L. van Beethoven / Egmont

Tuhle „písničku“ znám od studentských let. Protože táta byl učitelem, měl jsem i já přístup do nově otevřené pedagogické studovny, kde měli k dispozici spoustu zajímavých gramofonových desek. „Naposlouchal“ jsem si tenkrát všechny Dvořákovy Slovanské tance, Brahmsovy Uherské tance, pár věcí od Smetany, Janáčka, Nováka, a na jedné z nahrávek, tenkrát novince, „dlouhohrající desce“ (byla také lehčí než ty předchozí, které byly lehce rozbitné) byl na jedné straně Egmont, na druhé straně Coriolan, to znamená dvě Beethovenovy předehry, první k dramatu německého básníka Johanna Wolfganga Goetha, druhá ovšem nesouvisí, jak by člověka napadlo, s Shakespearovou stejnojmennou tragédií, jakkoli postava římského vojevůdce Gaia Marcia Coriolana je rovněž jeho předlohou, nýbrž dnes již nehraného dramatu rakouského dramatika Heinricha Josepha von Collina (ta se od té Shakespearovy liší tím, že zde hlavní hrdina není zavražděn).

Goethovo drama vznikalo od roku 1775, kdy autor na něm začal pracovat, dokončeno bylo ale až po letech, v roce 1787. Po roce pak bylo vytištěno a premiéra se konala v Mohuči v lednu 1789. Drama si vyžaduje k realizaci scénickou hudbu. Nejznámější je právě ta Beethovenova, ta se nicméně hraje častěji v koncertních sálech než na divadle. Drama probíhalo v letech 1566–1568 v Bruselu na pozadí začátku Osmdesátileté války, v Goethově představě se ale odehrává v kratším časovém prostoru. Postava Egmonta vznikla na základě historické postavy Lamorala, hraběte van Egmonta, knížete van Gavere, což byl „generál a flanderský státník, jehož poprava pro údajnou zradu krále Filipa II. přispěla k dalšímu podnícení bojů o nizozemskou samostatnost na španělské koruně.“ (česká Wikipedie)

Ouvertüre Egmont und Musik-Szene Op. 84 je „balíček“ hudby, sestávající, jak originální titul říká, z předehry a scénické hudby, vznikla v letech 1809–1810, premiéra se uskutečnila ve vídeňském Dvorním divadle, které skladatele o napsání skladby požádalo. Beethoven, jenž byl Goethův velký obdivovatel, ji při premiéře sám dirigoval. Celý opus má deset částí:

Předehra: Sostenuto, ma non troppo – Allegro
Píseň: „Die Trommel gerühret“
Entr'acte č. 1: Andante
Entr'acte č. 2: Larghetto
Píseň: „Freudvoll und Leidvoll“
Entr'acte č. 3: Allegro – Marcia
Entr'acte č. 4: Poco sostenuto e risoluto
Mort de Klärchen
Melodram: „Süßer Schlaf“
Siegessymphonie (Vítězná symfonie): Allegro con brio

Pět z nich je přímo integrováno do děje dramatu a je v jeho textu požadováno – obě písně Klárky (č. 2 a 5), jakož i hudba, která „označuje smrt Klárky“, jež se na jevišti nedemonstruje a hudba ji má zastupovat, melodram, jenž je na jevišti doprovodem slov Egmontových a pokračuje v deváté části, v u níž je pantomimicky předvedeno zjevení Klárky ve snu, a konečně v závěrečné Vítězné symfonii (ostatně oblíbený Beethovenův žánr, použitý například ve Wellingtonově vítězství, Bitvě u Vittoria, op. 91). Ostatních pět částí, tj. předehra a hudba mezi akty, jsou s dramatem spojeny méně úzce, nicméně odpovídají dobovým konvencím.

Když jsem už zmínil onu druhou předehru, stojí za to poslechnout si je opravdu vedle sebe, jsou tam docela zajímavé shody už od začátku (ovšemže je tady nebudu rozebírat).

Coriolan
https://en.wikipedia.org/wiki/Coriolan_Overture
https://en.wikipedia.org/wiki/Heinrich_Joseph_von_Collin

Egmont
https://cs.wikipedia.org/wiki/Lamoraal_Egmont
https://cs.wikipedia.org/wiki/Egmont_(Beethoven)
https://de.wikipedia.org/wiki/Egmont_(Goethe)

Muzika
Egmont
Kurt Masur, Gewandhausorchester Leipzig, kostel sv. Mikuláše v Lipsku
https://www.youtube.com/watch?v=ChcrZX2rZ1M
Claudio Abbado, Berlínský filharmonický orchestr
https://www.youtube.com/watch?v=pkxXFLRmqvw

Noty
https://imslp.org/wiki/Egmont,_Op.84_(Beethoven,_Ludwig_van)

Coriolan
L. Bernstein
https://www.youtube.com/watch?v=Vvn2oGyji8s
H. von Karajan a Berlínští filharmonici
https://www.youtube.com/watch?v=D3qbOTgEJOk