Ještě údolím Berounky / trochu geologie

25.08.2011 18:08

Na obou pražských výletech v srpnovém vedru (ve Svatém Janu pod Skalou a v Botanické zahradě UK) jsem narazil na pozoruhodné geologické expozice. Nejsa šutrolog a nevěda o tom skoro nic a přitom maje takřka posvátný respekt před disciplínou, která v dějinách Země, na níž žijeme, zaujímá tu nejstarší vrstvu, prohlédl jsem si se zájmem třeba vzorky vápence, o němž jsem netušil, že má tolik pestrých modifikací. Vždy, když se mluví o geologii, si s jistou trpkostí vzpomenu na aroganci jedné gymnaziální profesorky, která komentovala skutečnost, že sbírky, které budovaly generace pedagogů, byly vyvezeny, protože byly „zaprášené“ a protože bylo třeba udělat místo pro moderní učebny, slovy, že je to jedno, že se geologie stejně už neučí.
U vápence mne navíc fascinuje, že tato usazená hornina obsahuje organogenní materiál, to znamená že tady cosi přechází z „živé říše“ do „neživé“ (vždycky jsem měl představu, že ten základní směr je obrácený, že totiž v neživé přírodě vznikl nějakým zázrakem život, tady to je obráceně).
V Geologické encyklopedii on-line jsou vysvětleny i všechny další pojmy, jako mořské sedimenty, travertin, sintr atd., v řadě dalších odkazů se najdou další souvislosti např. s mramorem, pak třeba fosilizace, stáří jednotlivých typů vápence, tedy devonský vápenec (to je to členění podle stáří, devon, karbon, jura atd.). A pak tu jsou ještě ony krasové jevy, ke kterým dochází erozí vodorozpustných hornin (vápenec, dolomit, sádrovec aj.), o těch jsem se tady nepatrně zmínil v souvislosti s Rudickým propadáním v článcích o jeskyních. Sintr, sintrové vodopády, brčka, stalaktity, stalagnity a stalaktity atd. Takže to pěkně spolu všechno souvisí, jen to pořádně nastudovat.
A když to vezmete zcela prakticky a uvědomíte si, kde jste ten vápenec v nejrůznějších podobách viděli, sami sebe překvapíte, v jakých kontextech se objevuje – od Jeruzalémského kamene (bílý biosparit, meleke či malaki), sintrové terasy v tureckém Pamukkale, vápencové skály u Plitvických jezer (vzpomeňme na filmy o Old Shatterhandovi a Vinnetouovi, právě v tomto létě je v televizi promítali) až po Císařský kámen z maďarských lomů, neobyčejně tvrdý vápenec, z něhož byly vytvářeny plastiky či zahradní fontány atd.. Vezmete-li pak porézní travertin, vzpomenete si možná na Kolosseum v Římě, ale taky třeba největší hrad v Evropě, Spišský hrad.

http://www.geology.cz/aplikace/encyklopedie/term.pl?vapenec http://www.geology.cz/aplikace/encyklopedie/term.pl?travertin
http://www.geology.cz/aplikace/encyklopedie/term.pl?morske_sedimenty
http://slovnik-cizich-slov.abz.cz/web.php/slovo/travertin
http://atlas.horniny.sci.muni.cz/sedimentarni/vapenec.html
http://cs.wikipedia.org/wiki/Devonsk%C3%BD_v%C3%A1penec
http://cs.wikipedia.org/wiki/Kategorie:Karsologie

Fotky na Rajčeti
http://jankcelis.rajce.idnes.cz/Svaty_Jan_pod_Skalou_Solvayovy_lomy/
http://jankcelis.rajce.idnes.cz/Praha_2011_Botanicka_zahrada_UK/

Článek navazuje také na
http://jan-k-celis.webnode.cz/news/svaty-jan-pod-skalou/

Zpět