Little Richard / Tutti Frutti

Little Richard / Tutti Frutti
příběhy slavných songů

Teprve s odstupem času si naplno uvědomuju, jakým musela tahle smršť energie být šokem pro ty, kdo byli zvyklí na uhlazené melodie, a nebyly to jen ty „ve světě“, ale i „u nás“ (takovým vzorovým příkladem byla dvojice Milan Chladil s ještě dnes žijící Yvettou Simonovou, nevím, jestli ještě dnes někdo zná třeba Rudolfa Cortése). Z onoho hlediska, na které se snažím soustředit, totiž na textovou složku písně, je pak zajímavý onen emotivní začátek „wop bob a lu bop, a wop bam boom“, který je dokonalejším vyjádřením odvázanosti zpěváka než jakákoli slova diskurzívní řeči (není jediným, tuto formu, zvanou scat, v tomto případě napodobující frázi na bicí nástroje, bychom mohli sledovat coby samostatné téma). A ovšem, když se řekne Tutti Frutti, může si také televizní pamětník vzpomenout na německý pořad tohoto názvu, moderovaný Hugo Egonem Balderem, natáčený v Itálii a vysílaný na televizním kanále RTL na začátku devadesátých let před jedenáctou v noci.

Přece jen ale raději zůstaňme u afroamerického zpěváka, pianisty a songwritera, jehož největší přínos byl v polovině padesátých let minulého století, kdy, jak říkají historikové populární hudby, proměnil R&B (rhythm and blues) na rock´and´roll a stal se jedním ze zásadních inspirátorů všech oněch dalších, k nimž patřil Elvis, James Brown, Mick Jagger, ale i členové Beatles, Ian Gillan, Jimi Hendrix, atd., a kdybychom se chtěli projet v historii stylů nonartificiální hudby, mohli bychom pak sledovat soul a Ray Charlese či Otise Reddinga a později funk. V písničkách jako je tahle nebo Good Golly Miss Molly či Long Tall Sally přináší Richard Wayne Penniman, jak se občanským jménem zpěvák jmenoval, jednoduché sdělení, když v Tutti Frutti (vl. italském výrazu pro „všechny druhy ovoce“) v textu Dorothy La Boostrie v první sloce říká zhruba – mám holku jménem Sue, ta ví přesně, co má dělat, lítá sem a lítá tam a přesto je to holka, kterou mám nejradši.

S tímhle obsahem je to ovšem trochu stylizace, neboť sám zpěvák se později vyznal ze své menšinové sexuální orientace, a hovořil o problémech v době prospívání, kdy se stával terčem posměšků, ale především s otcem, který ho vyhnal z domu – podrobněji se tím zabývá jedna kapitolka anglické verze portrétu Little Richarda na Wikipedii. A vůbec to neměl jednoduché. Myl špinavé nádobí v kantýně v autobusovém nádraží, jak o tom píše Honza Dědek v 278. dílu svých Příběhů slavných písní (Instinkt, 13. 9. 2018), přestože už měl vydaných šest singlů u dvou gramofonových firem. Ty totiž neměly kýžený úspěch. Když pak Little Richard natáčel v září 1955 ve studiu Cosimo Matassy v New Orleans pro label Specialty Records, producent, kterému se první čtyři nahrávky blues zdály dobré, nicméně neviděl v nich potenciál hitu, vyskočil nadšením, když zpěvák o přestávce u piána zascatoval zmíněnou frázi, která se pak stala ikonou své doby. Text bylo nutno trochu zbavit ostří, které by mohlo svým erotickým obsahem přivolat potíže v rádiích, a hit byl na světě.

Odkazy
https://de.wikipedia.org/wiki/Tutti_Frutti_(Lied)

Muzika
originál
https://www.youtube.com/watch?v=F13JNjpNW6c
https://www.youtube.com/watch?v=bG5wRgccOHc
Elvis Presley
https://www.youtube.com/watch?v=Q45g2wJs8hs
Carl Perkins
https://www.youtube.com/watch?v=WgM8ETtyy1o

Beatles - Long Tall Sally (Live at NME - 1964)
https://www.youtube.com/watch?v=W7zhjWPAvPU