Překladatelská moucha

Téma, které mělo být pojednáno na tomto místě a které mělo svou váhou či závažností být protipólem tématu, které je v titulu (Překladatelská moucha), mi uniklo. Na pomezí snu a probouzení vyplavily další a další nárazy energie mluvené řeči z vedlejšího pokoje přes nezavřené dveře v telefonátu, v němž znovu a znovu přicházely další a další sekvence s příkladnou naléhavostí, reakce s prolamovanou intonací údivu a smíchu, ony obrazy, které jsem chtěl zachytit v textu a které postupně, přes marné pokusy se k nim vrátit, soustředit se k věci samotné, uplývaly nenávratně do nebytí. Protože právě tyhle stavy vědomí, pokud je nereflektujete okamžitě, nemohou se stát vzpomínkou, kterou byste si znovu vybavili.

Co mám dělat? Mám nadávat, třískat dveřmi? Od vedle po celý den v určitých chvílích štěká celé minuty pes, dožaduje se pozornosti, soused, který zvláště v dobách veder při svém zdravotním stavu nezvládá jít s ním na procházku, sedí nehnutě hodiny u svých ryb v rybníčku, který si nechal vybudovat, ne snad apaticky, ale maximálně otočí hlavu, ruce složeny v klín, a občas rybám hodí nějaké krmení, pes, nevychovaný miláček, absolutně nereaguje na nějaké příkazy. Zaplať pámbu nekokrhá už urputně šílený kohout, který mě minulý rok přiváděl k nepříčetnosti, ale zřejmě i někoho dalšího, protože ho zabili. Občas někdo seká trávu, vrtá cosi elektrickou vrtačkou, nedávno zřejmě v bytě, kde umřela sousedka, její děti něco předělávali, naproti je jiný soused, který po léta pořád před domem něco kutí, řeže, brousí, běží míchačka a v noci jsou puštěná světla, aby viděl na to, co dělá, budiž, to mě nerozčiluje, i když je otázka, zda právě i tohle vše neodvane do nenávratna něco, na co jsem právě myslel a co jsem chtěl zaznamenat.

Možná to je ono téma, které nahradilo ono původní, které mi uniklo. Ona představa toho, co zmizí, nepodaří se zachytit z různých důvodů, také z vlastních limitů, kdy třeba bolesti zad znemožní patřičně se zkoncentrovat a musí pak myslet na to, na jak dlouho může usednout k počítači, aby druhý den nebyl člověk nemožný.

K ránu mi kolem ucha zabzučela menší moucha, zřejmě se lekla chlupů v uchu, protože jsem se ani nestačil ohnat, než by se do těch záhybů zamotala. Snažím se se všemi bytostmi kolem sebe přátelsky vyjít, malé mušky mi nevadí, pokud to nejsou přemnožené octomilky, snad ani mravence bych nezabíjel, když zjistí nějakou cestičkou, že je na kuchyňském stole něco sladkého, už vůbec neničím pavučiny, když se někde nějaká objeví, nemilosrdný jsem jen vůči molům, od nichž si nechci nechat zničit půlku šatníku, a mouchám, vlastně z důvodů popsaných výše, pro jejich dotěrnost a vlezlost, jakkoli samozřejmě vím, že je to jejich modus vivendi a to, že jej nazývám dotěrností a vlezlostí, je můj pohled na věc. Plácačku na mouchy mám nicméně stále po ruce a pokud ta odporná bytost nezmizí, je to její konec, kolem hlavy sem tam mi přeletovat nebude, chci mít klid, když už ho mohu mít.

Nejspíš v nějaké souvislosti s mnohojazyčností Komenského a kulturních projektů v minulých desetiletích, jimiž jsem se v minulých dnech zaobíral, jsem si najednou řekl v několika jazycích větu „Odněkud přiletěla moucha.“ U srovnání němčiny a angličtiny mi cosi začalo vrtat hlavou, totiž oné naléhavosti, náhlosti, ultimativnosti, s níž jsem si její výskyt představoval, se mi zdálo, že odporuje nutné užití neurčitého členu v němčině. „Von irgendwoher ist eine Fliege eingeflogen.“ Eine Fliege, nějaká moucha, v tomto jazyku je neurčitý člen v některých případech identický s číslovkou, tj. je to také jedna moucha, zatímco v angličtině jsou to dvě různá slova, „one“ a „a“ (jedna, neurčitý člen). Ale, „Odněkud přiletěla nějaká moucha,“ to není ten význam, jak jsem se pokusil popsat, a „die Fliege“, moucha jako substance, to použít nelze. Co s tím? Nevím, to je tak delikátní záležitost, že bych se musel poradit s rodilým Němcem – „nějakým“ rodilým Němcem, i když myslím na Friedricha, pravidelného návštěvníka Šrámkovy Sobotky, ten by si určitě věděl rady, pro jazyk má úžasný cit.

Protože každý běžný člověk (ne nějaký) by asi řekl spíš, že to je prostě blbost. Já bych odpověděl, že nikoli, že je to překladatelská moucha.