Místo nahoře

Poznámky o architektuře
Jedno z letošních (2011) speciálních vydání časopisu Týden o bydlení a architektuře se jmenuje Místo nahoře. Protože mne lesk a bída naší polistopadové architektury zajímá, udělal jsem si pár poznámek.

V článku Nejlepší architekti & stavby se objevují v různých souvislostech jména Josef Pleskot, Zdeněk Fránek, Alena Šrámková, Adam Rujbr. Z tradičních jmen a staveb samozřejmě padlo jméno barokního mistra Kiliána Ignáce Dientzenhofera, Tančící dům Franka Gehryho a Vláda Miluniče, vila Tugendhat od Ludwiga Mieseho van der Rohe. Ze staveb nových například plavecký bazén Kraví Hora v Brně od ateliéru D.R.N.H., generalizovaná Černá kostka v Ostravě (Kuba a Pilař) a Národní knihovna od Kaplického, vysílač a horský hotel Ještěd Karla Hubáčka. Obhajoby se dočkal i „zatracovaný“ Karel Prager. V anketě týdne bylo označeno jako pět nejvýznamnějších architektů české současnosti vedle uvedeného Pleskota a Šrámkové na první místě Karel Hubáček, Emil Přikryl a Stanislv Fiala, jako pět nejvýznamnějších architektů české historie vcelku očekávaně Dientzenhofer, Santini-Aichel, Gočár, Plečnik a Loos. Na vyobrazeních dále jsou kostel sv. Václava v Praze Vršovicích od Josefa Gočára, Galerie Benedikta Rejta v Lounech  Emila Přikryla, Národní technickál knihovna v Praze Dejvicích od studia Projektil architekti, ústředí ČSOB v Praze Radlicích od AP Altelieru, Josefa Pleskota.

V rodném Zlíně bylo podle Evy Jiřičné, o níž je zde článek, postaven komplex Kongresové centrum a sídlo Univerzity Jana Bati. (zde na fotografiích na Rajčeti v albu Luhačovice)

Josef Pleskot propojil průchod valem Prašného mostu, za ráci získal v roce 2004 Brick Award, cenu za nejlepší cihlovou stavbu Evropy.

Hnídiště slavných je fotoreportáž o sídlech nejbobohatších lidí j. Jennifer Anistonové, Mukeše Ambaniho, Larry Hagmana, Marka Zuckerberga, Angeliny Jolie a Brada Pitta, Clinta Eastwooda, Neila Younga či Scarlet Johanssonové. Jak mám Younga či Eastwooda rád, tak stavby jsou pěkný humus, aspoň podle fotek, jen Zuckerberg má normální vilu.

Jako specialista na „vysokorozpočtové bydlení“ je označován Radan Hubička. Bytový dům ve tvaru „V“ na pražské pankrácké pláni je jeho návrh, pracoval i ve Vídni, má vizi polyfunkčního centra ve městě Kao-siung na Tchaj-wanu. Jeho otec Stanislav, také architekt dostal cenu Grand Prix za celoživotní dílo.

V jednom článku je uvedeno, že v žádné jiné evropské zemi se nelze setkat s tolika typy lidové architektury jako v Česku. Je zde uveden seznam vesnických památkových rezervací. Z pohledu Jičíňáka je tu nejbližší Vesec (u Sobotky), Karlov, část městečka Lomnice nad Popelkou, Trávníky (Železný Brod) či Horní Štěpánovice v okrese Semily.

Jeden článek je věnován „dobrým adresám“, tedy nejžádanějším lokalitám v Česku, jiný nárůstu pasívních domů, jichž je nejvíce u Brna, kde je to blízko do Rakouska, tam je tento typ stavby běžný. Další článek je o rekonstrukcích (vítěz Grand Prix architektů 2011 Petr Burian, 41), jiný o „bytovkách“ pro 21. století, ještě jiný o proměnách českých zahrad.

Součástí tohoto článku nejsou žádné odkazy. Jeho příspěvek je v tom, že je excerptem.