Mark Tobey

Američan, narozený v roce 1890 v Centerville, je považován za pionýra amerického abstraktního expresionismu. Známé jsou jeho „bílá psaní“ (White Writings), ovlivněná blízkovýchodním malířstvím a kaligrafií, díla ve světlých barvách s abstraktními síťovými strukturami, podobnými filigránům, provedenými smíšenou technikou.
Z Wisconsinu se v dětství přestěhoval s rodinou do blízkosti Chicaga, kde získal první výtvarné školení, a později do New Yorku, kde se živil jako portrétní malíř a módní kreslíř pro časopis Vogue a jiné časopisy. V roce 1918 přijal víru Bahá'í, vzniklou v 19. století (jejím prorokem byl Bahá'u'lláh, narozený v Teheránu a považovaný za posledního z řady Božích Poslů po Abrahámovi, Buddhovi, Ježíšovi či Mohamedovi, centra má v Izraeli).
V roce 1922 se přestěhoval do Seattlu a působil jako učitel na výtvarné škole Cornish College of the Arts. S technikami čínské malby se seznámil právě v této době prostřednictvím čínského malíře Tenga Kwei, kromě cesty do Paříže se v polovině dvacátých let vydal na Blízký Východ. Ve třicátých létech vyučoval na Dartington Hall School  v anglickém hrabství Devonshire. V roce 1934 podnikl cestu do Číny a následně do Japonska, kde pobýval několik měsíců v zenovém klášteře (to bylo ještě v době před módou, do níž přišly zenové kláštery po druhé světové válce, kdy se s východní kulturou seznámili američtí vojáci při svém pobytu v Asii). V zenovém klášteře v Kyotu se zabýval vedle samotného učení i spřízněnými uměleckými projevy, totiž básněmi haiku či kaligrafií (Můžeme tady podotknout, že kromě malířství byl Tobey také básník a rovněž se věnoval i hudbě.) Do Seattlu se vrátil v roce 1939.
Obrovskou popularitu mu získala samostatná výstava se zmíněnými „White Writing Paintings“ v galerii Willard Gallery v New Yorku.  Vbrzku přibyly do Tobeyho uměleckého životopisu další prestižní položky: Mezinárodní reputaci získal cenou za malířství na Benátském bienále (Biennale di Venezia) v roce 1958 a dvojí účast na mezinárodní výstavě documenta  v Kasselu (1959 / II a 1964 / III, pzn. účast dvakrát za sebou na této přehlídce nejnovějších tendencí je mimořádná).
1960 se usídlil Mark Tobey se svým přítelem Pehrem Hallstenem v Basileji poté, co švýcarská Galerie Beyeler od něj zakoupila 40 děl. V šedesátých letech následovaly další důležité výstavy, totiž v Muzeu moderního umění v New Yorku (1962), ve Stedelijk Museum v Amsterdamu (1966) či v Museum Folkwang v Essenu (1989). Ta poslední zmíněná byla ovšem už posmrtná, neboť umělec zemřel v Basileji v roce 1976. Dva roky před smrtí, v roce 1974, mu Smithsonian Institution ve Washingtonu udělala první velkou retrospektivu.
Zajímavou kapitolou je srovnání některých obrazů ze série „Texturologies“ známého francouzského malíře Jeana Dubuffeta s Tobeyovými „White Writings“. Možné úvahy o plagiátorství zamítl Dubuffet poznámkou „Člověk není nikdy sám.“ Je to tak. Kdybychom postavili vedle sebe řadu obrazů autorů, které řadíme k abstraktnímu expresionismu, informelu či tachismu, našli bychom výrazné shody, které hovoří o intenzitě podobného směřování doby a nikterak nevylučují originalitu a individualitu jednotlivých tvůrců.

https://de.wikipedia.org/wiki/Mark_Tobey
https://www.kunstaspekte.de/index.php?action=webpages&k=304
https://www.mark-tobey.de/
Ukázky z díla
https://www.hachmeister-galerie.de/HACHMEISTER_eng/artists/Mark_Tobey_eng/mark_tobey_eng.html
https://www.fosterwhite.com/dynamic/artist.asp?ArtistID=61
https://krisztinaasztalos.blogspot.com/p/masters-of-art-ii-abstract.html