Máme Polsko přečtené?
08.05.2010 14:57Máme Polsko přečtené?
Polská literatura, polská kniha na knižním veletrhu Svět knihy 2010
(po delším úvodu, kterému jsem se nemohl vyhnout)
I.
Psal jsem nedávno (v článku Cesta do Zhořelce) o tom, že mnohdy příliš neznáme to, co máme za rohem – zatímco ke vzdálenějším místům vzhlížíme, ty, které máme na dosah ruky, považujeme tak nějak za samozřejmé. Kdosi mi v diskusi řekl, že je to „sousedský komplex“. Obyvatelé zemí, které sousedí, často dokonce nejen že nemají přátelské vztahy, ale nevraží na sebe, mají k sobě kritické výhrady, někdy se dokonce nemají rádi. Vlastně se dá uvést množství příkladů – Německo/Francie, Polsko/Německo, nevím jestli v současnosti Dánsko/Švédsko… Každý si doplní možné důvody v konkrétních případech, historické spory o území, vzájemná provinění, mnohdy krvavá – příkladem z poslední doby, kde se dokonce s onou obrovskou tragédií dá na druhé straně hovořit o určité katarzi, jsou mrtví z letadla, které letělo do Katyně.
Karel Hynek Mácha říkal, že my Češi bychom se měli více orientovat na Polsko než na Rusko. Dnes Češi cestují s oblibou do Paříže, Londýna, neřku-li do vzdálenějších zemí, k moři do Chorvatska. Sousední zemi, která má stejně bohatou kulturní historii jako Francie, skoro přehlížíme, možná proto, že ji vnímáme jako příliš „sterilní“, tak totiž vnímáme upravenost německých obcí a krajiny (i když příslušníci mladší, otevřenější generace stáčejí zraky alespoň k Berlínu), do Rakouska se pravda jezdí lyžovat a dá se říci, že se jezdí do Vídně (nostalgie po staré monarchii?). Polsko, sousední slovanskou zemi (tenhle argument bohužel nefunguje), zemi, s níž máme úzce provázánu historii naší země (historie bohužel skoro nikoho nezajímá) neznáme.
I když, mám-li si udělat osobní účet, sice už tady ve východních Čechách nevyrážíme na nájezdy na tržiště do Sklářské Poreby, do Klodska či do Jelenie Gory jako před Listopadem, ale třeba Sobotka (vím to, protože tam je moje žena ředitelkou školy) má družbu s polskou Sobótkou, Semilští v rámci Euroregionu Nisa podnikají nejrůznější kulturní akce (např. Parohatá města), v Jičíně jsme navázali kulturní vztahy s městem Svídnica, s níž máme mnoho společného v historii (to by byl jiný článek, byl jsem s muzikou v obci Krzyzowa/Kreisau, kde se v listopadu 1989 sešli Helmut Kohl a Tadeusz Mazowiecki a stvrdili dohodu o polsko-německých hranicích).
Ale abych se konečně dostal k tématu. V Světě knihy, letos nesmírně rozsáhlým projektem, je jedním pilířů polská kniha. V novinách se píše o Wisławě Szymborské a o dalších takřka dvou desítkách polských spisovatelů, kteří navštíví Prahu. Rád bych se, při vědomí vlastního deficitu znalostí, na polské autory a knížky, trochu podíval.
Kdybych si měl udělat jakousi revizi, nebylo by to s čtením polské literatury příliš slavné. Tak samozřejmě takové ty školské vědomosti o polském romantismu (Adam Mickiewicz, Juliusz Słowacki), pak Henryk Sienkiewicz, jehož romány jsem hltal jako malý kluk, později Joseph Conrad, kterého však vnímám spíše v kontextu anglické literatury, přestože se v Polsku narodil a Poláci si jej řadí mezi své autory, podobně jako třeba my Kunderu, Bolesław Prus, jehož román Farao mne kdysi fascinoval také ve zfilmované podobě, pojmem sci-fi, které jsme také čítali, byl Stanisław Lem, a pak pár knih, románů či básnických sbírek od autorů jako Jerzy Andrzejewski (Popel a démant, též film). Czesław Miłosz, nositel Nobelovy ceny (stejně jako Sienkiewicz či Reymont). V poslední době mě zaujala knížka Mariusze Szczygiela Gottland, která je ovšem o Čechách (autor je bohemista, jeho pohled je pozoruhodný). Na I-literatuře (už zase funguje normálně, díky) je o polské literatuře mraky informací, žel nestíhám ani všechny články přečíst. Vlastně mám pocit, že skoro vykreslenější mám obraz o polském filmu, Andrzej Wajda byl pro naši generaci kultovním režisérem.
II.
Polská literatura je jedním z pilířů letošního – 16. mezinárodního knižního veletrhu a literárního festivalu Svět knihy Praha 2010. „Máme Polsko přečtené?“ zní motto tohoto programového bloku festivalu. Lidové noviny věnovaly ve svém pátečním vydání 7. května 2010 festivalu šestistránkovou přílohu, kromě úvodní strany s portrétem nositelky Nobelovy ceny Wisławy Szymborské jsou dvě strany věnovány polské literatuře. Prahu navštíví sedmnáct polských spisovatelů, vedle Szymborské mj. Dorota Masłowska, Olga Tokarczuková, Michal Witkowski či Marek Krajewski.
Dorota Masłowska (1983), vnímaná jako kontroverzní autorka, na druhé straně coby zjevení, možná už pro svůj věk (první knihu vydala v devatenácti letech), ale i pro svůj údajný cynismus. Studovala kulturologii na univerzitě v Gdaňsku, ve Varšavě, pobývala rovněž v Praze, v roce 2009 obdržela prestižní německé stipendium DAAD (to mj. kdysi pomohlo odstartovat kariéru M. Knížáka), které představuje roční pobyt v Berlíně. Její knihy – Červená a bílá, Královnina šavle (obě přel. Barbora Gregorová), divadelní hra Dwoje biednych Rumunów mówiących po polsku. Bylo by možné ji v něčem srovnávat s naší Petrou Hůlovou? Jen okamžitý pocit, možná jen věc generační, ale jistá otevřenost určitě.
Olga Tokarczukowá (1962), autorka, která se počítá ke generaci časopisu bruLion. Největší úspěch její třetí kniha „Pravěk a jiné časy“ (1996, česky 1999), další (obě ovněnčené literární cenou Nike), „Denní dům, noční dům“, zajímavá svým tématem česko-polského pohraničí, kam se uchýlila i ona sama před městskou civilizací, či „Běguni“, „postmoderní román o nomádství“ (recenze Petra Havelková: Postmoderní román o nomádství, Host, 9.4. 2009). V Praze představí svůj nový román „Svůj vůz i pluh veď přes kosti mrtvých“.
Michal Witkowski (1975), spisovatel, žurnalista a vydavatel kulturní revue Halart, žije ve Varšavě. Autor, kterého proslavil román o gayích a prostitutech Chlípnice (česky 1008) – tak ho uvádí článek Panoráma polských literárních hvězd v LN. V Praze bude autor, který se hlásí k této sexuální orientaci a řadí se tak do proudu gay literatury, a který vystudoval polonistiku ve Vratislavi a debutoval knihou Copyright, číst úryvky z knihy Královna Barbora.
Marek Krajewski (1966). Ve zmíněném článku v LN je uváděn jako polský Raymond Chandler, na stránkách Polského institutu je představován jako král polské detektivky a jeden z nejslavnějších obyvatel Vratislavi. Vytvořil postavu policejního detektiva Eberharda Mocka, z jeho šesti románů jsou do češtiny přeloženy dva, „Smrt v Breslau“ a „Konec světa v Breslau“. Breslau proto, že dnešní polská Wroclaw byla před válkou městem německým s tímto jménem.
Odkazy
Jelenia Góra, Euroregion Nisa, Svídnice, Krzyzowa, Vratislav
https://cs.wikipedia.org/wiki/Jelenia_G%C3%B3ra
https://pl.wikipedia.org/wiki/Jelenia_G%C3%B3ra
https://cs.wikipedia.org/wiki/Euroregion_Nisa
https://pl.wikipedia.org/wiki/Euroregion_Nysa
https://de.wikipedia.org/wiki/Euroregion_Nei%C3%9Fe
https://de.wikipedia.org/wiki/Euroregion_Nei%C3%9Fe
https://cs.wikipedia.org/wiki/Sv%C3%ADdnice_%28Polsko%29
https://pl.wikipedia.org/wiki/%C5%9Awidnica
https://de.wikipedia.org/wiki/Krzy%C5%BCowa
https://www.krzyzowa.org.pl/
12. listopadu 1989 se zde konala mše smíření, německý spolkový kancléř Helmut Kohl a polský premiér Tadeusz Mazowiecki potvrdili, že nebudou žádné nároky na změnu hranic (současné hranice Odra-Nisa), s nimiž se v historii tolikrát hýbalo. Už jen názvy těchto míst ukazují, jak složité historické vztahy, které zasahovaly oba národy, tu byly. Teď si nevzpomenu, v které knížce si krásně hraje překladatel (ka?) s názvy slezské metropole Vratislav/Breslau/Wroclaw.
https://de.wikipedia.org/wiki/Internationale_Jugendbegegnungsst%C3%A4tte_Kreisau
https://de.wikipedia.org/w/index.php?title=Datei:Internationale_Jugendbegegnungsst%C3%A4tte_Kreisau.JPG&filetimestamp=20050704182344
https://de.wikipedia.org/w/index.php?title=Datei:Schloss_Kreisau_heute.JPG&filetimestamp=20050705182305
https://de.wikipedia.org/w/index.php?title=Datei:Plan_der_IJBS_Kreisau.jpg&filetimestamp=20091104170245
V roce 1998 bylo v prostoru rekonstruovaného malého šlechtického sídla či zemědělské usedlosti s malým zámečkem otevřeno „Mezinárodní místo setkávání Kreisau“, celým jménem pod jménem „Mezinárodní nadace evropského porozumění“ - Fundacja Krzyżowa dla Porozumienia Europejskiego.
https://cs.wikipedia.org/wiki/Vratislav_%28m%C4%9Bsto%29
https://pl.wikipedia.org/wiki/Wroc%C5%82aw
Polská literatura
https://cs.wikipedia.org/wiki/Henryk_Sienkiewicz
https://cs.wikipedia.org/wiki/Boles%C5%82aw_Prus
https://cs.wikipedia.org/wiki/Stanis%C5%82aw_Lem
https://cs.wikipedia.org/wiki/Czes%C5%82aw_Mi%C5%82osz
Wisława Szymborska
https://cs.wikipedia.org/wiki/Wis%C5%82awa_Szymborska
https://www.literarky.cz/noveknihy/co-nas-zaujalo/1458-knini-premiera-tydne-wislawa-szymborska-okamik-dvojteka-tady
Svět knihy 2010
https://www.bookworld.cz/cz/menu/uvodni-informace/
https://www.svetknihy.cz/cz/menu/
https://www.bookworld.cz/cz/menu/program-veletrhu/zahranicni-hoste---polsko/
https://www.polskyinstitut.cz/
v Lidových novinách
https://www.lidovky.cz/panorama-polskych-literarnich-hvezd-dv5-/ln_noviny.asp?c=A100507_000146_ln_noviny_sko&klic=236847&mes=100507_0
https://www.lidovky.cz/hledej.asp?search=Polsk%E1+literatura&hledej.x=0&hledej.y=0&hledej=hledej
Dorota Masłowska
https://cs.wikipedia.org/wiki/Dorota_Mas%C5%82owska
https://pl.wikipedia.org/wiki/Dorota_Mas%C5%82owska
https://www.iliteratura.cz/clanek.asp?polozkaID=16959
https://www.polskyinstitut.cz/?d=program&i=374&lng=cz
Olga Tokarczuková
https://www.nakladatelstvi.hostbrno.cz/cs/nakladatelstvi/by-autori/t/olga-tokarczukova
Michał Witkowski
https://cs.wikipedia.org/wiki/Micha%C5%82_Witkowski
jiné odkazy na polskou literaturu
Mariusz Szczygiel
https://www.odaha.com/tomas-odaha/recenze/cetba/mariusz-szczygiel-gottland
https://www.kosmas.cz/knihy/134777/gottland/
https://aktualne.centrum.cz/blogy-a-nazory/clanek.phtml?id=273831
https://www.iliteratura.cz/clanek.asp?polozkaID=21937
https://respekt.ihned.cz/spisovatele-o-knihach/c1-42152270-mariusz-szczygiel-gottland
Witold Gombrowicz
https://respekt.ihned.cz/spisovatele-o-knihach/c1-42327460-svet-je-stomilionkrat-bohatsi-nez-by-bylo-zdravo
https://cs.wikipedia.org/wiki/Witold_Gombrowicz
https://www.gombrowicz.pl/
https://www.iliteratura.cz/spisovatel.asp?spisovatelID=262
Slawomir Mrožek
https://cs.wikipedia.org/wiki/S%C5%82awomir_Mro%C5%BCek
https://www.databazeknih.cz/zivotopis/s-awomir-mro-ek-4997
https://divadla.kdykde.cz/cinohra/praha/22533___kouzelna-noc---slawomir-mrozek
———
Zpět