Johann Strauss ml. / Tritsch-Tratsch Polka

Johann Strauss ml. / Tritsch-Tratsch Polka
Ze staré Vídně

Tritsch-Tratsch Polka, op. 214, je jedna z tzv. „rychlých“ polek, která patří k nejhranějšímu repertoáru skladatele vídeňských valčíků Johanna Strausse syna.

Označení „Polka Schnell“ nebo „Schnellpolka“ je charakteristické pro variantu tohoto tance, který býval komponován v rychlejším 4/8 taktu (místo běžného 2/4). Vyskytla se v 19. století v nejrůznějších podobách, například i ve švýcarské lidové hudbě (která má ovšem také pohodovou „normální“ polku). Je celá řada dalších hudebních či tanečních útvarů, které jsou tím či oním rysem podobné, např. Bayrisch Polka, nebo také Schottisch. Od tohoto pojmu bychom se ale dostali do specifik tanců po celé Evropě (Skandinávie, Bratislavy, ale i Čech), kde se s tímto pojmem setkáváme s nejrůznějším obsahem. Johann Strauss otec psal také rychlé koncertní tance – „polky“, které označoval rovněž jako „Galopp“ (což je rovněž název pro krok koně – trysk).

Polku Tritsch-Tratsch napsal Johann Strauss během  koncertního léta 1858 v Rusku, byla uvedena v listopadu v hostinci Zum Großen Zeisig ve Spittelbergu (vídeňská čtvrť). Strauss řídil již potřetí letní koncerty v Pavlovsku nedaleko Sankt Petěrburgu, krátce před jeho návratem napsaly Vídeňské všeobecné divadelní noviny, že skladatel napsal během pobytu celou řadu nových skladeb, z nichž některé byly uvedeny v Rusku. Tato polka k nim nepatřila, protože byla dokončena krátce před koncem pobytu. A nebyla zařazena ještě ani na program koncertu ve vídeňské Volksgarten 21. listopadu, kde byly uvedeny právě skladby nedávno zkomponované v Rusku. Poté, co se ve vídeňském tisku objevily klepy o tom, že se nám „Jean“ v Rusku čerstvě zamiloval, zasnoubil nebo dokonce oženil, dokončil skladatel polku s tímto názvem.

Českému posluchači je třeba vysvětlit výraz Trisch-Tratsch. Zatímco výraz „Klatsch“ odpovídá českému výrazu „klepy“, tj. případně (záměrně) zkresleným informacím o určité osobě jakožto formě zábavy, „Tratsch“ je znamená bezcílné žvanění. Odtud německé přísloví „Klatsch und Tratsch“, které bychom, byť trochu nepřesně, mohli přeložit jako „třesky plesky“. Výraz byl aktuálně oblíbený, jak dokládá zábavná divadelní hra nejoblíbenějšího lidového autora té doby Johanna Nepomuka Nestroye Der Trischtratsch (1833).

O pár dní později byla Trisch-Trasch Polka uvedena na společném koncertu Johanna Strausse a jeho bratra Josepha v útulném hostinci Großer Ziesig v předměstské čtvrti St. Ulrich nedaleko jejich rodného domu (dnes zde stojí hotel Sans Souci, adresa je Burggasse Nr. 2.). Tisk okomentoval skladbu velice pozitivně, nebyla dosud napsána žádný taneční kus s takovou svěžestí a vtipem. Její vydání tiskem bylo během několika dní rozebráno, György Cziffra napsal transkripci pro sólový klavír, která je považována za technicky náročný kus.

https://de.wikipedia.org/wiki/Tritsch-Tratsch-Polka
https://de.wikipedia.org/wiki/Schnellpolka

https://www.youtube.com/watch?v=Empmn07CcJc