Litomyšl 26. – 27. června 2017 (pokračování)

15.07.2017 16:47

Litomyšl 26. – 27. června 2017
report z festivalu Smetanova Litomyšl a města UNESCO
pokračování

Ale teď už alespoň krátce k večernímu koncertu (jak řečeno, bude mu věnován samostatný příspěvek). Koncert izraelského houslisty Shlomo Mintze a Brněnské filharmonie řízené Tomášem Netopilem byl podstatně kratší než ten z předchozího večera, což jsem svým způsobem přivítal vzhledem k tomu, že nás čekala ještě cesta do Jičína, o něco komplikovanější než cesta sem (s čímž jsem naštěstí počítal a mohl se tedy i psychicky připravit). To ovšem neznamená, že by postrádal dramatičnosti jiného druhu. Už odpoledne jsme stihli tak tak po odpočinku na pažitu v Zámecké zahradě doběhnout do penzionu, kde nám laskavý majitel půjčil klíč k hale, kde jsme se mohli v klidu převléknout na večerní program.

V tu chvíli jsem postrádal jakýkoli plán, jak to všechno provést, protože přišel příval deště, který nás uzavřel v autě před penzionem, jehož jsme šťastně bez újmy dosáhli. Když pak déšť trochu polevil, skutečně jsme se převlékli, já jsem vypil několik sklenic vody, a nakonec jsme se mohli vrátit k zámku, s informací od starší dvojice ubytovaných, chystajících se rovněž na koncert, že přijde „od Vídně“ ještě jedna vlna. Shlomo Mintz dohrál svůj Paganiniho koncert a o přestávce jsme vyšli před zámek. Hradba mraků od jihovýchodu nás nenechala na pochybách, že se v příštích okamžicích něco strhne. Stihli jsme se vtlačit do chodby a už se proudy vody valily místy mezi zdmi zámku a zastřešením, které bývá označováno za poznávací symbol festivalu a nyní se roztáhlo nejen nad pódiem, ale nad celou plochou hlediště.

Hudebníci museli z pódia rychle odnést noty, posluchači opustili některá krajní místa (pořadatelé je pustili do arkád), my jsme naštěstí na tento koncert měli místa 3 a 4 v páté řadě (včera bychom byli také museli svá místa, 1 a 2, opustit). V nějakých materiálech (tuším ve Festivalových novinách) jsem si přečetl, že tato technika je považována již za neodpovídající dnešním požadavkům, a přesto že se za celou dobu za posledního půl století nedohrály do konce pouze tři koncerty, připravuje se zastřešení nové. Pořadatelé ohlásili prodloužení přestávky o čtvrt hodiny. Pozoruhodným zážitkem pak byly první takty Mahlerovy první symfonie, které začínají takřka z naprostého ticha, ozvláštněné v napnuté pozornosti posluchačů postupně utichajícím deštěm. Výkon Brněnské filharmonie a jejího dirigenta Tomáše Netopila byl pak druhým hudebním vrcholem našeho pobytu v Litomyšli.

A to byl konec. Všechno tedy nakonec dopadlo dobře, včetně vyřešení nenadálých kritických míst, dokonce nad očekávání dobře, když shrnu to, co se podařilo a na co jsem ani v duchu nepomýšlel. K tomu ještě jedna anekdota: Před koncertem jsme se ještě chtěli zastavit v zenové zahradě architekta Josefa Pleskota 2Art, vzniklé za spolupráce galeristy Sklenáře, v mém případě ale k tomu nedošlo, protože mě zasáhla fyziologická potřeba a vrátil jsem se k zámku. Když jsme pak šli k penzionu převléct se, narazím nad Klášterní zahradou na Jiřího Kašeho. To snad není pravda! Jeden z otců Řimsologické společnosti, bez níž by ovšem nebylo ani Pormonea, mi vběhne do cesty několik hodin poté, co jsem si tam dopřával nápoje z Portmanova pramene. Poptal jsem se na poslední setkání řimsologů v Praze, kde jsem nebyl, a vnímal to, když jsem pomyslel na to, že jsem před chvílí volal Julovi Hůlkovi, s nímž jsem také byl někde v onom začátku vlákna tohoto příběhu, tak trochu jako magické propojení. Jula by asi řekl, že je to „vpravdě řimsologické“. Kdybych se byl nešel vy… do zámku, tak bychom se nejspíš minuli. Jiří Kaše, jinak kunsthistorik, který vydal mimo jiné pěknou knížku o hraběti Šporkovi, učí (stále ještě) na Fakultě restaurátorství, které má v restaurované budově nad Klášterní zahradou své prostory.

Cesta zpátky.

Počasí se nakonec zcela uklidnilo, takže mi proudy deště, které se z oblohy spouštěly ještě před dvěma hodinami, nekomplikovaly orientaci. Tu mi v prvních kilometrech ztěžovalo pouze zamlžení oken, způsobené nejvíce tím, že jsem se přesto, že jsem si ještě dal kávu na cestu, v obleku (přestože jsem si svlékl sako) nadměrně potil (hlavní agens byla nicméně rýma, s kterou jsem tři dny se střídavým úspěchem bojoval), což radikálně zvýšilo vlhkost v autě. To se přece jen po pár kilometrech spravilo a pak už jsem se držel přes Vysoké Mýto v koloně až k místu, kde byl na silnici průjezdný jen jeden pruh (ten v protisměru) a kde byla vyznačena objížďka. Přes několik nejasných míst, kudy mám vlastně jet dál, se mi podařilo projet přes Horní a Dolní Ředice a Sezemice do jižní části Pardubic, odkud už to bylo jednoduché. Nerad bych se při nějakém chybném odbočení, přehlédnutí značky a podobně, byl dostal do Chrudimi či Hrochova Týnce. Předsevzetí dojet do Jičína do půlnoci (vyjížděli jsme kolem desáté) se nakonec podařilo splnit. Ne, že by se něco stalo, kdyby se to nepodařilo, ale druhý den ráno v půl osmé mě čekaly úkoly, jimž se nebylo možné vyhnout, a nebylo by tedy příjemné přijet domů ve tři ráno.

Teď už jen začerstva napsat report o cestě a koncertech a projít, případně upravit trochu větší hromádku fotek, nabyvší během těch dvou dní a příležitostí, a trochu se věnovat i dočtení přivezených materiálů a příslušných webových stránek, což bývá poslední fáze před nějakým uzavřením celého příběhu do smysluplného celku. Jeho součástí je poznání, že Litomyšl poskočila od mé minulé návštěvy opravdu mílovými kroky, a jak opakovaně sveřepě při každé podobné návštěvě konstatuju, je škoda, že Jičín, který by měl srovnatelný potenciál (Valdštejn, Karl Kraus, pohádkový mýtus a historie), jej žel využívá jen v nepatrných zlomcích, byť se alespoň v posledních letech soustřeďuje na kulturu a záchranu památek (což je samozřejmě zoufale málo). Český Krumlov, Kutná Hora, Plzeň (v Ostravě jsem žel poté, co zde například Josef Pleskot postavil v Dolních Vítkovicích svou budovu Světa techniky, ještě nebyl) jsou pak vždy takřka šokem nad tím, co se od minulé návštěvy proměnilo, a Litomyšl je v mnohém (například ve zmíněné architektuře) ještě převyšuje.

Odkazy
Smetanova Litomyšl

http://www.smetanovalitomysl.cz/cs/

koncerty
100 Tagú Cigányzenekar Budapest

http://www.smetanovalitomysl.cz/en/programme-2017/3752-100-tagu-ciganyzenekar-budapest
Shlomo Mintz & Filharmonie Brno
http://www.smetanovalitomysl.cz/cs/78-program-a-vstupenky/aktualni-program/3753-shlomo-mintz-filharmonie-brno

Smetanova výtvarná Litomyšl
http://www.vytvarnalitomysl.cz/cs/

Magdalena Jetelová
http://www.vytvarnalitomysl.cz/cs/35-vytvarna-litomysl/13-rocnik-smetanovy-vytvarne-litomysle-2017/779-magdalena-jetelova-the-essential-is-no-more-visible

Generation One
http://www.bohemianheritage.cz/projekty-eventy/smetanova-vytvarna-litomysl-4/

Olbram Zoubek
http://galerie.litomysl.cz/vystava/olbram-zoubek-sochy-2016-04-30 (2016)
https://litomysl.cz/?lang=cz&co=aktualita&id=1498041657707

Architektura
https://ceskacenazaarchitekturu.cz/ceska-cena-za-architekturu-litomysli/

Zenová zahrada Josefa Pleskota
http://www.vychodni-cechy.info/aktualita/?id=34454

Moje fotky
http://jankcelis.rajce.idnes.cz/Cesta_do_Litomysli_Prochazka_po_meste/
http://jankcelis.rajce.idnes.cz/Cesta_do_Litomysli_Magdalena_Jetelova/
http://jankcelis.rajce.idnes.cz/Cesta_do_Litomysli_Generace_One/
 

 

Zpět