Ignaz Josef Pleyel

Pravděpodobně každý houslista někdy hrál technicky vcelku jednoduchá dueta „od Pleyela“, stejně tak to bylo se mnou, a nyní, když jsem na jméno původem rakouského skladatele narazil v souvislosti se Cité de la musique v Paříži, byl jsem překvapen, že autor těchto skladbiček byl rovněž výrobce klavírů. V českých Wikizdrojích je sice docela pěkné slovníkové heslo o Ignazi Josefovi, ale i o jeho synovi Camillovi a jeho ženě Marii Félicité, mohu se mu přesto na tomto místě chvíli věnovat.

Narodil se v roce 1757 v Ruppersthalu v Dolních Rakousích jako osmé dítě kantora, kostelníka a sbormistra Martina Pleyla z jeho prvního manželství s Annou Theresií Pleylovou, a měl ještě dalších devět nevlastních sourozenců z jeho druhého manželství s Annou Marií Pleylovou, které ovšem pomřely na záškrt. Otec brzy rozpoznal hudební a skladatelský talent svého syna a tak se malý Ignác stal žákem Josepha Haydna a Jana Křtitele Vaňhala v Bratislavě a v Eisenstadtu. Jeho příznivci, maďarská šlechtická rodina Erdődy, mu zaplatila pět roků vzdělání a od roku 1772 pobyt v Haydnově domácnosti ve výši sto louisdorů za rok. S Haydnem Pleyela spojovalo od té doby úzké přátelství, jako devatenáctiletý složil dvě opery, violoncellový koncert a jednu symfonii.

Své vzdělání ukonči v Itálii a poté se stal adjunktem (asistentem) kapelníka v dómu ve Štrasburku, dalšího Čecha ve svém životním příběhu, Františka Xavera Richtera. Po Richterově smrti nastoupil na jeho místo a získal francouzské státní občanství (Štrasburk byl v té době ještě francouzský, teprve po francouzsko-německé válce 1871 byl na čas součástí Německé říše, dnes je samozřejmě zase francouzský). Ke svému rodnému jménu Pleyl připojil „frankofonní“ -e- . Vzal si Franzisku Gabrielle Ignatiu Lefebvre z tohoto města a měl s ní čtyři děti. Během francouzské revoluce v návaznosti na novou štrasburskou ústavu složil „Hymne à la Liberté“, v následujícím roce byl místa kapelníka v dómu zbaven.

Na pozvání Wilhelma Cramera přesídlil na rok do Londýna, kde v tu dobu působil i jeho učitel Haydn, aby se mohl účastnit zdejších Professional Concerts. V roce 1792 se vrátil do Štrasburku a získal zámek Château d’Ittenwiller před branami města. Od roku 1795 žil v Paříži, kde v roce  1796 si otevřel továrnu na klavíry, která do roku 2013 byla součástí firmy Pleyel, Wolff et Comp. V nakladatelství „Chez Pleyel“, kde byl jednatelem jeho švagr Jean-Daniel Schäffer, vyšlo během 39 let na 4000 děl od skladatelů jako byli Beethoven, Boccherini, Dušek, Clementi, Haydn, Hummel, Mozart, Onslow aj. K jeho inovacím patřila Bibliothèque musicale, ediční řada zahájená v roce 1802 čtyřmi Haydnovými symfoniemi v kapesním formátu. V roce 1827 získal Pleyel práva na provozování několika Beethovených skladeb.

Syn Ignaze Pleyela Camille, nar. 1788, se vzdělával pod otcovým vedením a u Jana Ladislava Dusíka (další Čech) ve hře na klavír. Otec předal v roce 1824 svému synovi továrnu na klavíry, ten ji vedl až do své smrti 1855. V září 1827 založil otec hudební salón v rue Cadet Nr. 9, kde vystupovala mimo jinými umělci a virtuózy také Clara Wieck, pozdější žena Roberta Schumanna.  Také tento salon převzal Camille Pleyel a přesídlil s ním do budovy, kterou sám navrhl. Z tohoto hudebního salónu vznikl největší pařížský koncertní sál „La Salle Pleyel“, který byl vybudován v roce 1927.

Ignaz Pleyel přesídlil na své venkovské sídlo poblíž Paříže a věnoval se hospodaření. Zemřel na následky bronchitidy v roce 1831 a je pochován na pařížském hřbitově Père Lachaise. V roce 1998 byl zachráněn jeho rodný dům a v něm vybudováno muzeum. Marie Félicité Denise Moke-Pleyel, francouzsko-belgického původu (otec byl Belgičan, byl lingvistou v Paříži), žena Camilla, byla jedna z nejvýznamnějších klavíristek.

Ignaz Pleyel zanechal velké množství skladeb, převážně instrumentálních. Ve své době mohly ve své oblibě soutěžit s těmi Haydnovými, nicméně ještě za jeho života upadly v zapomnění. Známá je jeho Klavírní škola, kterou napsal společně s Duškem. Je autorem 41 symfonií, 6 koncertantních symfonií, dvou oper (Fee Urgèle a Ifigenie in Aulide), jednoho rekviem, jakož i řady skladeb komorní hudby.

Z Pleyelovy komorní hudby jsou ceněny smyčcové kvartety, které mu přinesly ve své době popularitu. W. A. Mozart o nich píše v roce 1784 v dopise svému otci: Jsou dobře napsané a příjemné. Prozrazují  svého mistra. To je dobré – a štěstí pro hudbu, jestliže Pleyel je schopen, pokračovat v Haydnově práci.

Seznam Pleyelova díla je možné najít na stránkách Pleyelovy společnosti, vychází z rozsáhlého bádání hudební teoretičky Rity Bentonové (1918–1980).

Co se týče stavby klavírů, představuje Pleyelova továrna vedle jeho konkurentů, jako byl Sébastien Érard či jiných podniků, jako byly Gaveauův či Mangeota Frerese, jeden z největších svého druhu. Co do počtu vyrobených nástrojů byl větší pouze londýnský Broadwood. Chopin upřednostňoval Pleyelovy klavíry. Ještě dnes jsou známé dva nástroje, které Chopin vlastnil, jeden, který je dochován ve Velké Británii, má dodnes skvělý zvuk. Chopin věnoval svá tři Nokturna, op. 9, ženě Pleyelova syna, klavíristce Marie Moke-Pleyel.

V roce 1998 iniciovala Mezinárodní společnost Josepha Pleyela záchranu Pleyelova rodného domu. V něm bylo vybudováno muzeum. V roce 2009 byl restaurován Pleyelův hrob na pařížském hřbitově s podporou spolkové země Dolní Rakousy. V roce 2007 byla při příležitosti 250. výročí skladatelova narození sestavena jeho první biografie a iniciováno vydání poštovní známky. Ve spolupráci s Hudební univerzitou ve Štýrském Hradci se pak konají v muzeu Mezinárodní sympózia I. Pleyela. Od roku 2010 pracuje Společnost s devíti muzikology na kompletním vydání Pleyelova díla.

https://cs.wikisource.org/wiki/Ott%C5%AFv_slovn%C3%ADk_nau%C4%8Dn%C3%BD/Pleyel
https://de.wikipedia.org/wiki/Ignaz_Pleyel
Muzika
https://www.youtube.com/watch?v=bgAX7DzpyWc
https://www.youtube.com/watch?v=nkp-bild3lk
https://www.youtube.com/watch?v=8K2D-I9Pi9Q
A tady jsou ty jednoduché duety, co jsme kdysi pro zábavu hráli.
https://www.youtube.com/watch?v=0FYLEr64xxU
https://www.youtube.com/watch?v=x_HyYwS-rT0
https://www.youtube.com/watch?v=eRdcxkKe-dg