György Ligeti / Lontano

09.01.2017 19:22

Kdo si vybaví slavný Cubrickův film Osvícení, hororový thriller podle knihy Stephena Kinga s Jackem Nicholsonem v hlavní roli Jacka Torrance, plný děsivých vidin, vzpomene si možná, že součástí jeho působivosti byly nejen herecké výkony a kamera, ale i hudba. Ta pochází z pera maďarsko-rakouského skladatele György Ligetiho. Orchestrální dílo z roku 1967 bylo použito jako soundtrack nejen k tomuto filmu (1980), ale i k dalšímu, totiž Prokletému ostrovu Martina Scorseseho (2010). Také v tomto filmu je obsahem „zvláštní psychika“, Leonardo DiCaprio ve filmu coby šerif Edward "Teddy" Daniels vyšetřuje zmizení pacientky psychiatrické léčebny.

Kromě tohoto díla psal Ligeti také hudbu přímo k filmům, a to právě Kubrickovým. Například 2001: Vesmírná odysea zahrnuje čtyři jeho skladby: Atmosphères, Lux Aeterna, Requiem a Aventures. Kdybychom se pustili do celého tohoto poměrně širokého tématu, došli bychom k vazbám nejen na film, ale dokonce i na výtvarné umění, např. k německému poválečnému výtvarnému umělci Anselmu Kieferovi.

Ligeti napsal pět velkých skladeb pro orchestr v letech 1958 – 1974: Apparitions (1958–59), Atmosphères (1961), Lontano (1967), Melodien (1971), San Francisco Polyphony (1973–74).

Martin Hufner podrobně analyzuje Ligetiho skladbu v programovém letáku na koncert Státního filharmonického orchestru v Hamburku. Pro Ligetiho typický způsob výstavby skladby je z jediného tónu flétny v čtyřnásobném pianissimu unisono s violoncellem do mohutného zvukového korpusu celého orchestru, přičemž jeho nástrojové party jsou koncipovány sólisticky, takže jednotlivé skupiny navazují v kánonu krok za krokem. Tyto kroky jsou ponejvíce velice malé a nastupují málokdy „na první“ dobu. Vytváří se tak jakási proměňující se zvuková plocha, přerušovaná menšími či většími erupcemi. Zdánlivá bezcílnost pohybu pak nabírá zřetelné určitosti a lze sledovat její formu. Místy je tu až 23hlasý kánon, přičemž některé hlasy například vypadávají, takže zůstávají velmi nízké a velmi vysoké tóny. Hudební skulptura se proměňuje, některé tóny máme „vepředu“, jiné v tichosti „vzadu“ či „nahoře“ a „dole“, jisté působí „tmavě“ v protikladu k „světlým“ atd.  Výsledek je vysoce expresívní hudba.

Osvícení
https://cs.wikipedia.org/wiki/Osv%C3%ADcen%C3%AD_(film)

Prokletý ostrov
https://cs.wikipedia.org/wiki/Proklet%C3%BD_ostrov_(film)

Komentář ke skladbě
https://www.kritische-musik.de/noframes/ligeti-lontano.shtml

Ligeti, Lontano
https://www.youtube.com/watch?v=l2OQbA3r78M

 

Zpět