

Kobold
https://nakladatelstvi.hostbrno.cz/nakladatelstvi/ceska-beletrie/kobold-613
Recenze, rozcestník
https://denemarkova.cz/press/book-reviews/
Eva Klíčová
https://nakladatelstvi.hostbrno.cz/ohlasy/kobold/2-v-1-cili-konec-trilogie
Kateřina Kadlecová
https://nakladatelstvi.hostbrno.cz/ohlasy/kobold/roman-ohne-a-vody

Radka Denemarková
https://cs.wikipedia.org/wiki/Radka_Denemarkov%C3%A1

Čeština je hostina pro šlechtice
https://nakladatelstvi.hostbrno.cz/ohlasy/radka-denemarkova/cestina-je-hostina-pro-slechtice