Jaromír Typlt ve Valdštejnské loggii

Těšil jsem se, protože Jaromíra jsem viděl a slyšel snad ve všech facetách jeho mimořádně pestrých aktivit – od experimentální Škrábanice s Michalem Ratajem přes řadu přednášek o novopackých umělcích, zvláště Ladislavu Zívrovi, o němž napsal skvělou monografii, výtvarné podobě spiritismu či art brut či prezentace knih, jako je ta Cvrček mého krbu Josefa K. Šlejhara, a bylo to rovněž na nejrůznějších místech, ať už na Ars poetice, v Porotním sále jičínského zámku, v Hořicích, či v Knihovně Václava Havla v Praze, jen na večeru jeho vlastní poezie jsem nikdy nebyl, neboť autorskou prezentaci na letošním Lipském knižním veletrhu za tento formát nelze počítat, kdyžtě jeho jádrem bylo německé vydání jeho textu Michal přes noc (Michal über Nacht), u nás vydané v souboru Stisk.

Večer 4. října ve Valdštejnské loggii, respektive v prostoru její kavárny, sestával ze dvou částí, vystoupení Jaromíra Typlta s názvem Poesion III. (v 19 hod.) a vystoupení kapely My Sister Grenadine (ve 20 hod.). Anotace na stránkách Valdštejnské loggie Typltův pořad uvádí slovy: „Třetí večer projektu věnovaného poezii v Lodžii. Jaromír Typlt, básník a performer původem z Nové Paky, se představí s poezií, která nemusí být jen čtená, ale i promítaná jako film nebo proměněná ve zvuky.“

V kulisách nástrojů nadcházejícího koncertu a s pozadím textového obrazu promítaného z počítače uvedl básník svůj večer textem Podivní přátelé, jenž byl zároveň uvítáním. Na YouTube se dají dohledat dvě autorské interpretace básně, ta druhá (delší) naléhavější, nicméně její prezentace v Loggii byla zase ještě nějak jiná, intonací, tempem, důrazy a odmlkami. Doklad proměnlivosti okamžitého vnímání textu a jeho otevřenosti. Tak jako otevřeně otevíral i tento večer, jenž byl pestrou, širokou sestavou variací na Typltova témata a formy tvorby.

Následně po Podivných přátelích sáhl Jaromír po svazku poezie s názvem Za dlouho, vydaném v roce 2016 v nakladatelství Argo, z níž zprvu vybral, s komentářem o svém vztahu k čaji, báseň Konvice, u jejíhož názvu vyznačení „M. H.“ jsou iniciály jména Martina Hadravy, keramika z jihočeského Klikova (Suchdol nad Lužnicí). Jeho plné jméno je uvedeno i na přetisku básně na webových stránkách Jaromíra Typlta (ve složce „audio“). Charakteristické „haptické“ momenty („ostré kamínky z potoka Dračice o sebe drhnou“, „ještě to o sebe škrábe / ještě do drásá a skřípe“, „poškrábej mě ještě“), v nichž se – v synestézii – zvuk stává dotykem a dotyk časem („a zestárnutí už nikdy nebude na dotek“) a má tedy i existenciální náboj.

V následujícím textu se potvrdilo, jak se ostatně dalo tušit, že technika, kterou si Typlt sebou přivezl (audiovizuální prezentace pouštěná z notebooku) nebyla pouze pozadím: v básni Kůra, na jejímž vizuálním zpracování se podílel fotograf Šimon Pikous (původem z Liberce, kde Jaromír Typlt po léta rovněž pracoval jako kurátor výstav, pod filmovou postprodukcí je podepsána Ilona Malá) proti sobě zazněly dva hlasy, dialog aktuálního a nahraného hlasu představoval v tomto večeru jednu z forem „podvojnosti“, která odkazuje k reflexi vědomí sama sebe, respektive k vnímání sebe „zvenku“ a „zevnitř“, což se u Typlta tematizuje v některých textech (možná vlastně ve všech, byť tam potom to slovo „tematizuje“ je nutné vyměnit za jiné). K tomu, co říkám, odkazuje třeba verš z předchozí báně „kde hlava je uzavřenou dutinu ve které to šumí“, což je zároveň transfigurací tělo/předmět, zatímco v básni Kůra se rozbíhá polyfonie hlasů, přesněji na videu, dostupném na YouTube to takto je, zatímco v Café Loggii je to dualita. V každém případě jsme vstoupili do prostoru, s nímž Typlt rád pracuje, a svým způsobem to není daleko od shora zmíněné Škrábanice.

Čekal jsem, kdy přijde na řadu hold Nové Pace, Typltovu rodišti, a došlo k němu hned v následujícím textu z knihy Opakem o překot (Host, 1996). Neúplná aliterace (náslovný rým, tj. soulad hlásek na začátku verše) reflektuje výklad jména Nová Paka, v jehož kořeni je možné číst jeden z možných výkladů právě jako „o-pak“, na opačné straně. Přednesený text měl charakter eseje a zároveň básně či kulturní, onomastické studie. Má formu surrealistického snění a zároveň dialogu (sic!, opět dialog) mezi mužem téhož jména jako autor a básníkem Věnceslavem Sargem (text je ve formátu –pdf–  dostupný na Typltových webových stránkách, viz odkaz dole), východiskem je v mottu v úvodu uvedený básník Josef Kocourek.

Básni Zkratka z již uvedené knihy Za dlouho, jejíž vznik v komentáři autor doplnil poukazem na naléhavé upínání se ke konkrétní lokalitě v Nové Pace a „zkrácením cesty“ jinak komplikované trasy (svým způsobem jsou všechny Typltovy básně o „cestě“) následoval zápis snu s názvem Výsměch a vymrznutí (další aliterace, tentokrát úplná, otištěno ve sborníku Logos 1,2/2017), jehož dějiště je rovněž ona silnice mezi novopackým pivovarem a rybníkem a příběhem jízda pražskou tramvají číslo 22, která si to namířila od Bílé Hory do Nové Paky a dále na Pecku (sám velice dobře podobné snové obrazy a jejich transfigurace znám). Zajímalo mě mimo jiné, jakým způsobem se Typltovi daří zachytit obsah snu a jaký text v této deskripci vzniká.

Výklad toho, jak vzniklo slovo Nová Paka, může být různý. Zajímavé vysvětlení nalezneme i v knize kartografa a dlouholetého ředitele muzea v Lomnici nad Popelkou Františka Nováka s názvem Výstup na horu Ťululum, kde novopacký autor přichází s tvrzením, že jméno Paka nevychází ze slova opačný, opak, nýbrž z výrazu pak (tedy potom, „Čas, který se objevuje v opožděném mužském rozumu zvaném PAK v podobě oboupohlavního koně“, článek na vltava.rozhlas.cz). Vydání knihy plné imaginace v nakladatelství Malvern podnítil právě Jaromír Typlt.

Předposlední básní, nejrozsáhlejší v celém Typltově vystoupení byl text se zvláštním titulem Zlomek B 101, který nalezneme rovněž v již zmíněné sbírce Za dlouho. Název autor vysvětlil poukazem k předsokratovským myslitelům, jejichž dílo bývá označováno právě jako „zlomky“ (podle charakteru buď A nebo B). Zde recitátor znovu využil podvojnosti hlasu v přímé a reprodukované podobě (opakovaných či parafrázovaných obratů), která ovšem nyní odkazovala k sebereflexi, jež právě u starých myslitelů měla podobu otázky poznatelnosti sama sebe, a zde v postavě Františka, psychicky nemocného člověka („Nevzal si prášky. Údajně zapomněl“), jenž se upíná k obrazu smirkového papíru (viz i poetika umění art brut), jenž interpretuje do zásadních významů, v nichž se znovu mísí haptická rovina („broušení“) s kosmickou, kosmická pak s konkrétní smysly dosažitelnou a naopak („byl to přece smirkový papír, co rozetřelo vesmír do celé šíře, / a otázka čištění zasahuje až do čistého skrznaskrz“), básnivost („drsná zrnitost / špinavě vzpění“) se dotýká s pojmovostí („poznání a vědění je rozdíl“), šílenost s přirozeností.

Nakonec se posluchači v kavárně barokního objektu mohli, obdrževše 3D brýle, pokochat, jak bylo slíbeno 3D básní, prezentovanou promítáním v tomto formátu (zatímco na internetu je dostupný buď v 2D či v 3D). Jmenuje se Vinice (v obou českých významech tohoto slova, ná necelé tři minuty a lze ji přiřadit (i charakterem textu) rovněž k experimentální poezii. Spoluautorem je tentokrát tvůrčí fotograf Viktor Kopasz, na „maďarská“ slova, která zde zazní, upozornil Jaromír vysvětlením, že Kopasz je původem Maďar narozený na Slovensku a žijící v Praze.

Byl to rozlet a vzlet, charakteristické snění, které – alespoň pro mě – svým způsobem rezonovalo s tím, kdo Loggii vybudoval. Na kosmických průmětech a osobních vizích. Albrecht z Valdštejna. To naráží řeč, abych parafrázoval titul prvního textu ze sbírky Za dlouho, který zde pravda nebyl čten, nicméně byl tu svým obsahem obsažen.

Podivní přátelé
https://www.youtube.com/watch?v=lCRVkTTKr44
https://www.youtube.com/watch?v=1NDse7JmLQ0

Martin Hadrava
https://www.kcdoupe.cz/cs/keramicke-dilny-ceska-republika/Martin_Hadrava/
Konvice (ve složce:)
https://old.typlt.cz/index.php?content=audio
Štěpán Pikous
https://cs.wikipedia.org/wiki/%C5%A0imon_Pikous
Kůra
https://www.youtube.com/watch?v=Yr-kWA1gr5Q
Opakem o překot
https://www.databazeknih.cz/knihy/opakem-o-prekot-320398
https://www.typlt.cz/wp-content/uploads/2015/02/Typlt_Opakem.pdf
F. Novák: Výstup na horu Ťululum
https://www.kosmas.cz/knihy/171526/vystup-na-horu-tululum/
https://www.typlt.cz/2013/12/20/vystup-na-horu-tululum/
Viktor Kopasz
https://www.kopasz.cz/
https://www.typlt.cz/texty/eseje/viktor-kopasz/
Arabeska (2D)
https://www.youtube.com/watch?v=A0E5ffW21fs
na stránkách J. T.
https://www.typlt.cz/2012/06/06/vinice-arabeska/