Podzimní koncerty PSO

25.11.2013 00:14

V sérii podzimních koncertů – v pondělí 28. 10. 2013 v Masarykově divadle v Jičíně u příležitosti 95. výročí vzniku Československa, 15. 11. 2013 v Městském divadle v Železném Brodě a 17. 11. 2013 v Kulturním centru Golf v Semilech, tentokrát s názvem PSO studentům, tedy v souvislosti se Dnem boje za svobodu a demokracii (svátek 17. listopadu), si Podkrkonošský symfonický orchestr připravil opravdu velkolepý program. Slovo velkolepý používám uváženě, s kritičností vůči všemu pompéznímu či teatrálnímu či příliš patetickému, ale orchestr se tímto směrem vydal a udělal pro tuto možnost růstu v poslední době hodně a není snad ani možné tak nápadné momenty možné nezmínit: nejde jen o výběr náročného a poslechově rozhodně atraktivního hudebního materiálu, ale i o rozšíření členské základny a v neposlední řadě použití nástrojů. Stručně vysvětlím v opačném pořadí:

Orchestr nejenže investoval do několika nástrojů, jakými disponují prakticky pouze profesionální orchestry (velký buben Adams, tympány a další bicí nástroje), ale zapůjčil si pro provedení podzimního repertoáru nástroje, které neměl k dispozici – velký gong Paiste (stěhuje jej několik lidí), zvon (byl potřeba jeden) ze sady zvonů, na jevišti se objevila i harfa – vše nástroje ve statisícových částkách. Málem bych zapomněl na kontrafagot, jeden ze čtyř ve skupině fagotů. S tím souvisí už bezprostředně i nástrojové obsazení:

Na kontrafagot hrál na dvou koncertech Bedřich Kameník, ředitel pražské ZUŠky, který v minulé sezóně orchestr rovněž dirigoval, a – tak se to děje v profi orchestrech – na koncertu, jehož se nemohl zúčastnit, sehnal záskok, jiného kontrafagotistu, Luboše Faita. Nemusím poznamenávat, že kontrafagotistů je nejen v Praze jako šafránu. A podobně s harfou přijela i harfenistka Nikola Bergmanová, stejně jako celá řada dalších muzikantů, které jmenovitě neuvádím, z Liberce, odkud je vozí (v mnohém doslovně) Graziano Sanvito, dirigent orchestru, který v Liberci působí jako učitel ZUŠky a hudebník v Divadle F. X. Šaldy. Jednu osobu však přece jen zmíním, totiž jeho ženu, vynikající violoncellistku Vladimíru Juráskovou Sanvito, jednu ze tří sólistů ve skladbě Davida Poppera Requiem – vedle jejích dvou žáků, Pavla Svobody a Barbory Šťastné. Posledním ze sólistů, kterého jsem ještě neuvedl, stejně jako Vladimíra Sanvito profesionála, byl Jakub Mašek, syn koncertního mistra Jaroslavy Petráskové. Zmiňuju tyto souvislosti i proto, že v oficiálních materiálech (programech, novinových článcích) pro ně nebylo místo, a také proto, abych ozřejmil, jak se „rozrostl“ orchestr z nějakých pětačtyřiceti hráčů v minulých letech na faktických třiasedmdesát, jak kdosi spočítal v Jičíně.

Kvalitativně se vyznačovaly podzimní koncerty i výběrem repertoáru, a vedle samotné dramaturgie mám na mysli i skutečnost, že orchestr provedl skladbu Petra Matouška, který působí v orchestru řadu let jako hráč na bicí nástroje, a kromě absolutoria krajinářství na ČZU v Praze je zároveň studentem skladby na Konzervatoři Jaroslava Ježka. Skladbu, která je druhou premiérou skladby věnované přímo orchestru (tou první byla Semilská ouvertura Eduarda Douši), nazval quasilatinsky ProPsum. Nebudu kopírovat obsah programové brožurky ke koncertům a zmíním stručně už jen skladby, které se na koncertech hrály: Zahajovala je Akademická předehra, op. 80, Johannesa Brahmse (1833-1897) z roku 1889, po zmíněné Matouškově skladbě následovalo Requiem, op. 66, Davida Poppera (1843-1013), zkomponované pro tři violoncella a orchestr (hraje se rovněž s klavírem), Pomp and Circumstance č. 1, op. 39 anglického skladatele Edwara Elgara (1857-1934). Druhá část koncertu byla pak vyhrazena ruské romantické hudbě, Předehře k opeře Ruslan a Ludmila Michaila Ivanoviče Glinky (1804-1857), Koncertu pro trombón Nikolaje Rimského-Korsakova (1844-1908, sólista Jakub Mašek) a konečně Noci na lysé hoře Modesta Petroviče Musorgského (1839-1881). V obou koncertech studentům byly zařazeny ještě dvě skladby českých klasiků, Pochod studentských legií Bedřicha Smetany (1824-1884)a Polka B dur Antonína Dvořáka (1841-1904) – hned po první skladbě, zmíněné Brahmsově Akademické předehře.

https://pso.ic.cz/

Koncerty PSO na webu
https://www.kzmj.cz/kzmj/masarykovo-divadlo-a-venkovni-akce/1791-oslavy-95-vyroci-vzniku-samostatneho-ceskoslovenska

https://www.nasepojizeri.cz/semilsko-aktualne/k-vyroci-sametove-revoluce-v-brode-zahraje-symfonicky-orchestr/?aktualitaId=28265

Fotky na portálo PSO na Rajčeti
https://pso.rajce.idnes.cz/Koncert_17-11-2013_Semily/

Moje recenze PSO ze starších - ale letošních koncertů na Dvořákově festivalu
https://www.ceskedotekyhudby.cz/dvorakuv-festival/recenze/dvoakv-festival-2013

Zpět