László Tihanyi / Imaginary Journeys

László Tihanyi / Imaginary Journeys
nová cédéčka

Postromantické album maďarského skladatele László Tihanyiho, narozeného v Budapešti v roce 1956, představuje výběr z jeho rozsáhlého díla. Nositel ceny Klause Martina Zieglera, sbormistra, varhaníka a chrámového hudebníka, udělované v západoněmeckém městě Kassel, absolvent Hudební akademie Ferenze Liszta v Budapešti (studoval zde skladbu u žáka Zoltány Kodályho Rezsõ Sugára a dirigování u Andráse Kórodiho). Od roku 1979 byl Tihányi profesorem a v letech 2000-2005 vicerektorem této vysoké hudební školy.

 László Tihanyi uvádí jako dirigent typickou hudbu dvacátého století a hudbou současnou. Spolupracoval s řadou maďarských orchestrů a významnými orchestry zaměřenými na současnou evropskou hudbu, jako jsou Ensemble Modern, Contrechamps či MusikFabrik. V roce 1985 založil svůj vlastní soubor s názvem Intermodulation a je dodnes jeho uměleckým ředitelem. Tento soubor se také podstatnou měrou podílí na realizaci alba Imaginary Journeys.

Z Tihanyiho poměrně rozsáhlého díla uveďme alespoň několik skladeb: Irrlichtspiel pro housle a soubor (a „pocket“ concerto, 1991), Winterszenen, dílo odkazující na Schubertovu Winterreise (řada skladeb uvádí názvy německy), L’Épitaph du Soldat (1994) v návaznosti na Stravinského Příběh vojáka, Serenata for four instruments, 20 Night Meditations  pro osm sólistů a orchestr (moment „noční meditace“ nalezneme rovněž na našem albu pod názvem Nächtliche Klauseln), operu Genitrix s dějem podle románu francouzského básníka, dramatika a spisovatele Françoise  Mauriaca , která měla premiéru v roce 2008 v Bordeaux.

První, osmiminutovou skladbu na album Imaginary Journeys s názvem Back from the Embankment (tedy Zpět od nábřeží), interpretovaná souborem Ensemble Intermodulation jsem našel dostupnou i na YouTube. Je to pozoruhodná kompozice v intencích Nové hudby, barevné konstelace nástrojů, tu v tichých souzvucích a vibracích nástrojů, tu výpadech kakofonií dechových nástrojů s nástroji bicími. Proměnlivé nálady, řada překvapení, vracejících se motivů.

Skladatel v bookletu komentuje šest skladeb na tomto albu jako jednotlivé, číslované cesty, vyjadřuje se k příběhu každé z nich zvlášť. Embankment je v tomto případě označení severního nábřeží řeky Temže při skladatelově první návštěvě Londýna, kdy byl hostem lady Valery Solti, a při těchto procházkách si vzpomenul na motivy svého orchestrálního díla Twenty Meditations at Night. Základní prvky tohoto díla pak zpracoval v překládané skladbě.

Druhá skladba (označená v bookletu také jako druhá cesta) má podobnou stavbu, harmonii, sazbu, je ovšem provedena na jediný nástroj, varhany. Interpretem je Zsigmund Szathmáry (nar. 1939), významný maďarský klavírista, varhaník, skladatel a dirigent, který dlouhodobě působil v Německu, kde zprvu i studoval (ve Frankfurtu, kromě Budapeště a Vídně), zatímco pak byl varhaníkem v Hamburku, v Brémském dómu, a profesorem hry na varhany Státní vysoké hudební škole ve Freiburgu in Breisgau. Skladba se, možná i proto, uvádí – vedle názvu anglického – německy Nächtliche Klauseln (Noční klauzule, přičemž toto, původem latinské slovo, v tomto významu označuje části chorálu). Využity jsou všechny barvy varhan, od jemných disonancí až po mohutné střety velkých barevných monumentálních ploch.

Skladatel označil skladbu podtitulem Inner Time Travel, tedy cesta vnitřním časem. Základní hudební materiál pro tuto skladbu je odvozen od 264notové melodické linky z první věty (Chaos) rané skladby pro čtyřruční klavír s názvem Matrix z let 1998-1999. Autor v bookletu podrobně popisuje strukturu 22 melodií a jejich charakteristiku.

The Passing of Neptune (Míjení Neptuna) je skladba pro klavír, v podtitulu je označena jako „kosmická cesta“ vzhledem k tomu, že výraz „passing“ je astrologickým termínem. Interpretem je Gábor Eckhardt, Tihányiův generační souputník (nar. 1957), pedagog hry na klavír na Lisztově hudební akademii a zakládající člen souboru Intermodulation. Také vznik skladby je cílený, respektive autor ji složil poté, co Rachel Beckles Willson, mladá nadaná klavíristka, jej požádala o skladbu pro její prezentaci na koncertu v Londýně v roce 1995. Pětidílná forma je reminiscence Bartókovy „bridge form“.  

Také Triton je „kosmická cesta“ a je skladbou „na objednávku“, tentokrát souboru LocoMusic a hráče fagot György Lakatose, jak je zřejmé z rozsáhlého fagotového sóla, repetované ostatními nástroji, s nímž je fagot v dialogu. Skladba byla určeno pro televizní seriál „A Little Evening Music“ na stanici TV2. Triton je největší měsíc planety Neptun, pozoruhodný tím, že je jediným měsícem ve sluneční soustavě s tzv. retrográdním pohybem (obíhá opačným směrem než rotuje sama planeta). Princip retrográdnosti, jak astrologové vědí, je jedním z důležitých pojmů právě pro tento obor. Skladbu jsem rovněž našel na YouTube, takže si ji můžeme poslechnout nezávisle na fyzickém albu.

Pátou cestou, označenou v podtitulu jako Time Travel (Cesta v čase), je skladba Attis, jejíž název se váže ke staré mytologii. V řecké a frygické mytologii je Attis, „krásný chlapec“, vnukem boha řeky Sangarios (řeka Sakarya v Turecku, ústící do Černého moře). Jeho matka Nana otěhotněla, když si vzala z mandlovníku mandli a schovala ji na ňadra. Mandlovník vznikl ze semene, které skanulo z Diova těla ve spánku. Na to se váže celá síť příběhů (jak to v mytologii bývá), Tihanyi vychází z Catullovy básně č. 63 a popisuje členění skladby do čtyř částí: 1. The madness of Attis, 2. The dance of the Galli, 3. Attis´ dream, 4. The entreaty of Attis. Jméno Galli označuje chrámového služebníka frygické bohyně Kybele (Velké Matky), kteří se při orgiastických obřadech nebo slavnostních průvodech ostrým kamenem sami připravili o mužství. Kastrace a další vlákno příběhu hrůzu vzbuzujícího hermafrodita Adgistise, jenž byl rovněž připraven o mužství, a byl poté identický s Kybele, souvisí pak s Attisem také tak, že se Attis s Kybele vzájemně přitahují, protože jsou jednoho původu.

Poslední, šestou cestou, tentokrát „v prostoru a čase“ je skladba Mahlers Wunderhorn. Trochu v evropské kultuře zběhlého člověka napadne ihned sbírka lidových písní ve třech svazcích, které vydali němečtí básníci Clemens Brentano  a Achim von Arnim v letech 1805-1808 (obsahuje 723 písní milostných, vojenských a dětských a těch, které Němci označují jako Wanderlieder od středověku do 18. století), duchem romantismu v lecčem podobným naší základní sbírce lidových písní Erbenově. Gustav Mahler pak řadu z těchto písní v několika fázích zpracoval ve svém díle. Tihanyiova skladba byla určena dirigentu Ivánu Fischerovi a Budapešťský festivalový orchestr.

https://en.wikipedia.org/wiki/L%C3%A1szl%C3%B3_Tihanyi
představení alba (v maďarštině)
https://revizoronline.com/hu/cikk/1508/tihanyi-laszlo-imaginary-journeys-hungaroton-classic/

YouTube

1. Back from the Embankment
https://www.youtube.com/watch?v=NHTeHLHChk
3. Passing of Neptune
https://www.youtube.com/watch?v=6MmatXAvaAY
4. Triton
https://www.youtube.com/watch?v=Vd7DJSUBOXI
5. Attis : I. The madness of Attis
https://www.youtube.com/watch?v=3rF1ottydvY (naběhnou i další skladby)
8. Attis: III. Attis´Dream
https://www.youtube.com/watch?v=6Cgx1rJu8cY

Vše v maďarštině – přece jen pro mě trochu jazykový problém
https://lfze.hu/-/tihanyi-laszlo

Na této adrese je také možné poslouchat
https://open.spotify.com/track/2fFr5LsoLF6E2qmipeaN5M
Dále
https://hungarotonmusic.com/classical/imaginary-journeys-p2915.html