Lemberk

Lemberk
místa Albrechta z Valdštejna

Ujasňuju si, kde vlastně Lemberk leží, maje zafixovanou širokou silnici na severu Čech a pohled do táhlých lesnatých kopců, mezi nimiž se objeví chvílemi věže hradu, a na mapě na webu nacházím, že je to opravdu silnice E442 (13), která vede z Chrastavy, neuhýbá do Bílého Kostela nad Nisou a ke Grabštejnu a do Žitavy, nýbrž překračuje řeku Lužickou Nisu a pokračuje přes Rynolice k Jablonnému v Podještědí, pod jehož adresou je hrad i uváděn, a na Cvikov a Nový Bor.

V historii narazíme, jako mnohde jinde v souvislosti s Valdštejny, na rod Markvarticů. Na stránkách hradu Lemberk si můžeme přečíst, že středověký hrad Löwenberg, tedy „Lví hrad“, založil ve 40. letech 13. století Havel z rodu Markvarticů. Tento rod je základem celé řady široce rozvětvené genealogie, k jednotlivým větvím patří Vartenberkové, páni ze Zvířetic, a právě i Lemberkové a Valdštejnové. Vartenberkové rozšiřovali v jednotlivých větvích rodu panství hradu Vartenberk (pečeť S. Marqvardi de Wartenberc na hradě ukazuje souvislost jmen Markvarticů a Vantenberků) mimo jiné i o Sobotku, Kost, Hrubý Rohozec či Kumburk, Veliš, Jičín a Trosky, tedy místa v Českém ráji. Markvartice je dnes název obce na Jičínsku (mezi Jičínem a Mladou Boleslaví nedaleko Dolního Bousova), rovněž na východě Jablonného v Podještědí se nachází původní Markvartice v Podještědí (dnes katastrální území), připojené k městu v roce 1940, takže jsou součástí města (to je administrativně přesunuto z okresu Česká Lípa do okresu Liberec). Znak obce Markvartice na Děčínsku rovněž pěkně ukazuje souvislosti rodů - Lvice je rodový znak Markvarticů. Zlato-černě polcený štítek je rodový znak Vartenberků (stránky obce). Několik dalších obcí téhož jména se nachází ještě v okrese Jihlava, Třebíč či Český Krumlov.

Havel z Markvarticů, pravnuk Markvarta komořího u dvora knížete Vladislava II., vnuk Markvarta z Března, purkrabího v Děčíně který měl rozsáhlé pozemky kolem dnešní Mladé Boleslavi, a zakladatel hradu se psal Havel di Yablonni (z Jablonného), což nám potvrzuje výše uváděnou logiku i dnešní příslušnosti hradu k městu Jablonné, známého jinak především monumentální stavbou baziliky Zdislavy z Lemberka, ženy Havla, svatořečené v roce 1995 papežem Janem Pavlem II.

Nyní jsem si rozklikl stránku o Lemberku na stránkách www.albrechtzvaldstejna.cz a vedle některých potvrzených údajú ze zdejšího předchozího textu se dozvídám o jeho vztahu k hradu na severu Čech:
Albrecht z Valdštejna se jakoby vraci k dávnému údělu Markvarticů, když formuje v tomtéž území budoucí vévodství frýdlantské a když roku, 1623 kupuje jako konfiskát i panství a hrad Lemberk. Frýdlantský kníže však neslouží odsud jako kdysi Havel z Lemberka českému králi v Praze, nýbrž říši a císaři ve Vídni. Střelka kompasu míří v jeho rukou jinam. Některá místa tak rázem váhu nabývají, jiná ztrácejí. Lemberk se silnou vazbou na střední Čechy nemá pro Valdštejna klíčový význam a zřejmě z toho důvodu ho uděluje jako frýdlantské léno plukovníku svého vojska Janu Rudolfu Bredovi. Po Valdštejnově smrti získal Breda lemberské panství za služby prokázané habsburskému rodu dědičně.
O kousek dál a na dalších stránkách (https://hrady/dejiny.cz/lemberk/) se dočítám o architektuře hradu a o tom, co mohou vidět návštěvníci a o rozšíření služeb v objektu, který je dnes ve správně Národního památkového ústavu, územního odborného pracoviště v Liberci. O gotickém hradu přestavěném na renesančně-barokní zámek se píše: Největší pohledávky k zadluženému lemberskému panství měl Jan z Valdštejna, který jej již držel v zástavě. I on byl postižen pobělohorskými konfiskacemi a jeho pohledávky získal císařský vojevůdce Albrecht z Valdštejna. Jako hlavní věřitel vzápětí roku 1623 panství od císařské komory odkoupil a o rok později jej začlenil do svého vznikajícího frýdlantského vévodství. Valdštejn si Lemberk v přímém držení neponechal dlouho, již roku 1627 jej jako frýdlantské léno udělil Adamovi Vilémovi Schelhardovi svobodnému pánu z Doronuortu, po jehož smrti jej za 72350 zlatých opět lénem udělil nizozemskému šlechtici plukovníku Janu Rudolfu Bredovi. Jeho historickou stopou zde je Bredovský letohrádek, ale také přestavba hradu, ovšem pravděpodobně na základě návrhů úprav, které údajně roku 1933 vytvořil pro Albrechta z Valdštejna italský stavitel Nicolo tentýž Sebregondi, který v Jičíně budoval Valdštejnovu rezidenci a dostavoval Valdštejnský palác na malé straně. Později se dostal Lemberk do vlastnictví Gallasů, tedy rodu, kterého známe např. z Frýdlantu.

Základní odkazy
https://cs.wikipedia.org/wiki/Markvartici
https://cs.wikipedia.org/wiki/Vartenberkov%C3%A9
https://cs.wikipedia.org/wiki/Markvartice_%28okres_Ji%C4%8D%C3%ADn%29
https://cs.wikipedia.org/wiki/Markvartice_%28Jablonn%C3%A9_v_Podje%C5%A1t%C4%9Bd%C3%AD%29
https://www.markvartice.cz/index.php/o-obci/znak-obce--obecni-znak
https://cs.wikipedia.org/wiki/Markvartice_%28okres_D%C4%9B%C4%8D%C3%ADn%29
https://cs.wikipedia.org/wiki/Markvartice
https://cs.wikipedia.org/wiki/Zdislava_z_Lemberka
https://www.albrechtzvaldstejna.cz/cs/po-stopach-albrechta-z-valdstejna/pruvodce-putovanim/zamek-lemberk.html
https://www.albrechtzvaldstejna.cz/dr-cs/1224-zamek-lemberk.html
https://hrady.dejiny.cz/lemberk/
Odborné studie či podrobnější texty
Markvartici
https://www.historickaslechta.cz/markvartici-z-historie-nejstarsi-ceske-slechty-z-ranne-doby-vlady-premyslovcu-id2009100044-20
Vadštejnové
https://www.historickaslechta.cz/waldstein-id2009100071-6
Hrad Lemberk
https://hrady.dejiny.cz/lemberk/